Osvobodit se od liberalismu a prosperity

21. 7. 2017 / Karel Dolejší

Na britskou ekonomiku dopadají s několikaměsíčním zpožděním důsledky rozhodnutí o brexitu, libra oslabuje a ekonomika též ZDE. Velcí investoři veřejně odsoudili Trumpův záměr odstoupit od Pařížské klimatické dohody ZDE. Nedomyšlená a laciná obhajoba "národního zájmu" povede ve jmenovaných zemích k tomu, že "národ" bude nakonec chudnout.

Příjmy poloviny Američanů od roku 1980 stagnují - a pro lidi v podobném postavení jistě neexistuje důvod podléhat donedávna povinnému optimismu ohledně vyhlídek globalizované ekonomiky. Řada občanů i v těch ekonomicky nejvyspělejších zemích na globalizaci mírně řečeno vůbec nevydělává a řeči o podpoře růstu je nechávají spíše chladnými. Ale znamená to tedy, že je rozumné všechno rozflákat ve jménu "suverenismu" a "národního zájmu" - a mít se hůř?

Británie bude sice nakonec výrazně chudší než v dobách, kdy bývala členskou zemí Evropské unie - za to ale její úžasní politici jako Theresa Mayová, Boris Johnson či Jeremy Corbyn budou moci suverénně rozhodovat o tom, kam až mohou klesnout mzdy nesvazované už žádnými unijními předpisy. Copak to nestojí za vynaložené úsilí? - Zeptejte se českých obhájců brexitu.

Změna Polska ze státu, který léta masivně profitoval z členství v EU, v opovrhovaný a mezinárodně izolovaný PiSistán na okraji Evropy je zase v České republice stále častěji zasazována do kontextu někdejších bojů Solidarity s prosovětským režimem. Tenkrát šlo o osvobození, dnes tedy musí jít také o osvobození - od "útlaku Bruselu", který si dovoluje nesouhlasit s bláboly typu "nezávislé soudnictví nám vnutili sovětští okupanti", můžete slyšet.

Mají postkomunistické státy právo "osvobodit se" od liberálně demokratických institucí a alespoň té úrovně prosperity, na kterou za necelé tři dekády prozápadní orientace dosáhly? Samozřejmě že ano. Uvidíte, že žádný Brusel jim v tom nakonec bránit nebude. Navzdory idiotským metaforám Klausů nepošle do Varšavy tanky s "bratrskou pomocí". Za prvé Brusel žádné tanky nemá a za druhé není důvod držet za každou cenu v unii Polsko - pokud jeho občané nedokážou porazit zdegenerovaný Kaczyńského režim a ten bude pokračovat ve strašidelné anticivilizační politice.

Patos "osvobození", který ztratil jakýkoliv kontakt s myšlenkou emancipace a naplnění lidského tvořivého potenciálu, může vést k opravdu paradoxním koncům. Pokud si nedáte pozor, v zápalu boje za "osvobození" můžete třeba skončit coby obhájci práva veřejně blít a pouštět větry, protože nějaká pochybná cizácká utlačitelská instance vám to přeci nemá co zakazovat. Vždy jsme u nás blili a prděli zásadně po česku nebo po polsku - a tyto úctyhodné vlastenecké tradice si nikým nedáme vzít!

Všechny velké západní civilizační tradice nicméně překračovaly kmenovou a národní úroveň. Římské občanství expandovalo z malého zaostalého městského státu do celého Středomoří. Křesťanství nezůstalo židovskou sektou. Osvícenství nikdy ani nekoketovalo s principem "krve a půdy", ale od počátku se profilovalo jako celoevropský fenomén.

Ti, kdo se ohánějí obranou "tradičních západních hodnot" a přitom pějí ódy na svéráz národního meteorismu, by alespoň mohli připustit, že výrazy jako "hodnoty" nebo "civilizace" s tím věcně nemají naprosto nic společného. - A nikdo jim samozřejmě neupírá právo být v Evropě za burany, pro něž nakonec západní část kontinentu ani nehne prstem, pokud se dostanou do konfliktu s rozpínavým sousedem.

0
Vytisknout
4117

Diskuse

Obsah vydání | 24. 7. 2017