Macronův náskok před Le Penovou se stabilizuje

18. 4. 2022

 

Oba kandidáti zvolili před středeční televizní debatou, která se může ukázat jako rozhodující pro kampaň, lehký program: v roce 2017, kdy se v této fázi utkali naposledy, byl špatný výkon Le Penové všeobecně považován za příčinu její porážky ve druhém kole.

Le Penová v pondělí trvala na tom, že tentokrát je lépe připravená. "Doufám, že půjde o skutečnou konfrontaci idejí, a ne o sled invektiv, falešných zpráv a excesů, jaké jsem slyšela v uplynulém týdnu," řekla nv předvolební kampani v Normandii.

Le Penové  se v prvním kole podařilo díky kampani zaměřené na problematiku životních nákladů prudce snížit rozdíl mezi ní a Macronem, který jí zajistil 23,1 % hlasů oproti jeho 27,8 %.

Dlouholetá snaha o detoxikaci své strany a zjemnění vlastního image konečně přinesla ovoce, podle analytiků Le Penovou také pomohl  její krajně pravicový soupeř z prvního kola, zarytě xenofobní televizní komentátor Éric Zemmour, který odváděl pozornost médií od KLe Penové.

Průzkumy však naznačují, že mnohem intenzivnější zkoumání její ekonomické, sociální, imigrační, zahraniční a environmentální politiky ve druhém kole - v kombinaci s obnovenými a ostřejšími útoky Macronova týmu - mohlo zpomalit její pokrok.

Některé průzkumy veřejného mínění bezprostředně před prvním kolem předpovídaly vítězství Macrona ve druhém kole nad Le Penovou jen o tři procentní body, což je v rámci chyby. Předpokládaný náskok prezidenta nyní činí v průměru osm nebo devět bodů napříč průzkumy, zatímco denní tracker Ipsos předpovídá vítězství v poměru 56 % ku 44 %.

Média vyzdvihují nedávnou výzvu Le Penové ke "strategickému sblížení" s Moskvou po její válce proti Ukrajině, její slib odstranit stávající větrné turbíny a zakázat nové a její návrh zakázat islámský šátek na veřejných místech.

Její tým v pondělí návrh na zákaz šátků zlehčil s tím, že "není její prioritou" v boji proti extremismu, a také se ohradil proti "podezřelému" načasování obvinění ze zpronevěry, které proti ní vznesl úřad EU pro boj proti podvodům Olaf.

Několik analýz upozornilo, že jeden z úhelných kamenů manifestu krajně pravicové vůdkyně - zákon o "imigraci, identitě a občanství", který by zavedl "národní preference" pro francouzské státní příslušníky při získávání zaměstnání, sociálních dávek, bydlení a příspěvků - by porušil princip rovnosti zakotvený ve francouzské ústavě.

Zákon - který chce Le Penová prosadit v referendu - by vyloučil cizince a osoby s dvojím občanstvím z mnoha pracovních míst ve veřejném sektoru a omezil by přístup k sociálním dávkám.
 
Podle analytiků je pro Le Penovou kvůli ostřejšímu světlu reflektorů druhého kola těžší udržet si přívětivý image, na kterou spoléhala při prosazování své platformy, kterou deník Le Monde označil za "navenek měkkou, ale v podstatě krajně pravicovou".

"Francouzi se na její program dívají zblízka a zdá se, že se jim nelíbí, co vidí," řekl Mujtaba Rahman, ředitel pro Evropu poradenské společnosti Eurasia Group.

Rostoucí jasnost ohledně toho, jak by případné prezidentství Le Penové mohlo vypadat v praxi, pravděpodobně nezmění názor mnoha přesvědčených příznivců Le Penové, tvrdí průzkumníci, ale může přesvědčit dostatečný počet váhajících voličů - zejména na levici - aby hlasovali pro Macrona a krajně pravicovou kandidátku nepustili k moci.

Vzhledem k tomu, že volby pravděpodobně vyhraje ten kandidát, který dokáže oslovit voliče mimo svůj tábor a přesvědčit je, že druhá možnost by byla mnohem horší, oba kandidáti se snaží přilákat část ze 7,7 milionu voličů, kteří v prvním kole podpořili krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona.

Průzkumy naznačují, že asi 33 % voličů radikálního levičáka - většinou umírněných, kteří podpořili Mélenchona, protože byl jediným levicovým kandidátem, který měl šanci dostat se do druhého kola - podpoří Macrona.

Několik průzkumů mezitím naznačilo, že ne všichni voliči, kteří podpořili Zemmoura, odevzdají svůj hlas Le Penové.


Návrh zákona předložený Le Penovou "by představoval radikální rozchod s identitou Francie", uvedl v pondělí emeritní profesor ústavního práva Dominique Rousseau a dodal, že by také "porušil evropské právo, postavil Francii na stejnou cestu jako Maďarsko nebo Polsko a vedl k postupnému nebo nepřímému Frexitu".

Ekonomové se podobně ostře vyjádřili o "nesoudržných" ekonomických plánech krajně pravicové političky, včetně snížení věku odchodu do důchodu na 60 let, před kterým tento víkend varoval Jean Tirole, francouzský nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2014, že bude stát o 68 miliard eur (56 miliard Kč) více, než se odhadovalo, a "trvale ochudí zemi".

Plány Le Penové kritizovali také právníci, nevládní organizace a učitelé. Chce:

- Přiznat policii "presumpci sebeobrany" a právo podávat anonymní stížnosti.