Opravdu mohou Putinovy jaderné hrozby vést k Armagedonu?

8. 10. 2022

čas čtení 8 minut
Není zdaleka jisté, zda by byl Putin připraven použít jaderné zbraně

V uplynulém týdnu došlo k rychlému vystupňování jaderné rétoriky, počínaje hrozbou Vladimira Putina, že použije "všechny síly a prostředky" k obraně nově zabraného území na Ukrajině, a konče varováním Joea Bidena před "Armagedonem", pokud Rusko překročí jaderný Rubikon.

Není zdaleka jisté, že by byl Putin kvůli svým územním ambicím na Ukrajině připraven jako první vůdce od roku 1945 použít ve válce jaderné zbraně. Pokud je jeho hlavním cílem udržet se u moci, jaderné zbraně to ohrozí.

I kdyby vydal rozkaz k odpálení jaderných zbraní, nemá žádnou záruku, že bude proveden. Nemůže si být ani zcela jist, že by zbraně a jejich nosiče fungovaly.


Stejně jako americké prezidenty i Putina obvykle doprovází pobočník, který má u sebe kufřík s kódy sloužícími k povolení jaderného odpalu. V USA se mu říká fotbalový míč, v Rusku je to čeget. V ruském systému mají ministr obrany a náčelník generálního štábu své vlastní čegety, ale předpokládá se, že Putin může nařídit odpálení jaderných zbraní i bez nich.

Čeget je však relevantní pro strategické jaderné síly, mezikontinentální balistické rakety (ICBM) odpalované ze země nebo z moře nebo bombardéry dlouhého doletu. Protože v případě nepřátelského útoku musí být odpáleny během několika minut, je třeba rozmístit hlavice, namontované na nosných systémech.

Jakékoli použití jaderných zbraní na Ukrajině by pravděpodobně zahrnovalo nestrategické neboli taktické zbraně s nosnými systémy kratšího dosahu, které jsou obvykle (ale ne nutně) méně výkonné než strategické zbraně, ačkoli jsou v průměru mnohonásobně výkonnější než bomby v Hirošimě nebo Nagasaki.

USA mají pouze jeden druh taktické zbraně, gravitační bombu B61, kterých je podle Federace amerických vědců (FAS) v Evropě asi sto a podobný počet v USA.

FAS odhaduje, že Rusko má 2 000 taktických zbraní ve velmi mnoha tvarech a velikostech pro použití na zemi, na moři i ve vzduchu. Tyto zbraně nejsou rozmístěny na raketách nebo letadlech, ale jsou uloženy v bunkrech ve skladech rozmístěných po celém Rusku. Existuje 12 národních skladů, v ruské vojenské hantýrce známých jako "Objekt S", z nichž jeden se nachází v Belgorodu, přímo na ukrajinských hranicích.

Existuje také 34 "základnových" úložišť, která jsou blíže k nosným systémům. V době krize by se hlavice přesouvaly z národních úložišť do úložišť na úrovni základen - a až dosud západní zpravodajské agentury uvádějí, že žádný takový přesun nebyl zaznamenán.

Jakýkoli takový přesun by provádělo 12. hlavní ředitelství ruských ozbrojených sil, které má za úkol skladovat a udržovat hlavice a poté je ve specializovaných vlacích nebo nákladních automobilech dopravit do míst na úrovni základen nebo přímo k jednotce určené k jejich odpálení.

Pavel Bajev, vojenský výzkumník, který pracoval pro sovětské ministerstvo obrany, uvedl, že Putin nemůže počítat s tím, že tyto zbraně budou skutečně fungovat.

"Většina těchto hlavic, které jsou tam uloženy, je velmi stará," řekl Bajev, který nyní působí jako profesor na Institutu pro výzkum míru v Oslu. "Bez testování je opravdu těžké říci, jak jsou vhodné, protože mnoho z nich je zastaralých."

Baev dodal, že také není zdaleka jasné, zda Rusové mohou úspěšně spárovat staré hlavice s mnohem novějšími nosnými systémy, které by musely být použity, případně s hypersonickými raketami 9K720 Iskander nebo Kinžal.

Ne všichni analytici mají tak pochmurný pohled na stav ruského  taktického arzenálu. Pavel Podvig, který vede výzkumný projekt nazvaný Ruské jaderné síly a je vedoucím vědeckým pracovníkem Institutu OSN pro výzkum odzbrojení, řekl:  "Existuje protokol o údržbě. Existují způsoby, jak zkontrolovat, zda je zbraň v dobrém stavu."

