Uprchlická krize: Pokus o jednotnou evropskou reakci se rozkládá uprostřed hašteření o kvótách

2. 9. 2015

Členské země EU se začínají navzájem obviňovat. Hrozí vážný konflikt mezi východní a západní Evropou

Roztříštěné pokusy Evropy vyrovnat se s její nejhorší imigrační krizí se začínají rozkládat. Vzniká tvrdé hašteření mezi vládami jednotlivých zemí a rýsuje se vážný konflikt mezi východní a západní Evropou.

Berlín je chválen za vysoce morální postoj a za to, že otevřel bezpodmínečně dveře syrským uprchlíkům, avšak Rakousko a Maďarsko ho v úterý obvinilo, že vyvolal chaos na jejich nádražích a na silnicích, protože se tisíce lidí snaží dostat do Německa.

Německá kancléřka Angela Merkelová tuto kritiku odmítla a zintenzivnila svou kampaň donutit neochotné partnery v EU, aby pomohly Německu s uprchlickým břemenem a začaly se podílet na spravedlivějším rozdělování uprchlíků po celé EU.

"Musíme prosadit jednotnou evropskou azylovou politiku," řekla. Mariano Rajoy, španělský premiér, však odmítl německý nátlak na vytvoření nového systému závazných kvót pro uprchlíky po celé EU. "Některé země uprchlíky nechtějí. Nemůžete nikoho nutit, aby je přijal".

Berlín a Brusel silně prosazují spravedlivější a koordinovaný systém, který by měl nahradit nynější směsici zmatených a nedůsledných národních azylových procedur.

Žádná celoevropská azylová politika neexistuje a většinu pravomocí ohledně imigrace mají národní vlády, ale Maďarsko a Česká republika obviňují z krize otevřeně Evropu a odmítají návrhy společné azylové politiky z Bruselu.

Jak Česká republika, tak Maďarsko, hovoří o použití armády k ochraně hranic, aby zabránili v příchodu lidem prchajícím před válkou a pronásledováním, autentickým uprchlíkům.

János Lázár, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána, uvedl: "K této situaci vedla politika posledních deseti let. Levicový přístup Evropské komise, podle něhož by měl být na území Evropské unie vpuštěn kdokoliv. EU situaci nezvládá a problémem je samotná Evropská unie, která nedokáže chránit své vlastní hranice.

Český prezident Miloš Zeman se vyjádřil podobně v pondělí a slovenský premiér Robert Fico napodobil kritiku Moskvy, zaměřenou vůči západní Evropě, tím, že ji obvinil z občanských válek v Sýrii a v Libyi a z následně vzniklé uprchlické krize.

Středoevropské země se snaží minimalizovat počet uprchlíků, který přijmou. Premiéři Maďarska, Polska, Slovenska a ČR se mají sejít v pátek a dohodnout se na společné vzdorné pozici vůči nátlaku z Berlína a z Bruselu, zejména v otázce povinných kvót.

"Uvidíme, kdo odmítne a kdo neodmítne," řekla minulý pátek Merkelová. Polsko už v odporu polevilo a uvedlo, že přijme více uprchlíků. Avšak volby v Polsku příští měsíc zřejmě vyhraje nacionalistická pravice a současná středopravicová vláda ve Varšavě má prostor pro ústupky vůči Bruselu během předvolební kampaně omezené.

Maďarsko a Rakousko, kudy projíždějí tisíce lidí, kteří se snaží dostat do Německa, se dožadovaly vysvětlení z Berlína, ale ostré útoky si vyhradily vůči sobě navzájem.

Werner Feymann, rakouský kancléř, se připojil k francouzské kritice Orbána v Budapešti a hovoří o tom, že bude vetovat financování EU pro Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil Feynmanna ze lži a povolal si na kobereček rakouského velvyslance.

"Odmítáme veškerá prohlášení, která jsou založena na lžích a jsou schopna vyvolat hněv a agresivní situaci, jako je ta, kterou tentokrát vytvořil rakouský kancléř," řekl Szijjártó.

Orbán má ve čtvrtek v Bruselu jednat s Jean-Claudem Junckerem, předsedou Evropské komise.

Za podpory Německa bude Brusel vyžadovat povinné kvóty pro uprchlíky, které odmítly středoevropské země, pobaltské země a Španělsko, a navrhne nový trvalý mechanismus, který by vyvolal automatické rozmístění uprchlíků po Evropě v případě mimořádné situace. Evropští ministři vnitra a spravedlnosti se o tom budou hádat 14. září. Proti Junckerovi stojí v této věci Polák Donald Tusk.

Vlády EU souhlasily, že přijmou během nadcházejících dvou let na dobrovolné bázi 32 000 uprchlíků, kteří přicestovali do Itálie a do Řecka. Je to sotva třetina počtu uprchlíků, přijíždějících do Evropy každý měsíc.

Merkelová, která charakterizuje imigrační krizi jako největší krizi za celých deset let, co je ve funkci, varovala, že může být nutné zavést znovu imigrační kontroly na hranicích států, pokud nebude možno dohodnout společný postup.

Vysocí činitelé z EU se tento týden v Bruselu budou snažit vypracovat společný seznam "bezpečných zemí původu", do nichž budou imigranti deportováni rychleji.

To by ulevilo Německu, protože více než 40 procent imigrantů přijíždějících do Německa je ze zemí bývalé Jugoslávie a z Albánie, kde je riziko politického útlaku malé. Německo považuje Srbsko, Bosnu a Makedonii za bezpečné země, avšak z těch zemí do Německa přijíždí množství žadatelů o azyl. Německo nepovažuje za bezpečné země Kosovo ani Albánii, ale chce, aby společný seznam bezpečných zemí vypracovala Evropská komise. Pokud by migrant pocházel z bezpečné země, neměl by právo žádat o azyl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2841

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2015