James McGill Buchanan: Vize proroka totalitního kapitalismu se realizuje

19. 7. 2017



George Monbiot upozorňuje na novou knihu profesorky Nancy MacLeanové, "Democracy in Chains: The Deep History of the Radical Right's Stealth Plan for America (Demokracie v řetězech: Hluboká historie tajného plánu radikální pravice pro Ameriku)":




V roce 2013 objevila MacLeanová v opuštěném domě na kampusu George Mason University ve Virginii neroztříděné archivy muže, který toho roku zemřel, ale jehož jméno vám zřejmě nic neřekne: Jamese McGilla Buchanana. Jako první našla hromádku důvěrných dopisů ohledně milionů dolarů, které univerzitě poskytl miliardář Charles Koch.

MacLeanová v domě objevila dokumentaci o tom, jak Buchanan, ve spolupráci s podnikatelskými oligarchy a s institucemi, které založili, vypracoval tajný program pro potlačení demokracie ve prospěch ultrabohatých. Tento program nyní mění politiku, a to nikoliv jen v USA.

Buchanan byl silně ovlivněn neoliberalismem Friedricha Hayeka a Ludwiga von Mieseho a majetkovým supremacismem Johna C. Calhouna, který v první polovině devatenáctého století tvrdil, že svoboda spočívá v absolutním právu používat váš majetek (včetně otroků) jakýmkoliv způsobem chcete: jakákoliv insitutce, která toto právo omezuje, je utlačitelská a vykořisťuje bohaté lidi na úkor mas, které si to nezaslouží.

James Buchanan sloučil všechny tyto vlivy a vytvořil tzv. "teorii veřejné volby". Argumentoval, že společnost není svobodná, pokud nemá každý občan právo vetovat její rozhodnutí. Mínil tím, že nikdo nesmí být zdaňován proti své vůli. Avšak bohatí jsou vykořisťováni lidmi, kteří zneužívají svých hlasů k tomu, že požadují peníze, které vydělali jiní, prostřednictvím nedobrovolných daní, jimiž se financují veřejné výdaje a sociální infrastruktura. Dovolit pracovníkům, aby zakládali odbory a zavádět progresivní daně, to jsou formu diskriminačního zákonodárství, zaměřeného proti vlastníkům kapitálu.

Všechny konflikty mezi "svobodou" tj. dovolením bohatým, aby jednali, jak chtějí, a demokracií musejí být vyřešeny ve prospěch "svobody".

Jeho receptem byla "ústavní revoluce", vytváření neodstranitelných překážek omezujících demokratickou volbu. Po celý život byl Buchanan sponzorován bohatými nadacemi, miliardáři a korporacemi a vytvořil teoretický přístup ohledně toho, jak by takováto ústavní revoluce měla vypadat i strategii pro její realizaci.

Vysvětlil, jak lze ochromit pokusy desegregovat školství na americkém jihu vytvoření sítě státem financovaných soukromých škol. Buchanan jako první navrhl privatizaci univerzit a zavedení plného školného pro studenty: prvotním účelem školného bylo rozdrtit aktivismus studentů. Naléhal na privatizaci sociální podpory a mnoha dalších funkcí státu. Usiloval o rozbití vazby mezi lidmi a vládou a o likvidaci důvěry ve veřejné instituce. Jeho cílem bylo, krátce řečeno, zachránit kapitalismus před demokracií.

V roce 1980 měl možnost začít svůj program realizovat. Byl pozván do Chile, kde pomáhal Pinochetově diktatuře  vypracovat novou ústavu, kterou, v důsledku řady chytrých triků, které Buchanan navrhl, nebylo dodneška možné úplně zrušit. Uprostřed mučení a zabíjení radil Pinochetově vládě, aby rozšířila program privatizace, škrtů, deregulace a likvidace odborů. Byl to balík opatření, který přispěl r. 1982 k hospodářskému kolapsu Chile.

Avšak jeho moc se začala především projevovat, když Koch, nyní sedmý nejbohatší člověk v USA, se rozhodl, že Buchanan vlastní klíč k transformaci, kterou Koch požaduje. Charles Koch poskytl Buchananově práci na George Mason University mnoho milionů dolarů. Využil Buchanana, aby si vybral revolucionáře, který bude realizovat jeho program (Murray Rothbard z Cato Institutu, ústavu, který Koch založil, na miliardáře naléhal, aby Koch studoval Leninovy techniky a použil je v libertariánské kauze). Spolu začali vytvářet program pro změnu pravidel.

Utajování programu Buchanan považoval za klíčové. Sdělil svým spolupracovníkům, že "zásadní je systematické konspirační utajování projektu". Spiklenci měli jednat na základě drobných, postupných kroků a nikdy neprozradit konečný cíl. Například, při snaze zlikvidovat systém sociálního zabezpečení, se argumentovalo, že ho chtějí zachránit a že by selhal, pokud nedojde k řadě radikálních "reforem". Postupně budovali síť "kontrainteligence" spojenou s "velkou sítí politické moci", která se stala novým establishmentem.

Tito lidé masově kolonizovali Trumpovu vládu a vedou smrtelně efektivní kampaně proti všemu, od systému zdravotnictví až po akce proti globálnímu oteplování. Je férové říci, že Buchananova vize nyní v USA vítězí.

V jednom ohleduy měl Buchanan pravdu: existuje zásadní konflikt mezi tím, co nazýval "hospodářskou svobodou" a politickou svobodou. Absolutní svoboda pro miliardáře znamená chudobu, existenční nejistotu, likvidaci životního prostředí a rozkládající se veřejné služby pro všechny ostatní občany. Protože pro to lidé hlasovat nebudou, je to možno realizovat jen podváděním a autoritářskou mocí.

Buchananův program je recept na totalitní kapitalismus. A jeho žáci ho nyní začali realizovat. Naštěstí, díky objevům MacLeanové, nyní jejich agendě rozumíme. Jedním z prvním pravidel politiky je znát svého nepřítele.

Kompletní článek v angličtině ZDE

https://www.theguardian.com/commentisfree/2017/jul/19/despot-disguise-democracy-james-mcgill-buchanan-totalitarian-capitalism


0
Vytisknout
7522

Diskuse

Obsah vydání | 21. 7. 2017