Návrat městského státu

8. 9. 2017

čas čtení 4 minuty
Pokud byste se narodili před 1 500 lety v Jižní Evropě, byli byste přesvědčeni, že Římské impérium vydrží napořád. Koneckonců už existovalo tisíc let. A přece se po období ekonomického a vojenského úpadku rozpadlo. V roce 476 bylo pryč. Pro lidi žijící v mocném impériu musely být tyto události nemyslitelné. Stejně na tom museli být ti, kdo zažívali kolaps vlády faraonů nebo křesťanství či starého režimu ve Francii, napsal Jamie Bartlett.


Jsme úplně stejně uvedeni v omyl představou, že náš model života v "zemích" je nevyhnutelný a věčný. Jistě jsou diktatury a demokracie, ale celý svět je tvořen národními státy. To znamená směs "národa" (lidí se společnými vlastnostmi a charakteristikami) a "státu" (organizovaného politického systému se suverenitou nad definovaným prostorem, s hranicemi odsouhlasenými jinými národními státy). Zkuste si představit svět bez zemí - to nesvedete. Naše chápání toho kým jsme, naše loajality, práva a závazky, jsou s nimi spojeny.

Což je poněkud podivné, protože státy opravdu nejsou tak staré. Do poloviny 19. století vetší část světa pokrývala směs impérií, území na něž si nikdo nečinil nárok, městských států a principalit, jejichž hranice cestující překračovali bez kontrol nebo pasů. Jak industrializace měnila společnosti ve složitější útvary, vznikly centralizované byrokracie, aby je dokázaly řídit. Vlády nejlépe schopné spojit své regiony, uchovávat záznamy a koordinovat akce (zejména válku) tváří v tvář sousedům sílily. Revoluce - zejména ve Spojených státech (1776) a ve Francii (1789) - pomohly vytvořit myšlenku společně definovaného "národního zájmu", zatímco vylepšené komunikace spojily jazyk, kulturu a identitu. Imperialistická expanze rozšířila model národního státu po celém světě a v polovině 20. století už to byla jediná možná varianta. Nyní světu vládne 193 národních států.

Ale národní stát se svými hranicemi, centralizovanými vládami, společným lidem a suverenitou za světem stále více zaostává. A jak si všiml Karl Marx, pokud změníte převládající výrobní způsob, sociální a politická struktura se také změní.

Americký libertariánský aktivista Patri Friedman mi nedávno řekl, když jsme se setkali v Silicon Valley, že budoucí nové městské státy vůbec nevzniknou na souši. Budou plavat v mezinárodních vodách mimo dosah národních států a jejich armád.

V roce 2008 Patri založil Seasteading Institute vybavený půlmilionem dolarů darovaným Peterem Thielem, libertariánským miliardářem, který spoluzakládal PayPal, plánuje vybudovat experimentální ostrovní města na moři. A s pompou hodnou jeho dědečka Miltona mi řekl: "Když nemáte sektor start-upů, existující země stagnují... poskytují vám ubohé služby a žádnou změnu. Potřebujete sektor start-upů, abyste je ohrozil." Ve světě ostrovních městských států pokud se vám nelíbí váš systém vládnutí, jde prostě o to odplout do jiného, který vám vyhovuje.

Patri si myslí, že každý ostrov bude odlišný a to vytvoří trh s různými systémy života, který všechny přinutí se zlepšovat. Zejména pokud se národní státy začnou otřásat.

Letos Patri spolu s komunikačním ředitelem jeho institutu Joe Quirkem publikoval obsáhlou knihu o životě na umělých ostrovech a podepsal smlouvu o smlouvě budoucí s Francouzskou Polynésií, podle níž má vytvořit první poloautonomní námořní zónu v mělkých vodách u pobřeží jako první prototyp námořního města. Patri mi řekl, že se stavbou začnou velmi záhy a během několika let očekává několik set lidí žijících v plovoucí metropoli u pobřeží Tahiti. Zeptal jsem se, zda jde o realistickou vyhlídku. "Samozřejmě!", odpověděl. Podívejte se na ceny nemovitostí v San Franciscu. Pokud byste mohl žít v úplně nové zemi levněji, spousta lidí by to udělala.

Národní státy se jistě nezhroutí přes noc. Pokud je naše politické uspořádání zrcadlem výrobního způsobu, spíše než reliktu 19. století nahrává modernímu, propojenému, agilnímu městu, ať už na zemi, na hranicích nebo v oceánu. A mimochodem: Nevyplatí se mít nějaké experimenty pro případ, že by byly třeba?

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
13429

Diskuse

Obsah vydání | 13. 9. 2017