O střetu zájmů na českých ministerstvech

4. 12. 2017 / Jiří Hlavenka

Máme tu už řadu let takový nešvar. Ministry prý mají být v každém případě odborníci, protože jen odborník tomu přece rozumí! Takže:

Ministrem školství má být - učitel.
Ministrem zdravotnictví má být - lékař.
Ministrem zemědělství má být - zemědělec, podnikatel v zemědělství nejlépe.

Takhle to u nás ale chodí a podle toho to tu taky vypadá.

Ministerstvo školství je ministerstvo učitelů a ředitelů. Ne žáků, ne "vzdělávání" jako oboru sloužícího všem, ale učitelů a ředitelů. Nejsilnější hlas na ministerstvu mají školské odbory. Děti, respektive jejich rodiče, tam mají hlas nulový - nikoho nezajímají.


Ministerstvo zdravotnictví je ministerstvo lékařů a lékárníků. Nejsilnější hlas tam má Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, samotné špitály (jejich management a jejich majitelé), a přes svou tradičně mocnou lobby Big Pharma. Ti, kvůli kterým vůbec zdravotnický systém funguje - tedy my všichni, označovaní nikoli jako klienti systému, ale v podstatě pejorativně jako "pacienti", jako osoby mu vydané na milost a nemilost, nikoho nezajímají a žádný hlas na ministerstvu nemají.

Ministerstvo zemědělství je ministerstvo zemědělců s nepokrytým, deklarovaným cílem "aby se zemědělcům dařilo lépe / aby byly hájeny jejich zájmy". Nejsilnější hlas tam má Agrární komora a různé další profesní asociace. Oprávněný zájem spotřebitele, který produkty zemědělství denně kupuje a konzumuje a jeho hlas na ministerstvu je nulový. A práva občana země, který je coby "akcionář státu majitelem veškeré půdy" (!!) - tak o tom se pro jistotu úplně mlčí. (Tak objasním: hospodařící zemědělec je vlastníkem území, katastru na kterém hospodaří. Nikoli však "hmoty", půdy, tedy nerostného bohatství, a je ze zákona povinen odevzdávat půdu ne v horším stavu, než v jakém ji převzal. Kolik lidí u nás tohle ví? Dodržuje se to?).

Na tuto "odbornickou" notu ale naskakují i média - bohužel včetně veřejnoprávních. Takže pokud je debata o zdravotnictví, sedí za stolem ministr lékařů a lékárníků, šéf lékařské komory a šéf lékárnické komory. Pokud je v televizi debata o zemědělství, sedí za stolem Zemědělec č. 1, Zemědělec č. 2 a Zemědělec č. 3, jen v různých funkcích. Následné diskuse pak bývají skutečně kaloricky výživné.

A právě z těchto důvodů ministr je (ze zákona!) a i v praxi musí být politikem, nikoli "odborníkem", který má kvůli své odbornosti bias či dokonce přímý konflikt zájmů. Protože "politik" zní jako sprosté slovo, zatímco "odborník" zní skvěle, řekněme si, co to přesně znamená: politik je reprezentant politické strany a plní její program (na jehož základě získala hlasy od voličů), vtělený do politického programu vlády.

Ale to bych toho asi chtěl moc.

0
Vytisknout
1280

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2017