Co se však může spíše porouchat, je řetězec velení, pokud by Putin vydal tak alarmující a extrémní rozkaz.  "Jedna věc je splnit rozkaz k zahájení 'speciální vojenské operace', o které víte, že skončí za tři dny," řekl Podvig. "Něco jiného je přijmout rozkaz ke svržení jaderné bomby. Existuje pocit, že takový rozkaz by byl všeobecně považován za zločinný. Myslím, že by se reakce vojáků změnila."

Ruský vůdce již údajně čelí nesouhlasu svého nejbližšího okolí. Přikročení k použití jaderných zbraní by mohlo jeho autoritu vážně ohrozit.

"Myslím, že pro jakéhokoli vrchního velitele by bylo neúměrně riskantní vydat takový rozkaz, protože pokud ho vydáte a nebude proveden, vyvolá to pro vás vážné problémy," řekl Bajev.

Pokud by se Putin rozhodl riskovat vše a pokud by s ním jeho vojenští důstojníci souhlasili a podařilo se jim odpálit zbraň na Ukrajině nebo v jejím okolí, pak by Biden a jeho tým stáli před volbou, o které všichni moderní američtí prezidenti doufali, že ji nikdy nebudou muset učinit.

Americká varování adresovaná Rusku v posledních dnech byla ohledně reakce vágní a uváděla pouze, že by byla "katastrofická". Bílý dům si musí ponechat manévrovací prostor v závislosti na tom, co Rusko udělá, ať už půjde o "demonstrační" výbuch nad Černým mořem či Arktidou, nebo o bombardování ukrajinského vojenského cíle či - v nejhorším případě - města.

V roce 2016 Obamova administrativa provedla cvičení válečných her, aby otestovala své komunikační kanály a rozhodovací proces v případě ruského použití taktické jaderné zbraně. Došlo k hlubokým neshodám, které při některých příležitostech vedly k ostrým hádkám.

"Debata se rozpadla ve dvou docela důležitých liniích," řekl Jon Wolfsthal, který byl zvláštním asistentem Baracka Obamy a vrchním ředitelem Rady národní bezpečnosti pro kontrolu zbrojení a nešíření zbraní.

První otázkou bylo, zda "USA nebo NATO musí reagovat vojensky".

"Jedna odpověď byla ne. USA by vyhrály i konvenční válku," řekl Wolfsthal, který píše sloupek Substacku s názvem BoomBoomBoom.

Protiargumentem bylo, že USA si nemohou dovolit nereagovat jadernými zbraněmi.

"Byli tací, kteří říkali, že pokud nepoužijete jaderné zbraně, stanou se dvě hrozné věci. První je: všichni naši spojenci budou pochybovat o našem odhodlání," řekl. "Druhá je: pokud v reakci nepoužijete jaderné zbraně, jak odradíte Putina od toho, aby znovu použil jaderné zbraně? Potřebujete jste jaderné zbraně, abyste obnovili odstrašení.

"Na to jsme nikdy neodpověděli. Nikdy jsme tuto debatu nevyřešili," řekl Wolfsthal.

Poslanci hlasovali pro nereagování jadernými zbraněmi s odůvodněním, že USA mohou zvítězit konvenčními zbraněmi a že použití jaderných zbraní by značně ztížilo mezinárodní izolaci Putina. Dva z činitelů, kteří tuto možnost prosazovali, jsou nyní ve vysokých funkcích v Bidenově administrativě: Colin Kahl je šéfem politiky Pentagonu a Avril Hainesová je ředitelkou národní zpravodajské služby.

Klíčovou otázkou bude, zda by USA a jejich spojenci měli odpovědět ničivou konvenční palebnou silou, jak navrhují polský ministr zahraničí Zbigniew Rau a bývalý ředitel CIA David Petraeus. Tím by se však válka změnila na válku mezi Ruskem a NATO, v níž by bylo obtížné zastavit eskalaci až k jaderné výměně.

Podle Erica Schlossera, autora knihy o jaderném establishmentu Command and Control (Velení a řízení), provedla Agentura Pentagonu pro snižování obranných hrozeb (DTRA) v roce 2019 další válečnou hru zaměřenou na ruské použití jaderných zbraní na Ukrajině. Tato válečná hra byla podle všeho aktualizována, což naznačuje, že se neustále používá. Výsledky z roku 2019 jsou přísně tajné, ale jak napsal Schlosser v časopise Atlantic, jeden z účastníků mu  řekl: "Nebyly žádné radostné výsledky."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6052

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2022