Proč je dnes naprosto klíčové hovořit o zjevných důsledcích klimatických změn

12. 9. 2017 / Daniel Veselý

New York Times: "Vědci jsou znepokojeni, že Trumpova vláda odmítá v souvislosti s dvěma velkými hurikány hovořit o globálním oteplování":


Karibik v těchto dnech pustoší hurikány nevídané síly. Mexiko postihlo nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Indie, Bangladéš a Nepál se potýkají s  následky záplav, jejichž destruktivní potenciál nemá obdoby. To vše se odehrálo během pár týdnů, přičemž rozpoutané živly stále běsní. A zatímco nejedno západní periodikum věcně analyzuje jak souvislosti mezi těmito přírodními pohromami a klimatickými změnami, tak i politický rozměr věci, česká média na vzácné výjimky okolo těchto skutečností tiše našlapují, jako kdyby šlo o kdovíjak kontroverzní téma. Soudím ale, že jakákoliv relativizace a alibistické přešlapování v souvislosti se změnami klimatu je s ohledem na časovanou klimatickou bombu zcela kontraproduktivní.

Lavírování tuzemských médii ohledně akceleračního potenciálu klimatických změn v podobě přírodních pohrom nebývalé intenzity ve Spojených státech, Karibiku, jižní Asii a jinde není zanedbatelným úkazem. Na zpravodajském webu Hospodářských novin vyšel text publicisty Jana A. Nováka se zavádějícím titulkem Co dokazuje hurikán Irma? Nic, v němž autor čtenářům sugeruje, že je příliš brzy na to, abychom stávající řádění živlů přičítali na vrub klimatických změn. Novák si neodpustil malý rýpanec do domnělých klimaalarmistů, byť v následujícím odstavci souvislost mezi klimatickými změnami a hurikány bere za danou věc: „Současný hurikán Irma si ale pozornost zaslouží, protože se jeho ničivá síla vyšplhala na nejvyšší možný stupeň pět. V takové chvíli ovšem nastoupí další tik komentátorů katastrof: každá nová je označena za důsledek globálního oteplování.“

Také komentátor deníku Echo24 Petr Holub se drží pěkně při zdi, když tvrdí: „Proto mohou extrémní hurikány Harvey a Irma využít ke své argumentaci ti, kdo varují před globálním oteplením. Vyšly však i články, které upozorňují, že to je předčasný závěr, protože třeba Irma je za posledních deset let teprve druhý karibský hurikán 5. stupně.“ Jistěže, vždy se najdou tací, kdo pěkně v závětří budou očividné skutečnosti bagatelizovat. 

A v podobném či ještě skeptičtějším duchu se nesou další články, ať hovoříme o zpravodajství (Meteorolog: Počet hurikánů je neobvyklý, změnou klimatu ale ovlivněn není) nebo o publicistice (Média: Texas zasáhl hurikán lidské hlouposti). Zlehčování a v některých případech i popření zjevných dramatických souvislostí se zdá být definičním znakem českého mediálního pařeniště, přičemž věcné a hodnotné analýzy zůstávají mimo dosah širší veřejnosti.       

Třebaže se i západní sdělovací prostředky k souvislostem mezi nynějšími přírodními pohromami a změnami klimatu staví leckdy obezřetně, názorová pestrost a stejně tak i argumentační hloubka zde zveřejněných poznatků jsou ve srovnání s produkcí českých médií o několik tříd výše. A přitom ani nemusíme brouzdat v levicových vodách, kde jsou tyto skutečnosti již delší dobu výrazně akcentovány.       

Časopis Time zveřejnil text, v němž editor listu Jeffrey Kluger předkládá pět důvodů, proč klimatické změny mohou negativně ovlivňovat intenzitu hurikánů. Kluger argumentuje, že jejich síla je značně ovlivněna teplejším vzduchem, teplejší vodou, nebezpečnými oceánskými proudy, zvýšenou hladinou moří a paradoxně i jasnější oblohou. Autor analyzuje poznatky relevantních zdrojů, namátkou Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), časopisu Science apod. Je celkem pozoruhodné, že se o negativech globálního oteplování lze dočíst na webových stánkách amerických vládních agentur. List Washington Post informuje o přímé souvislosti mezi klimatickými změnami způsobenými lidskou činností a neobvyklým pohybem hurikánu Harvey, který na rozdíl od předchozích hurikánů nesměřoval hlouběji do amerického vnitrozemí, neboť byl doslova rozdrcen nebývale silnými lijáky. Tyto extrémní přírodní jevy se v blízké budoucnosti stanou běžnou normou, k čemuž výrazně přispívají kroky Trumpovy administrativy, jež je proslulá svým klimatickým skepticismem. Bob Ward z London School of Economics na stránkách Guardianu zachází ještě dále, když humanitární katastrofu způsobenou hurikány Irmou a Harveyem klade za vinu Trumpově vládě, protože Bílý dům v srpnu zrušil opatření na ochranu ohrožených komunit před masivními povodněmi. Ward kritikou na adresu amerického prezidenta rozhodně nešetří a vyčítá mu trestuhodné pohrdání vědeckými fakty, čímž ohrožuje životy miliónů Američanů.  

Soudím, že je český mediální prostor, co se výše zmíněných faktů týče, jemně řečeno zatížen slabinami, a to navzdory zcela snadno dohledatelným faktům. Dokud budeme neustále chodit okolo horké kaše a hovořit o stále destruktivnějším projevu klimatických změn v neškodných náznacích a jinotajích, sotva se dobereme skutečné podstaty tohoto fenoménu. A lidstvo bude budoucím přírodním pohromám čelit mnohem obtížněji.  

      

             

 

0
Vytisknout
3912

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2017