Čírem sem, Čírem tam, už vás Čecháčky mám

13. 12. 2023 / Petr Haraším

čas čtení 8 minut

Když to musí být

Sobotní tanečky národní honorace a evropské šlechty v katolickém chrámu nad zesnulým Karlem byly vskutku dojemné. Jeden by si mohl myslet, že dnes žijeme v báječné době blahobytu, ekonomické prosperity a výsostné morálky. Druhý by si mohl pomyslet, že k tomuto dnešnímu stavu přispěl i pan Karel, když přiložil polínko do ohně a ruku k dílu. Třetí smutně konstatuje, že fakt přiložil, hodně přiložil polínko i ctěnou ruku.

Leč to, co dnes tady doma u nás v republice máme, za úspěch pokládat nelze ani omylem, tedy pokud nejste oligarcha, bohatý, politik, mafián či něco podobného. Kdo jiný by pak měl být vyznamenán státním zpopelněním za odvedenou práci než ti, kteří ihned po Sametu zavětřili příležitost a vykročili plně naplnit svá poslání bez ohledu na demokracii, právo, úplatky a slušnost. Obávám se, že se na nebeské hostině, kde se podává ovar, kobliha, pivo, becher, víno a uhlí budou muset tuzemští politici a oligarchové trochu smrsknout.

Projev z hlubin

Takto pitomý projev naduté honorace už jsem dlouho neslyšel. Dodal jsem raději pár osvěžujících doplnění.

Vše špatné zapomenuto, vše dobré nadmíru zveličeno. Otec národa, slabý. Prezident osvoboditel, slabý. Teď tady máme šlechtice Karla, vychovatele soudobé společnosti, šlechtitele veřejného života. Lesník, hostinský a šlechtitel. Šlechtitel nových správců veřejného státního měšce. Měl a musel je naučit novým způsobům. Učil zkušenost, moudrost, prozíravost, rozvážnost, společenskou obratnost, noblesu a blablabla a blabla. Vyučoval chybějící šlechetnost nadoma i navenek. V tom shonu šlechetného učení mezitím někde noví učenliví hoši vyvedli, ač již naučeni noblesám a šlechetnosti, státní biliony do džentlmenských kapes ušpiněných prostonárodních tepláků s hodně pruhy. Šlechtická noblesa totiž podlehla drancování státní kasy a aristokratické džentlmenství se vypařilo někam do nenávratna s první státní dotací na soukromý „Brčálník“.

Nevadí. Byl přeci ctnost ušlechtilosti, když využíval možností volného trhu. Přesně, jak v projevu zmínil Halík hovoře o záruce svobody a demokracie prostřednictvím neviditelné ruky volného trhu ekonomických lumpáren. Odpovědní bakalové, morálně a duchovně zakotvení kalousci, kritičtí drábci a prozíraví oligarchové brání rozpadu české společnosti i když z děr lezou prapodivní živořící tvoři. Dělají první, poslední, abychom nezhynuli morálně, politicky, hospodářsky a kulturně. A za to vám, soudruzi, dík a ten křik zezdola vůbec neposlouchejte.

Karel byl pravý vlastenec bez přívlastků. Ukázal nám na nás, jaký je rozdíl mezi zatuchlým čecháčkovstvím a hrdým češstvím. Ani jeden hřbet nezůstal vzpřímený, ani jedno oko suché a ani jedna kapsa prázdná. Jeho, Karlův, humor vládl nad pyšnými bezbožníky, co se jich v této bezbožné republice hemží. Čecháčci nadšením sborově zaplácali hledajíce marně ztracené češství. Dál se už patetické katolicko-křesťanské floskule nedaly poslouchat, promiňte.

No nic, pan Karel už je na nebeské hostině a nám hodným velí čest zůstat věrni vyčpělé a zpeněžené tradici pravdy a lásky. A my čtyři z tanku a pes věrni zůstaneme, nebo tak nějak.

Kapitola druhá: Lesník, šlechtitel a hostinský

Kdo nechce, ať raději nečte

Hajný, nikoli lesník

Žádný politik, natož šlechtic, který by o sobě nechal šířit zvěsti, že má z lidských práv alespoň za čtyři mínus by nevstoupil do ultrapravicové strany chemika Kalouska. Nejen nevstoupil, nikdy by neobětoval tvář a pověst na propagaci neoliberálního antisociálního projektu politické agendy otce svazáka zakladatele TOP09. Pokud si tedy nejsou podobni jako Kalousek Kalouskovi s Kalouskem a Drábkem říznutým Bakalou. Mnohé objasnil akt hledání nástupce předsedy Karla. Sám šlechtic předseda pojal nápad, že by ho mohl střídat vynikající odborník, sociální pracant a známý lidumil Drábek. Jak známo známý sociopat se stranickými kolegy rozvrátil celý český sociální systém a stihl vše dřív, než se o podivné stranické top transakce začala konečně zajímat policie.

