Kdo způsobil inflaci? Třeba... Beyoncé?

29. 6. 2023 / Jiří Hlavenka

čas čtení 7 minut
Takovéto články jsou STRAŠNĚ důležité (překlad z The Atlantic prostřednictvím DeepL a úpravy Jiřího Hlavenky). Pomáhají nám poznat hybné páky ekonomiky a společnosti - pomáhají nám pak hledat vhodnou reakci na ně. Moc bych si přál, aby se takovéto materiály objevovaly častěji i u nás. Je tu pár skvělých lidí, kteří jsou schopni je psát a taky píší - namátkou Luděk Niedermayer (už se sakra vraťte a pojďte pomoct to tady dávat do kupy), David Klimeš (teda někdy by pro ostrý obrat zabíjel, ale furt jinak supr), pánové z CERGE-EI atd. Tohle má opanovávat veřejný prostor - hledat stručná, srozumitelná vysvětlení pro širokou populaci. Musíme se naučit toto chápat, jinak budeme pořád podléhat pištcům. Místo toho dnes facebookový buzz opanovala zpráva, že Babiš našel tajný deník ze svého mládí, kde se píše, kdy se poprvé pokadil.

Co způsobilo inflaci a co se s tím dá dělat?
Amerika si může vydechnout: Inflace se konečně zklidňuje. Podle údajů o indexu spotřebitelských cen (CPI) zveřejněných na začátku tohoto týdne se nyní pohybuje kolem 4 %, což je méně než 9,1 % v červnu loňského roku. Fed však tvrdí, že by si přál, aby se inflace přiblížila dvěma procentům, a že v budoucnu možná opět zvýší úrokové sazby, aby se tam pokusil dostat. Nyní, když inflace (prozatím) polevila, se diskuse stočila k tomu, jak jsme se sem dostali.
Předseda Fedu Jerome Powell nedávno řekl, že rostoucí mzdy nejsou hlavním motorem inflace. Zatímco se ekonomové, média i laici snaží přijít na to, koho vinit místo toho, prsty ukazují na spotřebitele, kteří v roce 2020 začali utrácet velké množství naspořených dolarů a stimulačních šeků; na korporace, které po zvýšení cen zaznamenaly šťavnaté ziskové marže; a ve Švédsku dokonce na ... Beyoncé?
Snaha pochopit faktory, které inflaci podnítily, je důležitá, protože to, koho z inflace viníme, také určuje, co s ní uděláme. Pokud je inflace způsobena především přehřátou spotřebitelskou poptávkou, pak dává smysl, aby Fed utrácení tlumil zvyšováním úrokových sazeb. Pokud však inflaci způsobují spíše podniky než spotřebitelé tím, že zvyšují své ceny, pak mohou mít větší smysl jiné nástroje.
Jedním z tradičních vysvětlení je, že rozsáhlé spotřebitelské výdaje začaly v roce 2020 a přetrvávaly i v následujících letech, což způsobilo explozi poptávky a prudký růst cen. Někteří ekonomové označují příliv výdajů za zboží a cestování po uzavření trhu za "výdaje z pomsty" a nedávné údaje ukazují, že po dvou letech ustupuje.
Fed na svých posledních deseti zasedáních důsledně zvyšoval úrokové sazby, aby částečně přiměl spotřebitele přestat utrácet - a zatím se zdá, že zvyšování sazeb funguje. "Fed udělal to, co byste od něj očekávali," řekl mi Chris Conlon, ekonom z Newyorské univerzity. "Právě teď to vypadá, že zvyšování sazeb začíná ochlazovat poptávku a mírnit očekávání." (Tahání za tuto páku je však nepřesné a může způsobit bolest: Vysoké úrokové sazby vyvolaly propouštění, zejména v technologických oborech, a ztížily mnoha lidem možnost dovolit si velké nákupy, jako jsou domy a automobily).
Ačkoli údaje o indexu spotřebitelských cen ukazují jasné zákonitosti ve spotřebitelských výdajích a poptávce, v posledních měsících nabývá na síle další vysvětlení, že korporace zvyšováním cen podporují inflaci, aby zvýšily zisky. Někteří ekonomové se blíže zabývají myšlenkou, že ziskové marže podniků mohou hrát roli při udržování vysoké inflace, zejména po nedávných výsledcích hospodaření, v nichž podniky uváděly, že zisky rostou, i když prodávají méně zboží.
Isabella Weberová, ekonomka z Massachusettské univerzity v Amherstu, tvrdí, že řada geopolitických faktorů poskytla firmám "krytí" pro zvyšování cen. Weberová tento jev označuje jako "inflaci prodávajících", ale jiní jej nazývají "chamtivostí vyvolaná inflace", "výmluvná inflace" a "inflace vyvolaná ziskem". Firmy si vybojovaly zpět svou cenovou sílu již dříve v průběhu pandemie - a spotřebitelé, kteří viděli vysoké ceny u čerpacích stanic a všude jinde, začali očekávat vyšší ceny. Nyní se někteří ptají, zda společnosti nedělají něco víc, než že jen reagují na náklady, a zda místo toho nezvyšují ceny, aby si zvýšily marže, a zda přitom nekrmí inflaci jako pekař pandemický kvásek?
"Pokud věříte, že to jsou velké korporace, kdo tlačí na zvyšování cen," řekl mi Rakeen Mabud, hlavní ekonom progresivní neziskové organizace Groundwork Collaborative, "pak máme v zásobě mnohem více nástrojů", jak tento problém řešit. "Můžeme jít mnohem dál než jen k Fedu," dodala. Mezi tyto nástroje, jak mi řekla, patří daňová politika zaměřená na nadměrné zisky nebo pobídky k produktivním investicím ve firmách. "Jsme skutečně svědky velkého přehodnocování některých ortodoxních chápání inflace a jejích příčin," řekla.
Conlonová se však zajímá o možné faktory, které mohou být mimo chamtivost a které mohou tlačit společnosti ke zvyšování cen. "Silná poptávka bude také generovat rostoucí ceny, rostoucí zisky, vyšší produkci," řekl mi. Nedávno se svými kolegy publikoval práci, v níž zjistil, že v letech 2018 až 2022 neexistuje žádná souvislost mezi společnostmi, jejichž přirážky rostly nejvíce, a odvětvími, v nichž ceny rostly nejrychleji.

