Debilizace veřejné diskuse

5. 12. 2017 / Stanislav Biler

Vlastimil Vondruška nadále rozvíjí svou školu náhodných asociací, kdy vše nakonec skončí pádem Říma (již ve druhém odstavci). Tentokrát mu sobotní MF věnovala celou stranu, protože on je něco jako Stephen Hawking české historie.

Vidí věci tam, kde je jiní nevidí. Nachází nečekané souvislosti. Bohužel u Vondrušky platí, že to co vidí on, skutečně neexistuje a nikdy se nestalo. Závěrečný odstavec jeho odvážné kompilace běsnícího starého muže je ovšem vrcholem žánru. Postupně:

“co potřebujeme, je návrat k logickým mechanismům fungování společnosti. Je třeba pomatené ideologie nahradit přirozenými a ověřenými principy fungování společnosti”

- Doba před pomatenými ideologiemi se jmenovala feudalismus, ověřený to teda bylo dost, to je pravda.


“Vraťme se k úctě v rozum a k tradicím a zapomeňme na výkřiky pseudoelit”


- Tady bude drobný problém, protože úctu k rozumu nám nově přineslo osvícenství, a velmi rychle z pozice racionality začalo bořit tzv. tradice, což byl především komplex norem chování, který udržoval obyvatelstvo ve strachu a poslušnosti vůči elitám.

“Respektujme fakt, že základem světa byly vždycky rodiny, v nichž se rodily děti, lidé je vychovávali, pracovali, bavili se a měli radost z maličkostí.”


- Respektujme fakt, že co bylo a nebylo rodina, se v průběhu času značně měnilo; koncept rodiny, kterou tvoří jen muž, žena a děti a mají svrchovaná práva o takovéto rodině rozhodovat, je pořád ještě novinkou zrozenou někdy během průmyslové revoluce.

- Lidé měli opravdu radost z maličkostí: když je třeba vrchnost neřezala po hlavě, nebo když jim nikdo nepředčítal myšlenky lidí, jako je pan Vondruška.

“Panovníci je za rozumné daně chránili proti nepřátelům, ale neobtěžovali je neustálými předpisy, co smějí a nesmějí, a tvrdou rukou trestali porušování zákonů.”


- To si pan Vondruška trochu plete s konceptem společenské smlouvy, což byl další levičácký výmysl pseudoelit, jako byl John Locke nebo Jean-Jacques Rousseau.

- Nicméně platí, že panovníci si určovali daně dle potřeby své, ne dle přání obyvatel; nechránili je před nikým, protože život obyčejných lidí neměl žádnou cenu.

- Ad předpisy: určitě je moc neobtěžovali třeba pracovními předpisy, povinnou dovolenou nebo bezbariérovými toaletami. Je však vhodné nezapomenout na předpis, kterým je opravdu obtěžovali a docela dost. Na robotu. Povinnou práci pro majitele daného panství.

- Robotu pak poprvé zregulovala neomarxistka Marie Terezie, kdy stanovila, že v létě se smí makat pouze 12 hodin denně. Od té doby jsme na šikmé ploše ke komunismu a pádu Říma.

“Lidé se více spoléhali sami na sebe a ne na úřady, dotace a žebračenky a vážili si toho, co sami dokázali.”

- Ano, žádné úřady neexistovaly a lidé si vážili toho, když je ve třiceti zabila úplavice a měli klid.

“Vraťme se ke kořenům a snažme se obnovit normální a neideologický chod našeho vlastního života, náš mikrosvět rodiny, práce a drobných radostí.”

- Jinými slovy obnovme feudalismus v nějaký nový podobě. Zavřeme se do světa svých rodin, jako třeba za normalizace. Říkejme tomu třeba… třeba Gulag.

“Naši předkové už mnohokrát dokázali, že jsou schopni řešit i situace zatraceně složité.”

- Kdy a kde? Nic ve zlým, ale není historie týhle země spíše historií neustálých proher?

“Copak nedokázali po celá staletí, kdy jsme měli cizí panovníky, ochránit své hodnoty a nakonec obnovit samostatný stát?”


- Rozhodně. Zvládli to tak, že se chopili tehdy čerstvé ideologie nacionalismu a rozbili tradiční feudální společnost, po jejímž obnovení Vondruška volá.

- Vděčíme za to vzdělaným pseudoelitám, jako byli Jungmann, Dobrovský, Kollár, Palacký, Masaryk, Beneš, Štefánik a další. Vědět tehdy, co bude díky jejich práci plácat v dalekém roce 2017 rádoby historik Vondruška, vykašlou se na to. Spálí všechno, co česky sepsali a budou orodovat ve Vídni, ať nás nikdy, nikdy neopustí. Prostý lid, který si lidé jako Vondruška tak rádi berou do pusy, by s tím souhlasil, protože mu to bylo jedno.

Zdroj ZDE
0
Vytisknout
2984

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2017