Pan Karel později naoko upřímně litoval zástupů okradených důchodců, zdravotně postižených a sociálně slabých, ale co už s tím, trpět za ideály pravice, oligarchie a bohatých se holt v této republice neviditelné ruky volného trhu musí, to ví každý národní vlastenec, šlechtic i katolická církev.

Morální defraudant, nikoli šlechtitel

Tak lidumila Drábka jsme si již prosvištěli, Kalouska zvážili a zakroutili hlavou. Oba patří k tomu nejhoršímu na české politické scéně všech dob. Oba se proto schovávali ve stínu knížecí svatozáře, kterou mermomocí společnosti denně nutili jako prodejci zaostalých předražených hrnců. Rozhodně nebyli ti dva sami, byla jich velká tlačenice, když každý toužil omakat si nabízenou aureolu ušpiněn politickými a ekonomickými prasárnami.

Ale proč ten Feri? Proč národní kníže Čechů nejen omlouvá, ale i lituje nedávné stranické princátko proměněné v sexuálního agresora? Copak obhajoba podobných zločinů je vůbec přípustná? Ano, není, ale vždy bdělí morální hlídači náhle neviděli, neslyšeli ostudné poklesky vlastence a šlechetného gentlemana.

Za tohle se na nebeskou hostinu nechodí, pane Karle, ani s podporou politiků, oligarchů, katolické církve a věčně ohnutých kývajících Čecháčků.

Výčepní, nikoli hostinský

A co ten fašismus, kde se nám tu vzal? Co vedlo politika pana Karla, aby postfašistickou „premiérku“ Meloniovou označil za zajímavou osobnost? Ohledně inklinací k fašismu jsme si to snad dostatečně vyříkali u voleb 2013, nebo ne? Znalosti bývalého českého ministra zahraničí stran italského fašismu by stěží stačily na dostatečnou na základní škole v Horní Dolní.

Komunisté označovali nacisty, aby zmátli veřejnost, za fašisty, nebo fašisty za nacisty, protože se báli, že socialisté jsou podobni nacionálním socialistům, tedy nacistům, což vůbec nejsou fašisté, a už vůbec ne sociální nacionalisté, natož komunisté. Uf, takhle pěkně by šlo obhájit lecjakou zrůdnou ideologii, pokud se zrovna hodí.

Navíc italský duče führer udělal mnoho správných reforem, a budiž tak světlo. Kdyby byl nebyl donucen vejít do náruče nacismu, tak by dnes byl příkladným příkladem správného vůdce, ops premiéra. Vůdce, ops „premiér“ Meloni provádí střízlivou politiku a vyvede Itálii z mnoha krizí, jako tamten. Tolik bývalý český ministr zahraničí, aktuálně omylem host na nebeské hostině.

Hledání

Kdysi jsme uvěřili na komunisty, teď se nás snaží vyšší kasta přesvědčit, že máme uvěřit na relikt šlechtictví. Komunisté i šlechtici společnost stejně ovládali, okrádali a poddané neměli moc rádi. I když. V médiích se objevilo mnoho dojemných příběhů, politiků, novinářů, podnikatelů, jak pan Karel. Tuhle dokonce pozdravil, tuhle dokonce dámě podržel dveře a tuhle udělal dojemné pukrle. V minulosti podobně nadšeně psaly soudružky komunistky do médií a na fóra, jak tuhle pozdravil či jim dveře otevřel okrasní okresní tajemník strany. Zítra budou ohromeně psát, jak je pozdravil či dveře otevřel hodný fosilní, nebo koblihový oligarcha. Nějak se nám mnohým nedaří ta ohnutá čecháčkovská záda před vrchností stále narovnat.

I kdybych prošel křížem krážem celý Bakalův okradený pohornický kraj, sotva bych nalezl pár lidí, kteří by za šlechtice vlastence uronili slzu dojetí. V dalších krajích to nebude o moc jiné. Bílou hůl bych si zničil, vodícího psa strhal a přes hubu nejednou dostal. Za to mi nějaké nepovedené knížecí hrábě, kterého nadšeně Čecháčci postrádající češství oslavují, fakt nestojí.

Haraším Petr Orlau

Pohledem nevidomého do nebeských výšin. Pokud nebeskou hostinu, tak od Donalda Ray Pollocka.

1
Vytisknout
3907

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2023