Odhalení přesných příčin a dynamiky současného inflačního okamžiku může trvat delší dobu - Conlon předpověděl, že za několik let budeme mít možná více informací o tom, jak se společnosti v posledních několika letech chovaly. Tyto údaje budou stát za bližší prozkoumání, zejména pokud budou šoky v ekonomice v příštích letech pokračovat rychlým tempem. Stalo se tak trochu klišé říkat, že žijeme v bezprecedentní době. Ale řada nedávných, vzájemně se prolínajících krizí - výpadky v dodavatelských řetězcích, válka na Ukrajině, zvýšené ceny plynu, ptačí chřipka - způsobila, že spotřebitelské výdaje se v posledních několika letech snížily, což vedlo společnosti ke zvýšení cen. Situace může zůstat zvláštní. Pochopení toho, co se stalo, by mohlo napomoci tomu, jak budeme reagovat na budoucí šoky.
Po všech těch řečech o katastrofách vám zanechám jednu dobrou zprávu: Švédští ekonomové však tento týden uvedli, že turné hudebnice Beyoncé ve Stockholmu způsobilo prudký nárůst místních cen - "Na to, že se jedná o jedinou událost, je to docela překvapivé," řekl jeden z ekonomů listu Financial Times. Jedna osoba, dokonce ani úžasná, nemůže sama způsobit inflaci. Její hudba však pravděpodobně dokáže zmírnit část bolesti při přemýšlení o tom všem.

Zdroj zde.
ím

3
Vytisknout
6936

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2023