Izrael sděluje, že izraelská armáda (IDF) zůstává v jižním Libanonu, čímž podkopává mírová jednání s Íránem

25. 6. 2026

 

„IDF je připravena … a my neustupujeme. Oznámili jsme, že v žádném případě se nestáhneme, a v tuto chvíli – a to je politický úspěch – neexistuje žádný americký požadavek, aby se Izrael stáhl z Libanonu,“ řekl Katz.

USA a Írán minulý týden podepsaly dohodu, která prodlužuje křehké příměří a připravuje půdu pro 60denní jednání, která mají vést k trvalému míru. První potíže s memorandem o porozumění (MOU) nastaly minulý týden poté, co Izrael pokračoval ve své ofenzivě v jižním Libanonu, což vedlo Írán k hrozbě uzavření Hormuzského průlivu.

Donald Trump ve středu hodnotil jednání pozitivně a prohlásil, že Írán je „velmi vstřícný“ a „souhlasí se vším, co chci“.

Ve skutečnosti se však výklad memoranda o porozumění ze strany USA a Íránu výrazně liší, zejména pokud jde o Libanon. Írán trvá na tom, že Izrael musí ukončit válku v této oblasti a stáhnout své jednotky z jihu země. Izrael okupuje rozsáhlé oblasti jižního Libanonu v rámci takzvané „bezpečnostní zóny“.

Izrael a libanonská vláda vedou jednání zprostředkovaná USA, jejichž cílem je mimo jiné zajistit stažení izraelských jednotek z libanonského území.

Izrael usiluje o postupný přístup, v jehož rámci předá území libanonské armádě, jejíž úkolem bude udržovat tuto oblast bez bojovníků Hizballáhu. Hizballáh se však těchto jednání neúčastní, což vyvolává pochybnosti o jejich účinnosti.

Írán, který není součástí izraelsko-libanonských jednání, se intenzivně snaží propojit příměří s Íránem s ukončením bojů v Libanonu.

„Pro nás je příměří v Libanonu stejně důležité jako příměří v Íránu a navíc je ukončení války v Libanonu stejně důležité jako ukončení války v Íránu,“ uvedl ve středu předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf.

Během projevu v Oválné pracovně Trump naznačil, že USA popřou svou účast na útoku raketami Tomahawk, který zasáhl dívčí základní školu první den války a zabil více než 150 lidí a pravděpodobně desítky dalších. „Musím počkat, až bude dokončeno,“ řekl o vyšetřování. „Nevím, jestli ten problém vůbec někdy vyřeší. Zeptejte se Petea. Možná to nebyla naše raketa.“ USA jsou jedinou stranou konfliktu, která disponuje raketami Tomahawk.

Naznačil také, že by byl ochoten sdílet technologii stíhacích letounů F-35 s prezidentem Recepem Erdoğanem, jelikož plánuje příští měsíc odcestovat do Turecka na summit NATO, kde se očekává, že nervózní evropští lídři se budou snažit přesvědčit Trumpa, aby zůstal oddaný alianci.

„Pravděpodobně udělám něco, co ho velmi potěší,“ řekl Trump během setkání s Markem Ruttem, šéfem aliance. „Kdyby se to nekonalo v Turecku za účasti prezidenta Erdoğana, asi bych tam nejel.“

Trump opět naznačil, že USA byly NATO „zrazeny“, přičemž přiznal, že alianci o svých plánech na úder proti Íránu neinformoval. „[Írán] jsme doslova v prvním týdnu zničili, ale bylo by hezké, kdyby řekli: ‚Rádi bychom pomohli,‘“ uvedl.

Boje v Libanonu začaly poté, co Hizballáh 2. března odpálil rakety na Izrael jako odvetu za zabití nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, což vyvolalo izraelskou invazi. Izraelské údery od té doby zabily v Libanonu více než 4 200 lidí, zatímco útoky Hizballáhu zabily v Libanonu nejméně 36 izraelských vojáků a tři izraelské civilisty.

Příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, zprostředkované v sobotu USA, zastavilo většinu bojů v zemi, s několika výjimkami. Izraelské bezpilotní letouny ve středu zasáhly auto nedaleko města Nabatieh, přičemž podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynuly dvě osoby.

Americký ministr zahraničí, Marco Rubio, byl ve druhém dni své třídenní cesty po arabském Zálivu. Jeho návštěva u spojenců v Zálivu byla jeho první významnou návštěvou v regionu po podpisu memoranda o porozumění minulý týden a měla za cíl rozptýlit obavy, že dohoda s Íránem je příliš smířlivá.

