Česká televize udělala s Boardmanem v pondělí, před jeho přednáškou v Americkém centru, rozhovor. Zatím není k nalezení, asi bude zařazen do minoritního pořadu Newsroom, který se věnuje médiím. Rozhovor s Boardmanem udělal i Seznam.cz.
Je žel pro česká média typické, že místo hlavního předmětu návštěvy se věnuje tématu vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka.
Přitom Boardman přijel do Prahy s mnohem zajímavější zprávou. Tzv. solutions journalism do značné míry mění paradigma novinařiny. "Zažili jste někdy, že jste odhalili a upozornili na závažný společenský problém, a nic se nestalo?" ptal se zúčastněných novinářů během své přednášky. "Mně mnohokrát," odpověděl si sám, neboť český novinář má pravděpodobně problém si vůbec přiznat faktickou nemohoucnost své činnosti.
Boardman s tím problém nemá, neboť během jeho vedení získal deník The Seattle Times čtyřikrát Pulitzerovu cenu za investigativní práci. Přesto se domnívá, že je třeba změnit přístup ke zpracovávání a šíření informací v médiích, že investigativní přístup, který upozorňuje na problém a předpokládá, že řešení bude hledat někdo jiný, už nefunguje.
Upozorňuje na hmatetelný jev, který do informačního světa přinesly digitální technologie a zejména sociální sítě. S nimi se explozivně zvýšil celkový informační nános, přičemž dominanci si zachovává vytváření negativního obrazu světa. Byť je legitimní poukazovat na problémy, přetížení informacemi tohoto typu způsobuje u příjemců informační únavu (news fatigue) a ta - ve svém důsledku - vede k apatii, nikoliv k akci.
Boardman přitom ukazuje na velmi zajímavý fenomén: zatímco negativní zprávy mají prudký nástup i pokles zájmu, články, které problém analyzují a na konkrétních příkladech dobré praxe zároveň ukazují řešení problému, přitahují pozornost a šíří se dlouhodobě.
Některá čísla, která Boardman uváděl v souvislosti s popularitou takových textů, byla fascinující. Články, které se systematicky a dlouhodobě věnovaly řešení problému s katastrofální kvalitou veřejného vzdělávání v jinak vysoce bohatém městě Seattle, zvýšily o více než 100 % sledovanost, o 80 % procent čas strávený na stránce, a o 230 % šíření prostřednictvím sociálních sítí ve srovnání s běžnými články na téma vzdělávání.
Díky analýze problému se podařilo zjistit, že mizerné výsledky vzdělávání v Seattle jsou spojeny s vysokou mírou vylučování dětí ze vzdělávání, často už v první a druhé třídě, kvůli disciplinárním přestupkům. Zejména se to týkalo dětí afroameričanů, jejichž vyloučení však byla často přísnější než u bílých dětí, které se dopouštěly stejných přestupků. V důsledku těchto zjištění se podařilo dosáhnout toho, že v roce 2015 uvalila školská rada v Seattle jednoroční moratorium na vylučování v případě nenásilných přestupků a v roce 2016 došlo ke změně legislativy ve státě Washington, prostřednictvím které došlo k ustavení smírčích komisí, jež se snaží řešit vzniklé problémy bez fatálních dopadů na budoucnost dříve vylučovaných dětí.
Boardman upozornil na řadu dalších příkladů, kdy se podařilo úspěšně analyzovat a rozšířit návody k řešení palčivých společenských problémů nejen ve školství, ale třeba ve zdravotnictví či sociální oblasti. Nejde přitom jen o řešení problémů ve společnosti, jde zároveň o cestu, jak vrátit důvěru v média, která dramaticky poklesla kvůli neschopnosti rozeznat v obrovském přetížení informacemi kredibilní zdroje a kdy se vlivem parazitních médií se určitá část společnosti nechá relativně snadno zmást ve svém úsudku.
Boardman byl velmi otevřený, když jako na jedno z největších nebezpečí z hlediska důvěry poukázal adresně na Donadla Trumpa, ale třeba i Miloše Zemana.
Solutions journalism ovšem bude narážet, zejména v ČR, na problém s financováním. Jde o přístup nákladný na zpracování a chudnoucí mediální domy, které se snaží naopak snižovat náklady na činnost, jdou opačnou cestou. A i když texty hledající řešení vyvolávají prokazatelně zájem, prvotní investice je nutná. Případové studie, které Boardman ukazoval, byly financovány převážně na základě grantů od nadačních fondů. V ČR se pochopitelně nabízí, aby se na solutions journalism adaptovala zejména veřejnoprávní média, která mají dostatek prostředků i měla by takový přístup inkorporovat do svých kodexů a hlavně do své praxe. Vzhledem k celkové úrovni médií v ČR je to ale krajně nepravděpodobné.
Diskuse