Pejskové se koušou

O peristaltice českého veřejného diskursu

31. 8. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

V Jemenu umírají každý den děti hlady. Severní Korea vypálila balistickou střelu přes japonské území. Hurikán zpustošil čtvrté největší americké město. Každý den vychází najevo další a další skutečnosti o tom, že blb, který se stal americkým prezidentem, se tak stal s podporou Ruska. Český premiér atakoval ústavou zaručenou svobodu vyznání, když učinil z muslimů personae non gratae. Bývalá ministryně spravedlnosti hrdě šíří po internetu rasistické bláboly. Prezidentova senilita dosáhla stavu, jenž věrně ilustruje postava knížete z Fimfára: strhával by, chudák, burkini z mladých dívek. Ale peristaltika českého veřejného diskursu mocně zahýbe historií teprve tehdy, když předseda KDU-ČSL prohlásí, že zvířata neumírají, nýbrž chcípají. Do té doby jako by na české dědině chcípl pes...


Od tzv. elitních politických komentátorů až po posledního Čecha, který je schopen vyťukat pár liter do klávesnice či telefonu, každý, třeba i na smrtelné posteli, musel se vyjádřit k té intergalaktické události, jež otřásla naším i všemi okolními vesmíry. Chcete-li desetimilionový národ, jenž díky bůčku a pivu setrvává v trvalé letargii, přivést do varu, stačí říct, že pes chcípl. Je to ještě účinnější než odhalení, že nutella v Německu má vyšší obsah oříšků nebo že máslo v Rakousku obsahuje více tuku. Je to stejně výbušné jako zjištění, že Poláci dávají do jídla posypovou sůl...


Bratr Bělobrádek je žel omezený. Dokázal to už při diskusi o mnohem méně důležitém problému, než když chcípne pes. Šlo tehdy o nějakou přiblblou Středoevropskou univerzitu v Budapešti, nějakého Orbána, který ji chtěl zakázat, kvůli nějakému Sorosovi, no vůbec to byla nějaká úplná pitomost, která Čecha nepohne ani k tomu, aby si došel na záchod. Bratr Bělobrádek vyrostl s kravami a voly, kteří neuhnuli, dokud nechcípli, což se od nich dobře naučil. Jednou vůl, navždy vůl. Není ale zbabělý, jak se ukázalo například při hlasování populisty vyvolané novely o využívání zbraní v soukromém držení k tzv. obraně státu. Bělobrádek se jako jeden ze 12 poslanců, napříč stranami, postavil proti.

Tehdy si toho všimli jen ochránci českých mrazáků a udělali z Bělobrádka vlastizrádce. Dnes docílil toho, že jej za vlastizrádce považuje každý český pejskař, což je pravděpodobně nejsilnější voličská skupina v ČR. Zkus zvýšit poplatky za psa a vyjdou do ulic. Zkus dát do granulí polskou sůl a ukřižují tě. Zkus říct, chcípl pes a jsi rázem politická mrtvola. Český pejskař, to je ta pravá klidná síla, panečku. Dřímají v Blaníku, vyvenčí mazlíka vyzbrojeni pamlskem a občas sáčkem na hovínko, ale zkus se na pejska křivě podívat a roztrhají tě na kusy, než bys řekl haf.

Předpokládám, že si bratr Bělobrádek svou chybu uvědomil a až do voleb se nenechá na veřejnosti vidět jinak, než obklopen chlupáči a hafany všech velikostí, tvarů a barev. Jedině tak upokojí nebývalé vášně, které vyvolal, a odvrátí možnou politickou krizi, kterou může zapříčinit vyštěkání KDU-ČSL z českého politického teritoria. Mohou lítat krávy vzduchem, zuřit jaderná válka či hladomor, hladina moře může stoupnout o metr a ze dne na den dojít ropa, pokud se ale pejskové koušou...




0
Vytisknout
13421

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2017