Rubio přicestoval v úterý do Abú Dhabí, kde zahájil svou cestu po Perském zálivu, a poobědval s prezidentem Spojených arabských emirátů šejkem Mohammedem bin Zayedem Al Nahyanem, ministrem zahraničí šejkem Abdullahem bin Zayedem Al Nahyanem a poradcem pro národní bezpečnost šejkem Tahnounem bin Zayedem Al Nahyanem.

Rubio má v plánu navštívit také Kuvajt a Bahrajn. Všechny tři země byly během čtyřměsíční války s Íránem zasaženy íránskými útoky; Írán tvrdil, že tyto bombardování byly důsledkem toho, že v těchto zemích byly umístěny americké základny, z nichž byly prováděny útoky na Írán.

Země Perského zálivu, které jsou blízkými spojenci USA, se obávají, že navrhovaná dohoda mezi Íránem a USA je vůči Íránu příliš smířlivá.

Všechny země čelily íránským útokům, které si vyžádaly oběti na životech civilistů a způsobily trvalé ekonomické škody, zejména Spojené arabské emiráty, jejichž příjmy mimo ropný sektor z velké části závisí na cestovním ruchu a zahraničních pracovnících.

Zejména panují obavy, že navrhovaný fond ve výši 300 miliard dolarů pro Írán a zrušení sankcí vůči této zemi by umožnily obnovu íránské armády a budoucí hrozby vůči zemím Perského zálivu.

Rubio během setkání s prezidentem Spojených arabských emirátů zdůraznil závazek USA k bezpečnosti těchto zemí a diskutoval také o bezpečném průchodu ropy a plynu Hormuzským průlivem, jak uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Írán tento průliv během čtyřměsíční války z větší části uzavřel, čímž narušil lodní dopravu touto klíčovou námořní cestou a způsobil celosvětový prudký nárůst cen energií. Státy Perského zálivu, které jsou silně závislé na vývozu ropy a plynu, přišly kvůli uzavření průlivu o příjmy v řádu miliard dolarů.

Na dotaz novinářů, zda se bude zabývat obavami spojenců ohledně dohody s Íránem, Rubio novinářům sdělil, že toto téma „se v těchto diskusích zcela jistě objeví“.

„Chceme si vyslechnout názory našich partnerů,“ řekl Rubio při příletu do Abú Dhabí. „Chceme zajistit, aby byly jejich názory zohledněny, a chápeme jejich obavy ohledně bezpečnosti i regionální ekonomické obavy.“

Vysídlení lidé se ve středu v Sidonu v jižním Libanonu vrací do svých domovů po uzavření prozatímní dohody mezi USA a Íránem. Fotografie: Aziz Taher/Reuters

Názory v Perském zálivu na Írán se během války měnily; monarchie byly zpočátku rozhořčeny na Trumpovu administrativu za to, že zahájila válku bez předchozí konzultace. Jak se íránské útoky na země Perského zálivu stupňovaly, některé z nich poté tlačily na USA, aby zaujaly tvrdší postoj v diplomacii s Íránem, znepokojeny tím, do jaké míry byl Írán ochoten je bombardovat.

USA se snažily ujistit země Perského zálivu, že dohoda Íránu nepřinese neočekávané zisky, ani mu neumožní ovládat Hormuzský průliv.

Trump ve středu uvedl, že Íránu nebyly poskytnuty žádné peníze a že veškeré rozmrazené prostředky budou použity na nákup zdravotnického materiálu a potravin od amerických farmářů – což Írán popřel.

Írán také prosazuje tranzitní poplatky pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem, sdělil agentuře Reuters diplomat blízký jednáním o této vodní cestě.

Trump ve středu uvedl, že Írán USA sdělil, že lodím proplouvajícím průlivem nebudou účtovány žádné poplatky.

K neshodám došlo také ohledně inspekcí íránských jaderných zařízení poté, co Trump prohlásil, že země souhlasila s umožněním inspekcí „do nekonečna“ v rámci memoranda o porozumění z minulého týdne. USA uvedly, že zabránit Íránu v získání jaderné zbraně bylo jedním z jejich klíčových cílů, když 28. února na tuto zemi zaútočily, zatímco Írán tvrdil, že jeho jaderný program je čistě civilní.

Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi uvedl, že se navzdory žádosti šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho neuskutečnilo žádné setkání a že se neplánují žádné inspekce jaderných zařízení, dokud nebude podepsána konečná dohoda.

Zdroj v angličtině ZDE