Náboženství různě využíváno k politickým a mocenským cílům

2. 9. 2015 / Boris Cvek

Myslím, že je velmi dobré na začátku školního roku v dnešní absurdní hysterii proti uprchlíkům zmínit slavného českého uprchlíka, Komenského. Zmínka o třicetileté válce, která bývá považována snad za největší náboženskou válku v dějinách Evropy, dává možnost ještě k jednomu dnes velmi aktuálnímu zamyšlení.

Mnoho lidí si myslí, že náboženské války a náboženská nenávist fungují tak, že lidé proti sobě jdou na základě toho, že mají odlišné náboženství. Ve skutečnosti jsou lidé součástí nějakých skupin, kdy je náboženství různě využíváno k politickým a mocenským cílům. Vzpomínám si, jak jsem byl ve škole, když jsme se učili o třicetileté válce, šokován tím, že katolická Francie, první dcera církve, vedená katolickým kardinálem de Richelieu, stála v té náboženské válce na straně protestantů proti katolíkům.

Jak to je možné? Kardinál de Richelieu považoval katolické Habsburky za větší ohrožení národních zájmů Francie než jejich protestantské protivníky. Je velice dobré dívat se na tzv. náboženské války právě optikou těch, kdo v nich rozhodují. Nikdy nesledují žádné náboženské cíle, ale jde jim o reálné mocenské zájmy. Pokud by si neuvědomovali prioritu mocenských zájmů, nemohli by se na své pozice dostat, natož na nich vydržet.

0
Vytisknout
3010

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2015