Hurikán Harvey nepřišel z čista jasna. Nastal čas hovořit o klimatických změnách

31. 8. 2017

Nastal čas hovořit o změnách klimatu a dalších systémových nespravedlnostech – od rasové profilace po ekonomické škrty – které z pohrom, jako je Harvey, vytvářejí lidské neštěstí, píše na webu The Intercept Naomi Klein. Pokud sledujete zpravodajství o hurikánu Harvey a záplavách v Houstonu, dozvíte se, jak jsou tyto přívalové srážky bezprecedentní. Dozvíte se ale jen velmi málo o tom, proč jsou tyto deště tak bezprecedentní – proč k těmto rekordním přírodním jevům dochází s tak železnou pravidelností, že se slovo „rekordní“ již stalo meteorologickým klišé. Jinými slovy, dozvíte se jen málo informací o klimatických změnách.   

Bylo nám řečeno, že se o klimatických změnách nehovoří proto, aby se nepolitizovala probíhající lidská tragédie, což je pochopitelný podnět. Avšak celá věc se má takto: pokaždé, kdy jednáme tak, jako kdyby nás bezprecedentní přírodní jev zasáhl z čista jasna – jako nějaký boží akt, který nikdo nepředvídal, reportéři činí významná politická rozhodnutí. Tato rozhodnutí mají šetřit city a mají se vyhnout kontroverzím na úkor pravdivého informování, jakkoliv je toto nesnadné. Protože pravda je taková, že vědci tyto přírodní jevy již dlouho předpovídali. Teplejší oceány vyvrhují stále silnější bouře. Vyšší hladina moří znamená, že tyto bouře zuří v oblastech, které jimi v minulosti nebyly zasaženy. Teplejší počasí vede k extrémním dešťovým srážkám: dlouhá období sucha jsou přerušována masivními sněhovými nebo dešťovými přívaly.

Tyto rekordy jsou každým rokem překonávány – ať již hovoříme o suchu, bouřích, přívalových vodách, požárech – a k těmto přírodním jevům dochází kvůli tomu, že planeta je výrazně teplejší než v dobách, kdy se tyto rekordy začaly objevovat poprvé. Zpravodajství o hurikánu Harvey zjevně tato fakta ignoruje a selhává v tom, že nedokáže poskytnout prostor klimatickým vědcům, kteří by je byli schopni vysvětlit, a navíc neinformuje o Trumpovu rozhodnutí odstoupit od pařížské klimatické dohody. Zpravodajství tak selhává v nejzákladnější žurnalistické povinnosti, jíž je předkládání klíčových fakt a relevantního kontextu. Vytváří falešný dojem, že tyto katastrofy nemají své příčiny, což také znamená, že se nedá učinit nic proto, abychom jim mohli předcházet.

V ideálním světě bychom odložili politiku stranou, dokud nebude krize zažehnána. A poté bychom mohli zahájit dlouhou smysluplnou a zasvěcenou veřejnou debatu o politických důsledcích krize, jíž jsme právě byli svědky. Když vidíme tisíce lidí, které hurikán Harvey vysídlil z jejich domovů, můžeme zahájit diskusi o nepopiratelné spojitosti mezi klimatickými změnami a migrací – od Sahelu po Mexiko – a využít této příležitosti také k zahájení diskuse o potřebné imigrační politice, která bude vycházet z předpokladu, že Spojené státy mají lví podíl na vysídlení milionů osob.      

Mezitím však v přímém přenosu sledujeme, jak se prezident Trump snaží hurikán Harvey politicky využít: americký prezident udělil kontroverzní milost arizonskému šerifovu Joeovi Arpaiovi a pokračuje v militarizaci policejních sil. V krátkosti: pravice se bude snažit politicky využít hurikánu Harvey a obdobných katastrof, aby veřejnosti vnutila falešná destruktivní řešení, jako je výstavba rozsáhlejší ropné infrastruktury a intenzivní privatizace služeb. A to znamená, že je morálním imperativem informované veřejnosti pojmenovat skutečné příčiny této krize, tedy objasnit spojitost mezi klimatickými změnami, systémovým rasismem, podfinancováním sociálních služeb a nadměrným financováním policie. 

Jestliže budeme otevřeně hovořit o tom, co napájí tuto epochu stále se opakujících krizí, nebude to výraz neuctivosti vůči lidem v přední linii. Je to naopak jediný způsob, jak jim vyjádřit upřímnou soustrast, a naše poslední naděje, abychom mohli předejít budoucnosti s daleko větším počtem obětí. 

Celý článek v angličtině zde

                           
0
Vytisknout
3053

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2017