8. 9. 2017
Od
ledna letošního roku vyrazilo dobrovolničit téměř 300 lidí. Tři
čtvrtiny z nich (73,4 %) se vydaly na Balkán úplně poprvé, ale více než
10% dobrovolníků se vrací opakovaně. “Zajímavé je, že dvě třetiny tvoří ženy, třetinu muži,”
doplňuje Zuzana Lenhartová, předsedkyně Pomáháme lidem na útěku.
Většina dobrovolníků vyjíždí z Prahy a z Brna, ale jsou mezi nimi lidé
ze všech koutů republiky. Nejstaršímu dobrovolníkovi bylo letos 61 let,
nejmladšímu čerstvých 18. Lidé většinou zůstávají na místě týden nebo
dva - a kromě chuti pomáhat potřebným uvádí jako nejčastější motivaci
také snahu poznat na vlastní oči to, o čem četli v médiích a udělat si
vlastní názor.
Situace v Srbsku se přes léto zklidnila, aktuálně ale v táborech opět přibývají rodiny s dětmi. “V
Adaševci je asi 600 lidí, v Principovaci okolo tří set. Každý týden ale
potkávám nové děti, v obou táborech je jich dohromady už tak ke třem
stovkám,” popisuje Milan Votypka, terénní koordinátor Pomáháme
lidem na útěku. Děti teď nastoupily do místní školy, učí se v několika
skupinách “na směny.”
|
Uprchlické děti se až doteď učily v provizorní škole v
táboře - teď ale nastupují do běžných škol v Srbsku. Foto PLNU
|
|
Čeští
dobrovolníci v táboře provozují prádelnu (týdně vyperou 250-350 praček
prádla), dodávají do táborů hygienické potřeby a organizují volnočasové
aktivity pro děti i dospělé. Díky podpoře individuálních dárců se
podařilo nakoupit materiály pro výtvarné dílny, v létě dobrovolníci
hráli divadlo. “Největší úspěch má ale letní kino. Promítáme pro
děti i dospělé. Oblíbení jsou Mimoni, dneska bude Spiderman, ale
jednoznačně největší úspěch měl Mr. Bean,” popisuje Votypka. ”Kolikrát jsme měli v plánu jiný film, ale když jsme přijeli do tábora, všichni skandovali Mr. Bean!”
Dobrovolníci
také za pomoci českých dárců vytvořili v táboře Adaševci knihovnu, ve
které je už téměř 500 knih. Další skoro tisícovku učebnic rozdali
obyvatelům tábora. “Děti si půjčují obrázkové knížky, jasně vede Popelka. Co se týče dospělých, ti se ptají spíš po profesních knihách,” doplňuje Votypka.
Díky
kampani na crowdfundingovém portálu HitHit se podařilo během jednoho
měsíce vybrat přes 120 000 Kč na dvouměsíční provoz a přítomnost
koordinátora, takže čeští dobrovolníci v táborech zatím zůstávají.
Činnost organizace dále podporují stovky drobných dárců, kteří posílají
pravidelné i nárazové příspěvky na transparentní účet.
“Narozdíl
od předcházejících let, kdy byla situace krizová a poskytovali jsme
opravdu bezprostřední humanitární pomoc a řešili základní potřeby a
přežití, se nyní situace zklidnila. Máme tak čas řešit i volný čas a
zkrátka důstojnější podmínky k životu. Rádi bychom se teď zaměřili na
pomoc dětem se školní docházkou. Velký zájem je také o workshopy pro
dospělé,” doplňuje Lenhartová.
|
|
|
Na výtvarných kroužcích pro děti v táboře se zároveň i recykluje - srpen 2017, foto: Radka Valová.
|
|
|
Dobrovolníci dělají, co je potřeba - třeba hrají divadlo pro děti. Foto Radka Valová
|
|
Situace na Balkánské trase je sice stabilní, ale ne vyřešená
Do
Řecka připlulo od začátku roku asi 13 tisíc migrantů z Turecka (jenom v
červenci přes 2 000 lidí). Přes 30 % z nich jsou i nadále Syřané, na
druhém místě jsou Iráčané. Pokles počtu příchozích je způsoben více
faktory. Mezi ty nejdůležitější patří jednak dodržování dohody mezi EU a
Tureckem - turecká pobřežní stráž a také policie nedovolují pašerákům
působit na tureckém pobřeží a vrací čluny s uprchlíky zpět do Turecka
(každý měsíc takto zastaví cca 1 700 migrantů). Druhým významným
faktorem poklesu je důsledek politiky tzv. “pevnosti Evropa”. V roce
2016 se kompletně uzavřely hranice Makedonie s Řeckem, Bulharska s
Řeckem a Maďarska se Srbskem. “Lidé v Turecku vědí, že hranice jsou
zavřené. A také vědí, že už nyní jsou v Řecku desítky tisíc lidí, kteří
se odtud nemají jak dostat dál - to jsou ti, kteří tam dorazili ještě
před uzavřením dohody loni v březnu. Na cestu se proto vydává mnohem
méně lidí. Vědí, že nemá smysl utrácet vysoké sumy za pašeráky,” vysvětluje Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku.
Situace
je podobná i v Srbsku, kde PLNU působí. V celém Srbsku se nachází kolem
5-6 tisíc lidí, více než 90 % z nich je v oficiálních vládních
táborech, kterých je na území Srbska celkem 16. “Přestože jsou
všechny hranice hlídány, z jihu přicházejí do Srbska každý měsíc desítky
lidí. Další pak odcházejí s pašeráky na sever, převážně do Maďarska a
Chorvatska. Ti, kteří nemají peníze nebo odvahu, zůstávají bez možnosti
rozumného řešení a bez naděje v srbských táborech,” doplňuje Petrilák. “Tzv.
uzavřená balkánská trasa tedy vyústila v desítky tisíc lidí zavřených v
táborech v ekonomicky zdevastovaném Řecku a chudém Srbsku. Dává tak
vydělat pašerákům lidí na Balkáně velké peníze. Ve střední a západní
Evropě se ale podařilo vyvolat dojem, že je situace na balkánské trase
vyřešena - a politici se poplácávají po ramenou,” dodává.
|
|
Spolek
Pomáháme lidem na útěku vydává nejaktuálnější informace z Řecka a
Balkánské trasy i na svém facebooku. Pokud je chcete dostávat, sledujte
nás na Facebooku.
|
|
Práci českých dobrovolníků můžete podpořit darováním finanční částky.
|
|
|
|
|
V případě zájmu o další informace a zprostředkování kontaktu na místě nás kontaktujte:
Marie Heřmanová, tisková mluvčí Pomáháme lidem na útěku: 603 206 655, media@plnu.cz
|
|
|
|
|
Diskuse