Další pěkné poučení pro české euroskeptiky:

Jak to dopadá, když se země rozhodne opustit EU

2. 12. 2017




V pondělí se bude konat schůzka mezi britskou premiérkou Theresou Mayovou a Jean-Claudem Junckerem, na níž má Mayová Evropské unii předložit nejnovější ústupky britské vlády. Brusel pak rozhodne, zda bude mít Británie právo postoupit do druhého kola vyjednávání, které se má zabývat příštími obchodními vztahy Británie s EU - které budou daleko omezenější než dosud, ale Británie za ně bude muset horentně platit.

Jak vychází najevo obrovská míra kapitulace britské vlády vůči Bruselu, je jasné, že to vůbec není ideální situace, jakou stoupenci brexitu britským voličům nastiňovali.


Prvním zklamáním je, že Británie dosud vůbec nemohla jednat o tom, co vlastně chce. Brusel požaduje, aby Británie nejprve splnila podmínky odchodu - uhradila přislíbené částky do existujícího rozpočtu EU, ujasnila, že bude i nadále dodržovat evropské regulační normy, a dala najevo, jaký bude její vztah k Evropskému soudnímu dvoru. Stoupenci brexitu původně tvrdili, že EU "nás potřebuje víc než my potřebujeme ji" a že Brusel přijme veškeré britské požadavky. Nyní obrátili a tvrdí, že podmínky Bruselu jsou tak tvrdé, že se Británie bude muset připravit na život bez vazeb na EU.

Stoupenci brexitu dlouho a opakovaně tvrdili naprostou nelogičnost: že totiž Británie bude mít i po brexitu dál zcela volný přístup pro svůj export na evropské trhy, aniž by byla členem EU. Byla to tzv. ideologie "vlk se nažere a koza zůstane celá".

Tuto fantazii však Brusel nyní razantně vyloučil. Dal nyní najevo, že pokud Británie nezůstane členem jednotného evropského trhu, bude mít jen velmi omezený přístup do Evropy. A Británie nyní přislíbila že uhradí své dosavadní závazky ve výši až 60 - 65 miliard euro.

To je v ostrém kontrastu vůči tomu, co slibovali stoupenci brexitu. Známé je lživé tvrzení na předvolebním autobuse stoupenců brexitu, které šířil především Boris Johnson - že po odchodu z EU bude moci Británie investovat 350 milionů liber týdně do britského státního zdravotnictví - tedy 10,6 miliard liber ročně.

Kromě plateb ve výši až 65 miliard euro však nyní britský ministr financí také dal stranou ohromující částku 3 miliard liber na výdaje spojené s brexitem! To je další částka, protože dosud už na výdaje spojené s brexitem vydala britská vláda 700 milionů liber.

Britská vláda vždycky tvrdila, že přestane uznávat Evropský soudní dvůr a nechá "rozhodovat jen britské soudy". To se ukazuje také jako nesmysl: Britská vláda nyní kapitulovala a je ochotna dovolit evropským občanům žijícím v Británii odvolávat se ve svých soudních sporech s Británií k Evropskému soudu.

Dalším problémem je hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Irsko požaduje udržení otevřené hranice, což je součástí dohody z Velkého pátku o ukončení terorismu v Severním Irsku z roku 1998. Otevřená hranice však nebude možná, pokud by Británie zrušila normy Evropské unie. Britská vláda bude zřejmě muset přistoupit na evropské normy pro Severní Irsko, a vzhledem k tomu, že fundamentalistická ultrapravicová protestantská severoirská strana DUP, která nyní udržuje u moci londýnskou vládu Theresy Mayové (která nemá parlamentní většinu, a tak si zavázala DUP úplatkem 1 miliardy liber pro Severní Irsko) proti takovému řešení protestuje, nechce, aby vznikla hranice mezi Severním Irskem a hlavním britským ostrovem, zdá se, že předpisy a normy evropského jednotného trhu bude muset dodržovat celé Spojené království.

Stoupenci brexitu také tvrdili, že Británie bude okamžitě moci začít vyjednávat  nových obchodních smlouvách s jinými zeměmi. Namísto toho kýžená samostatná obchodní dohoda s USA je nyní zastíněna nejnovější kontroverzí Donalda Trumpa s Británií a vyjednávání zřejmě nezačne dřív než v roce 2021. Velkým problémem je i to, že jako součást Evropské unie s 500 miliony obyvatel měla Británie velkou mezinárodní moc, jenže jako zemička s pouhými 60 miliony obyvateli je ve velmi nevýhodném postavení při vyjednávání obchodních dohod s USA nebo s Čínou - ty země prostě Británii budou diktovat své obchodní podmínky. Americký ministr obchodu Wilbur Ross už dal najevo, že Británie bude muset přijmout kontroverzní americké předpisy týkající se chlórem omývaných kuřat a hovězího s hormonálními injekcemi.


Stoupenci brexitu také básnili o tom, že odchod z EU posílí kulturní a diplomatický vliv Británie ve světě. Ve skutečnosti právě přišla britská města o právo ucházet se o titul Evropské město kultury. Británie také nyní poprvé za posledních 71 let přišla o soudce u mezinárodního soudního dvora. Stoupenci brexitu také básnili, že londýnské finanční centrum City nepřijde o právo poskytovat finanční a bankovní služby eurozóně. Nyní se ukazuje, že přijde a mezinárodní banky se už z Londýna přesunují do Dublinu, Paříže, Frankfurtu a dalších evropských měst. Británie také přišla o dva čelné evropské úřady.

"Bolest z odchodu Británie z EU bude pociťovat Evropská unie, nikoliv Británie," tvrdili stoupenci brexitu. "Evropští politikové budou hned druhý den bušit na britské dveře a prosit o obchodní dohodu," řekl tedy Boris Johnson. Jaksi se to nestalo.

Poučná historie pro všechny stoupence odchodu České republiky z Evropské unie.

Podrobnosti v angličtině ZDE




0
Vytisknout
7770

Diskuse

Obsah vydání | 6. 12. 2017