Osijek - chorvatské město, kde se nejvíc umírá vedrem v Evropě

6. 1. 2024

 
Navzdory tomuto nebezpečí je učiněno jen málo pro zajištění bezpečnosti lidí - nebo pro zjištění, proč umírají v tak vysoké míře. Lékaři a vědci tvrdí, že zdravotní krize je mnohem větší, než si lidé uvědomují, veřejnost si neuvědomuje, jak silně horko zasahuje, a politici nejsou připraveni na to, že se situace zhoršuje.

"V minulém století nějaká rizika byla, ale ne tak velká," řekla Lidija Srnec, klimatoložka z Chorvatské meteorologické a hydrologické služby, a ukázala na barevný graf teplotních výstrah na počítači ve své kanceláři v Záhřebu. "Ale jak se blížíte k dnešku, období s červenými výstrahami je více a trvají déle."

Vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší uhlíkem ucpalo atmosféru a zadržuje sluneční světlo jako skleník, Evropa se peče v divokém horku. Horké počasí zabilo loni v létě na celém kontinentu 70 000 lidí a počet mrtvých v roce 2023, který je nejteplejším rokem v historii, může být ještě vyšší. Lékaři konstatují, že lidské oběti vlny veder závisí nejen na klimatických faktorech, ale také na tom, jak jsou lidé zranitelní a jak dobře reagují.

Osijek, stotisícové město nedaleko chorvatských hranic se Srbskem, nevybočuje z řady měst, která by měla trpět pekelnými vedry. Zemědělský region Slavonie, v němž leží, je teplejší než hlavní město Záhřeb, ale ne tak horký jako pobřežní Dalmácie, kde se nacházejí turistická centra Dubrovník a Split. Místní lidé říkají, že kvalita zdravotní péče je  stejná jako kdekoliv jinde v Chorvatsku.

K záhadě přispívá i to, že v Osijeku se nachází příroda, která by ho měla udržet v pohodě. Město leží na břehu řeky Drávy, která se 12 kilometrů po proudu vlévá do Dunaje, a shlíží na Kopački rit, jeden z největších mokřadů v Evropě. Urbanisté ve městě vybudovali parky v době, kdy bylo součástí Rakouska-Uherska.

"Osijek je plný zeleně," říká Matijana Jergović, epidemioložka z Učebního ústavu veřejného zdraví Andrija Stampar v Záhřebu. Vyrůstala v dělnické čtvrti Osijeku obklopené betonem, jak uvedla, ale často utíkala k nedalekým řekám a lesům.

Tento hlavolam není problémem pouze Chorvatska. Hledání odpovědí v Osijeku a v Záhřebu, kde se horké počasí ukázalo být jen o něco méně smrtící, by mohlo pomoci městům postiženým horkem v celé Evropě přizpůsobit se tomu, že klima je pro lidi stále méně přívětivé.

Letos v Osijeku, kde v parném srpnovém ránu holubi smáčeli zobáky v kašně a chundelatý pes se rozvaloval na proudech vody, které pravidelně chrlila, byly ulice řídké, ale terasy plné lidí. Indický kuchař, který pracoval v mnohem větších vedrech v Dubaji, říkal, že mu chorvatské horko nepřipadá tak hrozné. Osijek, dodal s pokrčením ramen, "se cítí jako můj domov v Uttarákhandu".

Lékaři nabízejí několik teorií, které vysvětlují počet mrtvých. Za prvé, vodní plochy, které Osijek obklopují, jsou pomalu tekoucí nebo stojaté, což způsobuje, že vzduch je vlhký. Hodně vody ve vzduchu znamená, že se z kůže odpařuje méně kapiček potu, které odvádějí teplo z těla. Vědci varovali, že teploty "mokrého teploměru", které zohledňují teplo a vlhkost, se v některých částech světa blíží hranici únosnosti pro lidské tělo.

Studie časopisu Lancet do svých modelů vlhkost nezohlednila, ale nedávný výzkum naznačuje, že se tím situace příliš nemění, uvedl Pierre Masselot z London School of Hygiene & Tropical Medicine, hlavní autor studie. "Z epidemiologického hlediska se nezdá, že by vlhkost přímo hrála velkou roli v úmrtnosti, i když nelze popřít, že existuje určitá odezva."

Pak jsou tu ještě předcházející nemoci. Lékaři nazývají horko tichým zabijákem, protože jen zlomek úmrtí, která způsobí, je jako takový zaznamenán. Zatímco někteří lidé umírají na úpal na farmách nebo stavbách a v úmrtních listech je jako příčina uvedeno horko, mnohem více jich umírá na nemocničních lůžkách a v domovech důchodců, když bojují s nemocemi srdce a plic.Horké dny ženou slabá těla do nadměrného tempa a teplé noci jim brání v regeneraci. Výsledkem je prudký nárůst úmrtnosti, který se projeví až ve statistikách.

