Img

Džihádismus "islámského státu" může přežít

17. 7. 2017

S obsazením měst Mosulu a Rakky je osud chalífátu "islámského státu" zpečetěn. Avšak neexistuje důvod k úlevě, protože IS není ničím jiným než symptomem krize státnosti, upozorňuje Loay Mudhoon.

Není pochyb o tom, že v teritoriálním smyslu džihádistický projekt budování státu spěje ke konci. Během posledních několika měsíců teroristé IS utrpěli řadu zničujících porážek od irácké armády a Íránem organizované šíitské polovojenské aliance známé jako Síly lidové mobilizace.

Rozhodující obrat v boji proti terorismu IS bezpochyby nastal s masivním bombardováním koalicí vedenou USA. To nakonec položilo základ k porážce "chalífátu", ačkoliv za cenu velkého počtu civilních obětí. S obsazením Mosulu a syrské Rakky je jasné, že fyzický konec "chalífátu" na arabském východě je nyní jistá věc.

Avšak tento "úspěch" nemůže zakrýt fakt, že ztráta územní kontroly neznamená zánik vulgární teroristické organizace, ať už v Iráku nebo kdekoliv jinde ve světě. Většina džihádistů IS již přešla do ilegality - pravděpodobně plánují guerillovou válku proti iráckým silám.

Mezitím se hovoří také o tom, že velký počet džihádistů se vrátil do Evropy. Mnozí z těchto bojovníků možná změnili názor, ale jiní jsou jako tikající bomby připravené bojovat svou údajně svatou válku na Západě.

Poražený chalífát byl pouze symptomem. V oblasti teologie nebo historie idejí neexistuje nic, co by mohlo legitimizovat pseudochalífát na zákaldě textu Koránu, nebo historie islámu.

Vizionáři tohoto uskupení, jako samozvaný chalífa Abú Bakr al-Bagdádí, reprezentují infantilní rozchod s civilizací, neotesaný příslib spásy a dosud neznámou démonickou vládu teroru, která pravděpodobně povede ke vzniku nové generace zcela primitivních džihádistů.

Ačkoliv myšlenky IS přežijí, větší nebezpečí než jejich potenciální reinkarnace představují sociální a politické podmínky, které je vůbec umožnily.

Je dobře zdokumentováno, že vzestup IS je úzce spojen s rozpadem státu v Iráku a Sýrii. Kdyby nebylo marginalizace a systematické persekuce sunnitů prováděné sektářskými politikami bývalého iráckého premiéra Núrího al-Malikího a naprosté absence kontroly nad šíitskými milicemi, kazatelé teroru z řad IS by nedokázali nalézt podporu u sunnitského obyvatelstva.

Sunnitský hněv, ba dokonce zoufalství, vyvolané útlakem v Iráku a terorem barelových bomb v Sýrii, doslova žene lidi do náruče džihádistické sekty. Dnes se většina komentátorů shoduje, že tvrdá antisunnitská politika v Iráku a Sýrii vedla ke zrodu IS.

Aby se dostali na kořen džihádistickému problému, regionální a mezinárodní aktéři musejí vytvořit životní perspektivu pro miliony vysídlených sunnitů v Iráku a Sýrii. Musejí zajistit, že iráčtí sunnité získají skutečné politické zastoupení.

Aby něco takového bylo možné, je třeba omezit íránský vliv v Iráku. Současně irácká vláda musí zabránit dalšímu tříštění země.

Ale bez zásadní změny poměru sil na Blízkém východě se možná IS nikdy nezbavíme - ani kdybychom vytvořili dobře myšlené výukové a preventivní programy. Nemluvě ani o kontranarativu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1525

Diskuse

Obsah vydání | 20. 7. 2017