Důsledky indicko-pákistánské války by se rozšířily široko daleko

2. 5. 2025

Globální investoři s rostoucí úzkostí sledují, jak napětí mezi Indií a Pákistánem hrozí přerůst v otevřený ozbrojený konflikt. Negativní důsledky pro trhy by mohly být hlubší a bezprostřednější, než si mnozí uvědomují.

Po smrtícím útoku na turisty v Pahalgamu v Kašmíru, který si vyžádal 26 mrtvých, varoval pákistánský ministr obrany Khawaja Muhammad Asif, že indický vojenský vpád je "na spadnutí".

Podél hranice již byly rozmístěny posily. Nové Dillí zároveň zvažuje možnosti poté, co obvinilo Islámábád z podpory militantní skupiny, která se přihlásila k odpovědnosti za útok – což je obvinění, které Pákistán popírá.

S tím, jak obvinění sílí v činy, roste každou hodinou riziko destabilizující konfrontace mezi dvěma jadernými mocnostmi. Trhy nesnášejí nejistotu a tato poslední eskalace uvrhla jeden z nejrychleji rostoucích ekonomických regionů světa právě do ní.

Kašmír byl vždy ohniskem sporů mezi Indií a Pákistánem, ale současná patová situace přichází v mnohem nejistější době: V době, kdy je globální růst křehký, chuť riskovat se zhoršuje a velké ekonomiky se stále více uchylují k protekcionismu.

Investoři již začínají rekalibrovat. Obchodníci s měnami se začali zajišťovat proti větší volatilitě jak indické rupie, tak pákistánské rupie. Dluhopisové trhy vykazují první známky oceňování geopolitických rizikových prémií.

Globální akciové trhy – již tak nervózní z obchodních válek – by mohly dostat další ránu, pokud se nepřátelství prohloubí, zejména pokud budou ohroženy dodávky energie nebo hlavní regionální obchodní trasy.

Indie není pro globální investory vedlejším jevištěm. Je to pátá největší ekonomika světa, tahoun rozvíjejících se trhů, který přitahuje miliardy přímých zahraničních investic a portfoliových toků. Velký konflikt by mohl zhatit investiční plány Indie do infrastruktury, narušit dodavatelské řetězce a podkopat podnikatelskou důvěru.

Nadnárodní společnosti s hlubokou expozicí vůči Indii – od technologických gigantů po velké energetické společnosti – by zase pocítily dominový efekt.

Pákistánská ekonomika, už tak napjatá inflací, slabou rupií a prudce rostoucím dluhem, by se mezitím mohla potácet směrem k hlubší nestabilitě. Vleklý konflikt by téměř jistě vyžadoval vnější finanční podporu, možná od MMF nebo spojenců, jako je Čína. To by zase mohlo přetvořit regionální aliance a posunout rovnováhu sil v jižní Asii.

Globální důsledky by mohly jít ještě dál. V předchozích patových situacích Washington a Peking intervenovaly, aby zchladily napětí. Současná geopolitická krajina je však mnohem roztříštěnější.

V době, kdy jsou USA pohlceny domácími bitvami a Čína prosazuje tvrdší linii na mezinárodní scéně, se diplomatické záchranné sítě, na něž investoři kdysi spoléhali, zdají být stále více roztříštěné.

Trhy s energiemi jsou obzvláště vystaveny riziku. Indie ani Pákistán sice nejsou hlavními producenty ropy, ale jakákoli eskalace v jižní Asii by mohla vyvolat širší nestabilitu na energetických trasách a námořních trasách, což by zvýšilo náklady na pojištění a narušilo už tak choulostivé dodavatelské řetězce. Vzhledem k tomu, že globální ceny ropy jsou citlivé i na drobná geopolitická vzplanutí, je riziko cenového skoku reálné.

Investoři musí také zvážit nepřímé důsledky. Pozastavení Smlouvy o vodách Indu Indií a uzavření vzdušného prostoru Pákistánem pro indické letecké společnosti nejsou jen symbolickými akty – narušují kritické ekonomické vazby.

Nedostatek vody v zemědělských oblastech by mohl podnítit potravinovou inflaci v Pákistánu. Omezení letů by mohlo zasáhnout cestovní ruch a logistiku nákladní dopravy a utáhnout globální obchodní síť v době, kdy je odolnost již napjatá.

Regionální napětí by se mohlo odrazit i v technologickém sektoru. Vzkvétající indický technologický průmysl, klíčový magnet pro globální rizikový kapitál a outsourcingové smlouvy, vzkvétá díky stabilitě.

Výrazné zhoršení bezpečnostních podmínek by mohlo způsobit, že firmy odloží investice, přesunou provoz nebo omezí plány expanze. Technologické akcie s velkou expozicí v jižní Asii by mohly být náchylné k rychlému přecenění.

S přitvrzováním strategických výpočtů roste možnost chybného odhadu. Jeden špatný pohyb nebo jeden špatně pochopený signál by mohl eskalovat potyčky v něco mnohem nebezpečnějšího. Investoři, kteří si zvykli přehlížet geopolitická rizika jako pouhý šum, se mohou v případě konfliktu brzy ocitnout tváří v tvář materiálním ztrátám.

Uprostřed zvýšených rizik by však mohly existovat i příležitosti pro ty, kteří jsou umístěni správně. Obranní dodavatelé a firmy zabývající se kybernetickou bezpečností pravděpodobně zaznamenají zvýšenou poptávku.

Zlato, po kterém je již nyní vysoká poptávka během nejistoty na globálním trhu, by mohlo dále růst, pokud vzplane napětí mezi Indií a Pákistánem. Trhy s energiemi by se mohly zpřísnit, zejména pokud bude zpochybněna širší regionální stabilita.

Bezpečné toky do švýcarských franků, jenů a německých dluhopisů by se také mohly zrychlit. Suverénní fondy a globální institucionální investoři mohou také přehodnotit rizikově vážené alokace směrem k bezpečnějším jurisdikcím, což zvýší poptávku po aktivech v politicky stabilnějším prostředí.

Jasné je, že starý předpoklad, že regionální konflikty lze zvládnout bez širších dopadů na trh, už neplatí. Kašmír není jen regionálním ohniskem konfliktu – je to globální riziko. A v dnešním propojeném a vysoce citlivém světě by to mohlo vyvolat řetězovou reakci napříč trhy velmi vzdálenými od jižní Asie.

Zdroj v angličtině: ZDE