Česká politika se mění v nespojitelné ostrůvky frustrovaných voličů

31. 8. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Zdá se velmi pravděpodobné, že Sněmovna vydá majitele Hnutí ANO a jeho pravou ruku policii v souvislosti s vyšetřováním případu Čapí hnízdo. Představte si, že by tady fungoval právní stát už před deseti lety a že by vyšetřování a soudní proces začaly už někdy v roce 2009. Hnutí ANO by zřejmě ani nevzniklo.


Fungující právní stát by zajistil, že takových případů by se vyšetřovalo spoustu, i kdyby rostly do nejvyšších pater tehdejší politiky, a občané by měli důvěru v politický a právní systém. Jenže v roce 2009 bylo čerstvě po tzv. čunkiádě (obratný zásah tehdejší nejvyšší státní zástupkyně zajistil, aby se vyšetřování nikdy nedostalo k soudu), ministrem dopravy byl do 23.1. onoho roku nějaký Aleš Řebíček a v létě jsme zažili tzv. toskánskou aféru. Investigativní novináři popisovali kauzy, o kterých věděli, že se nemohou dostat před soud. Státní zastupitelství fungovalo jako státní zametačství. A výsledkem byly tektonické změny v náladách veřejnosti.

Úspěch Věcí veřejných a TOP09 vedl nakonec k dramatickým změnám ve vedení státního zastupitelství, a to začalo fungovat. Samozřejmě nejde po letech zametání přepnout na plně funkční výkon, nelze se při takovém procesu nedopouštět chyb. Na procesu s Davidem Rathem vidíme, že hledání spravedlnosti u nás nemusí dojít konečného verdiktu ani po mnoha letech. Tektonický pohyb ve voličských preferencích, který začal někdy před 10 lety a vrcholil v době Nečasovy vlády, vede bohužel k tomu, že tzv. tradiční strany se stávají zbytkovými jádry skalních, navzájem nespojitelných příznivců, zatímco velká část veřejnosti chápe volbu mezi majitelem Hnutí ANO Babišem a těmito stranami jako hlasování o minulosti, před kterou blednou i ty největší Babišovy střety zájmů, dokonce i to, když bude kandidovat jako obviněný.

Je dost možné, že příští Sněmovna Babiše a jeho pravou ruku Faltýnka nevydá. Můžeme se dočkat vleklé politické krize, kdy si ANO dá jako podmínku budoucí vládní koalice jejich nevydání, zatímco jediná alternativa k této možnosti bude duhová vláda včetně KSČM. Případný soudní proces s Babišem může trvat i 10 i více let a je otázka, zda česká justice je schopná podobně jako justice italská tento střet ustát. Výměny na postech vedení státních zástupců a návrat do roku 2009 by nakonec mohly být pro téměř všechny politiky tím nejlepším řešením. Je totiž velmi pravděpodobné, že vyšetřování minulosti se nezastaví u Čapího hnízda nebo privatizace OKD.

Podstatné je, že dění ve společnosti má svou dynamiku, která trvá i mnohá desetiletí. Ostatně dynamika situace z roku 2009 byla pupeční šňůrou propojena s postupujícím rozkladem institucí za opoziční smlouvy a opoziční smlouva byla zase produktem patové situace frustrace z 90. let. To, co se děje dnes, může mít své důsledky ještě za 20 let. Klíčové je, aby se veřejnost nestala úplně cynickou a aby se politika nestala jen zuřivým bojem frustrovaných skupin skalních fanatiků, hájících jednoho pochybného politika proti druhému.

V případu Čapí hnízdo samozřejmě potřebujeme rychlý, jasný, přesvědčivý soudní proces, ale potřebujeme taky nějakou produktivní alternativu pro české voliče. Protože kdyby se tento soudní proces ztrátou volebních preferencí Hnutí ANO stal nakonec jen procesem se soukromou osobou bez politického vlivu, kdyby ztratil veškerý potenciál spustit konečný politický rozklad této společnosti, bylo by to optimální. Ani rychlý a jasný soudní proces, ani přesvědčivá politická alternativa však nejsou realisticky očekávatelné.

0
Vytisknout
10669

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2017