Dva roky na Balkánské trase - čeští dobrovolníci slaví výročí, práce neubývá

8. 9. 2017

Tisková zpráva

Praha/Brno/Adaševci, 8.9.2017 - V těchto dnech uplynuly právě dva roky od chvíle, kdy do Maďarska vyrazili první čeští dobrovolníci. Za tu dobu se situace sice výrazně zklidnila, lidé ale do Evropy stále přicházejí. Češi koordinovaní organizací Pomáháme lidem na útěku nyní působí v severním Srbsku v uprchlických táborech Adaševci a Principovac.


Dobrovolníci učí uprchlické děti hrát kuličky, srpen 2017, Foto: Radka Valová

 

Od ledna letošního roku vyrazilo dobrovolničit téměř 300 lidí. Tři čtvrtiny z nich (73,4 %) se vydaly na Balkán úplně poprvé, ale více než 10% dobrovolníků se vrací opakovaně. “Zajímavé je, že dvě třetiny tvoří ženy, třetinu muži,” doplňuje Zuzana Lenhartová, předsedkyně Pomáháme lidem na útěku. Většina dobrovolníků vyjíždí z Prahy a z Brna, ale jsou mezi nimi lidé ze všech koutů republiky. Nejstaršímu dobrovolníkovi bylo letos 61 let, nejmladšímu čerstvých 18. Lidé většinou zůstávají na místě týden nebo dva - a kromě chuti pomáhat potřebným uvádí jako nejčastější motivaci také snahu poznat na vlastní oči to, o čem četli v médiích a udělat si vlastní názor.

Situace v Srbsku se přes léto zklidnila, aktuálně ale v táborech opět přibývají rodiny s dětmi. “V Adaševci je asi 600 lidí, v Principovaci okolo tří set. Každý týden ale potkávám nové děti, v obou táborech je jich dohromady už tak ke třem stovkám,” popisuje Milan Votypka, terénní koordinátor Pomáháme lidem na útěku. Děti teď nastoupily do místní školy, učí se v několika skupinách “na směny.”

Uprchlické děti se až doteď učily v provizorní škole v táboře - teď ale nastupují do běžných škol v Srbsku. Foto PLNU

Čeští dobrovolníci v táboře provozují prádelnu (týdně vyperou 250-350 praček prádla), dodávají do táborů hygienické potřeby a organizují volnočasové aktivity pro děti i dospělé. Díky podpoře individuálních dárců se podařilo nakoupit materiály pro výtvarné dílny, v létě dobrovolníci hráli divadlo. “Největší úspěch má ale letní kino. Promítáme pro děti i dospělé. Oblíbení jsou Mimoni, dneska bude Spiderman, ale jednoznačně největší úspěch měl Mr. Bean,” popisuje Votypka. ”Kolikrát jsme měli v plánu jiný film, ale když jsme přijeli do tábora, všichni skandovali Mr. Bean!

Dobrovolníci také za pomoci českých dárců vytvořili v táboře Adaševci knihovnu, ve které je už téměř 500 knih. Další skoro tisícovku učebnic rozdali obyvatelům tábora. “Děti si půjčují obrázkové knížky, jasně vede Popelka. Co se týče dospělých, ti se ptají spíš po profesních knihách,” doplňuje Votypka.

Díky kampani na crowdfundingovém portálu HitHit se podařilo během jednoho měsíce vybrat přes 120 000 Kč na dvouměsíční provoz a přítomnost koordinátora, takže čeští dobrovolníci v táborech zatím zůstávají. Činnost organizace dále podporují stovky drobných dárců, kteří posílají pravidelné i nárazové příspěvky na transparentní účet.

“Narozdíl od předcházejících let, kdy byla situace krizová a poskytovali jsme opravdu bezprostřední humanitární pomoc a řešili základní potřeby a přežití, se nyní situace zklidnila. Máme tak čas řešit i volný čas a zkrátka důstojnější podmínky k životu. Rádi bychom se teď zaměřili na pomoc dětem se školní docházkou. Velký zájem je také o workshopy pro dospělé,” doplňuje Lenhartová.
Na výtvarných kroužcích pro děti v táboře se zároveň i recykluje - srpen 2017, foto: Radka Valová.
Dobrovolníci dělají, co je potřeba - třeba hrají divadlo pro děti. Foto Radka Valová

Situace na Balkánské trase je sice stabilní, ale ne vyřešená

Do Řecka připlulo od začátku roku asi 13 tisíc migrantů z Turecka (jenom v červenci přes 2 000 lidí). Přes 30 % z nich jsou i nadále Syřané, na druhém místě jsou Iráčané. Pokles počtu příchozích je způsoben více faktory. Mezi ty nejdůležitější patří jednak dodržování dohody mezi EU a Tureckem - turecká pobřežní stráž a také policie nedovolují pašerákům působit na tureckém pobřeží a vrací čluny s uprchlíky zpět do Turecka (každý měsíc takto zastaví cca 1 700 migrantů). Druhým významným faktorem poklesu je důsledek politiky tzv. “pevnosti Evropa”. V roce 2016 se kompletně uzavřely hranice Makedonie s Řeckem, Bulharska s Řeckem a Maďarska se Srbskem. “Lidé v Turecku vědí, že hranice jsou zavřené. A také vědí, že už nyní jsou v Řecku desítky tisíc lidí, kteří se odtud nemají jak dostat dál - to jsou ti, kteří tam dorazili ještě před uzavřením dohody loni v březnu. Na cestu se proto vydává mnohem méně lidí. Vědí, že nemá smysl utrácet vysoké sumy za pašeráky,” vysvětluje Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku.  

Situace je podobná i v Srbsku, kde PLNU působí. V celém Srbsku se nachází kolem 5-6 tisíc lidí, více než 90 % z nich je v oficiálních vládních táborech, kterých je na území Srbska celkem 16. “Přestože jsou všechny hranice hlídány, z jihu přicházejí do Srbska každý měsíc desítky lidí. Další pak odcházejí s pašeráky na sever, převážně do Maďarska a Chorvatska. Ti, kteří nemají peníze nebo odvahu, zůstávají bez možnosti rozumného řešení a bez naděje v srbských táborech,” doplňuje Petrilák. “Tzv. uzavřená balkánská trasa tedy vyústila v desítky tisíc lidí zavřených v táborech v ekonomicky zdevastovaném Řecku a chudém Srbsku. Dává tak vydělat pašerákům lidí na Balkáně velké peníze. Ve střední a západní Evropě se ale podařilo vyvolat dojem, že je situace na balkánské trase vyřešena - a politici se poplácávají po ramenou,” dodává.

Spolek Pomáháme lidem na útěku vydává nejaktuálnější informace z Řecka a Balkánské trasy i na svém facebooku. Pokud je chcete dostávat, sledujte nás na Facebooku.

Práci českých dobrovolníků můžete podpořit darováním finanční částky.
 



V případě zájmu o další informace a zprostředkování kontaktu na místě nás kontaktujte:

Marie Heřmanová, tisková mluvčí Pomáháme lidem na útěku: 603 206 655, media@plnu.cz


0
Vytisknout
2585

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2017