Podle vědců se to v Osijeku může projevovat dvěma způsoby. Studie provedená v roce 2020 na lidech, kteří přežili válku ve Vietnamu, zjistila, že vystavení válce souvisí s onemocněním srdce v pozdějším věku - zejména u žen, které z různých důvodů umírají v horku častěji než muži. V Osijeku, kde jsou některé budovy poznamenané granáty, které dopadly během války o nezávislost Chorvatska na Jugoslávii v roce 1991, obyvatelé možná nesou skryté jizvy, které je činí zranitelnými vůči horku.

"Rodiče nás naložili do autobusů a nevěděli, ve kterém městě skončíme," říká Jergović, který ve třinácti letech utekl na tři měsíce do Rakouska a pomáhal tam jiným dětským uprchlíkům najít hostitelské rodiny.

Dalším faktorem může být jídlo. Chorvatsko má nejvyšší podíl lidí s nadváhou nebo obezitou v Evropě. Na pobřeží dávají lidé přednost středomořské stravě, která zahrnuje ryby, zeleninu a víno, před masem, bramborami a pivem. Osijek a další slavonská města se však mohou pochlubit tučnou kuchyní, která má blíže ke středoevropské. Jídelní lístky ve výlohách osijeckých restaurací nabízejí vydatná jídla, která ucpávají tepny a zvyšují krevní tlak.

Dinko Pesić z místní ekologické skupiny Zeleni Osijek řekl, že zejména starší obyvatelé Slavonie považují tučné vepřové klobásy a pikantní horké guláše za tradici, které se nechtějí vzdát. "Tato strava není vhodná do věčně se zhoršujícího počasí."

Vědci tvrdí, že vysvětlení jsou zatím jen pouhými dohady. Varují však, že bez urychleného zásahu se problém ještě zhorší.

U břehů řeky Drávy zvěstuje vytrvalé bzučení jeden zlověstný aspekt zhoršujícího se počasí v Chorvatsku. Branimir Hackenberger, biolog z univerzity v Osijeku, který se zabývá modelováním hmyzích populací, řekl, že člověka, který v létě sedí u řeky, mohou komáři poštípat 300krát za hodinu. "V Osijeku máme více komářích útoků za hodinu než v Burkině Faso."

Chorvatsko zasáhly letní vlny veder, po nichž následovaly bleskové povodně, které napomohly množení komárů. Tento hmyz zatím nepřenáší nemoci, jako je malárie, řekl Hackenberger, ale ekologické podmínky pro šíření infekčních chorob už tu jsou. "Potřebujeme jen spouštěč."

Kromě snížení vlastního znečištění skleníkovými plyny má Chorvatsko na zvyšování teplot jen malý vliv. To, co může udělat dnes, je podle odborníků přijmout jednoduchá opatření k záchraně životů během vln veder, například varovat obyvatele a kontrolovat ohrožené skupiny obyvatel.

Chorvatské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že o studii Lancetu ví, ale neanalyzovalo, proč byly konkrétně Osijek a Chorvatsko obecně tak silně zasaženo. Uvedlo, že již má systém včasného varování a doporučení pro ochranu před horkem. Neřeklo, kdy bude zveřejněn jeho akční plán pro ochranu zdraví před horkem.

Lidé mohou přizpůsobit své chování, tvrdí odborníci. Željka Štaubová, zdravotní sestra z mobilní zdravotnické společnosti, stojící před fotbalovým stadionem během zápasu v Záhřebu, radila lidem, aby pili vodu a pokud mohou, vyhýbali se pobytu venku. "Dnes musíme dávat pozor na lidi, kteří pijí pivo na slunci," řekla Štaubová.

V dlouhodobějším horizontu by si města mohla vytvořit chladnější prostor tím, že omezí provoz zahřívající jejich ulice a nahradí beton a asfalt parky a stromy. Efekt městského tepelného ostrova zvyšuje teplotu ve městech nad jejich okolí tím, že produkuje teplo a pohlcuje sluneční světlo.

Podle Hackenbergera se Osijek vydal špatným směrem. Když jel po silnici lemované pahýlovitými stromy a dvoupatrovými domy, které se nad nimi tyčily, řekl, že před dvěma desetiletími místní vláda nahradila v několika čtvrtích vysoké stromy krátkými, které poskytují jen málo stínu. Nikdo nepočítal s tím, že přijde horko.