Volodymyr Zelenskyj se nezúčastní poválečné konference kvůli napjatým vztahům s Polskem

24. 6. 2026

 

Očekávalo se, že ukrajinský prezident bude spolupořadatelem konference o obnově Ukrajiny, která začíná ve čtvrtek v polském pobřežním městě Gdaňsk, ale ukrajinskou delegaci místo něj povede premiérka Julia Svyrydenková.

Cílem této každoroční konference, která se v předchozích letech konala v Římě, Berlíně a Londýně, je sjednotit partnery a podniky, které by mohly pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny.

Zelenského rozhodnutí neúčastnit se konference navazuje na několik týdnů trvající napětí s Polskem kvůli jeho rozhodnutí z minulého měsíce pojmenovat vojenskou jednotku po „hrdinech Ukrajinské povstalecké armády“ (UPA).

Tato partyzánská formace je na Ukrajině vnímána jako symbol hrdinského odporu proti sovětským silám v boji za ukrajinskou nezávislost. V Polsku je však UPA známá tím, že v letech 1943 až 1945 zavraždila ve Volyni až 100 000 Poláků ve snaze zabránit tomu, aby se toto území stalo součástí poválečného Polska.

Tato oblast několikrát změnila majitele a nyní leží na území Ukrajiny, poté co prošla sovětskou a následně německou nacistickou okupací. V roce 2016 polský parlament jednomyslně přijal usnesení, v němž označil tyto vraždy za „genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty“.

Podle historiků polské odbojové jednotky následně v odvetných akcích zabily 10 000 Ukrajinců. Tato epizoda zůstává jednou z nejbolestivějších a dosud nevyřešených otázek ve vzájemných vztazích mezi oběma zeměmi.

Zelenského rozhodnutí vyvolalo v Polsku rozhořčení a obvinění z historické necitlivosti, čímž zchladilo naděje na průlom po loňské dohodě o exhumacích, v níž Ukrajina souhlasila s prvními kroky, které by nakonec mohly polským rodinám umožnit pohřbít své zavražděné příbuzné.

Konzervativní prezident Karol Nawrocki – bývalý šéf polského Ústavu národní paměti – uvedl, že je „pobouřen“ Zelenského rozhodnutím pojmenovat jednotku po UPA, a naznačil, že Zelenskému by mohlo být odebráno nejvyšší polské civilní vyznamenání, Řád Bílého orla, který mu byl udělen v roce 2023.

Po týdnech bouřlivých zákulisních diskusí mezi Varšavou a Kyjevem nebylo v otázce pojmenování jednotky dosaženo žádného kompromisu, přičemž obě strany si navzájem přisuzovaly vinu za nedostatek pokroku. V pátek Nawrocki potvrdil, že Zelenskému tento řád odebere.

„Postoj ukrajinské strany se nakonec nezměnil. Historie by neměla být překážkou budoucnosti, ale dobrá budoucnost může být vybudována pouze na pravdě,“ uvedl.

„Pokud chce někdo být hrdý na vrahy žen a dětí, nemůže být reakcí překvapen,“ uvedl hlavní poradce Nawrockého pro zahraniční politiku Marcin Przydacz.

Průzkum pro polská média ukázal, že většina Poláků tento krok podporuje.

O víkendu Zelenskyj ocenění poslal poštou zpět a ostře reagoval na Nawrockého, když ho obvinil, že se snaží využít rostoucí protukrajinské nálady před příštími parlamentními volbami v Polsku, přičemž ho přirovnal k sesazenému maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.

„Naši vojáci si hrdinské jméno pro svou jednotku vybírají sami a jako prezident a nejvyšší vrchní velitel je musím podpořit,“ uvedl.

Zelenskyj také varoval, že tento spor oslabí polsko-ukrajinské vztahy v době rostoucího napětí s Ruskem.

„Bez Ukrajiny nebude nikdo schopen bránit Polsko. Je to prostě nemožné,“ řekl.

V ojedinělém projevu jednoty napříč politickým spektrem na Ukrajině vrátili své polské vyznamenání také jeho předchůdci Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošenko, stejně jako několik vysokých ukrajinských úředníků.

Zelenského odmítnutí bude trapné pro polského proevropského premiéra Donalda Tuska, který bude hlavním hostitelem konference ve svém rodném městě Gdaňsku a který opakovaně vyzýval oba prezidenty k uklidnění situace.

Tusk již dříve varoval, že eskalace napětí mezi oběma prezidenty by byla „strategickou chybou, která bude stát obě strany“.

V úterý před zasedáním vlády Tusk uvedl, že si je „velmi dobře vědom“ protukrajinských nálad, které podle něj jsou někdy „opodstatněné“, ale obvinil politiky v obou zemích z toho, že „podněcují napětí, místo aby budovali solidaritu a shodu mezi Ukrajinou a Polskem“.

„S ohledem na strategickou bezpečnost a zájmy Polska však… nebudu žádným způsobem přispívat k podněcování těchto napětí,“ řekl.

Polsko je od rozsáhlé invaze v roce 2022 jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny a stalo se domovem pro více než milion Ukrajinců, kteří uprchli v prvních měsících války. Zároveň zůstává strategickým logistickým uzlem pro dodávky na Ukrajinu.

EU mezitím v úterý varovala, že ze zhoršujících se vztahů mezi těmito dvěma sousedy by profitovalo pouze Rusko, a vyjádřila naději, že konference – jíž se zúčastní předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová – bude i tak úspěšná.

„V takovéto situaci je jen jeden spokojený pozorovatel, a tím je agresor na Ukrajině, a proto bychom mu neměli nahrávat do karet,“ uvedla mluvčí EU Paula Pinho.

Zdroj v angličtině ZDE