Válka mezi Izraelem a Gazou: Bílý dům odvolává Bidenovy výroky, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu kvůli bombardování Gazy

14. 12. 2023

 

- Po čtvrteční návštěvě amerického poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana v Izraeli budou pravděpodobně následovat další zastávky na Blízkém východě, uvedl ve středu Bílý dům, aniž by upřesnil, kde by to mohlo být.

Sullivan bude "diskutovat o další fázi vojenské kampaně a o úsilí o větší operativnost a přesnost a o snížení škod na civilním obyvatelstvu", uvedl na brífinku v Bílém domě mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby.

Spojené státy pokračují ve spolupráci s partnery na Blízkém východě ve snaze zajistit propuštění osmi amerických rukojmích držených Hamásem a dalších asi 130 osob v zajetí, uvedl Kirby.

- Představitel Bílého domu: Biden se "dojal" setkáním s rodinami rukojmích

Joe Biden byl "dojat" svým středečním setkáním s rodinami některých z osmi amerických rukojmích zadržovaných Hamásem v Gaze, uvedl vysoký vládní úředník.

John Kirby, koordinátor strategické komunikace Rady pro národní bezpečnost, hovořil na brífinku v Bílém domě, kde se americký prezident s rodinami dříve osobně setkal:

"Byl dojat jejich příběhy, láskou, kterou cítí, nadějí, kterou stále chovají, a on ji chová také. Podle toho také jedná. Další věc, o kterou se postaral, bylo, že jim slíbil, že je budeme informovat na každém kroku.

Pro tyto rodiny jsou to těžké dny. Ale až se budeme všichni připravovat na svátky, které už jsou před námi, bylo by dobré si uvědomit, že pro ně bude u stolu prázdná židle, v místnosti bude ticho a klid a bude tam nezadržitelná bolest, obavy a strach.

Prezident to chápe, celý zdejší tým to chápe. Proto bychom na ně měli všichni myslet."

- Vysoký politický představitel Hamásu Ismail Haníja ve středečním televizním projevu prohlásil, že jakákoli dohoda o ukončení války v Gaze bez účasti Hamásu by byla "klamem".

Podle agentury Reuters Haníja uvedl, že Hamás je připraven jednat, ale musí mít místo u jednání a být součástí jakékoli dohody o ukončení konfliktu a následné správě Gazy:

"Jsme otevřeni diskusi o jakýchkoli návrzích nebo iniciativách, které by mohly ukončit [izraelskou] agresi a otevřít dveře k tomu, aby se udělal pořádek v palestinském domě jak na Západním břehu, tak v pásmu Gazy."

Izrael se zapřísáhl, že Hamás zlikviduje.

- Jeden z izraelských zákonodárců uvedl, že jeho vláda se snaží využít diplomatických kanálů k tomu, aby vytlačila bojovníky libanonského Hizballáhu od hranic a vyhnula se tak tamní válce, píše agentura Reuters.

V reakci na to představitel blízký Hizballáhu uvedl, že taková myšlenka je "nereálná".

- Předseda zahraničního a obranného výboru izraelského parlamentu Yuli Edelstein ve středu prohlásil, že jeho země je odhodlána ukončit přítomnost Hizballáhu na hranicích s Izraelem. Řekl:

"To je cíl, kterého se snažíme dosáhnout diplomatickou cestou. Obracíme se na všechny normální země, ať už jsou to USA, Francie, arabské země, kdokoli, kdo by mohl situaci nějak ovlivnit a má v Libanonu nějaký vliv."

Izrael si od října na libanonské hranici vyměňuje palbu s Hizballáhem, který je stejně jako palestinská skupina Hamás v Gaze podporován Íránem.

Zdroje obeznámené s myšlením Hizballáhu podle agentury Reuters uvedly, že dosavadní útoky měly za cíl vyhnout se totálnímu konfliktu.

Vysoce postavený libanonský úředník agentuře řekl, že američtí a francouzští představitelé navštívili Bejrút, aby projednali návrhy, jak poskytnout Izraeli bezpečnostní záruky založené na omezení role Hizballáhu na hranicích. Kdy se návštěvy uskutečnily, neuvedl.

Rodiny osmi amerických rukojmích zadržovaných Hamásem v Gaze sdělují, že měly ve středu v Bílém domě "úžasné" setkání s Joem Bidenem.

Na tiskové konferenci, která se konala bezprostředně po setkání s americkým prezidentem a dalšími vládními představiteli včetně ministra zahraničí Antonyho Blinkena v době oběda, rodiny nechtěly hovořit o konkrétních podrobnostech toho, o čem hovořili.

Jonathan Dekel-Chen, otec americko-izraelského rukojmího Sagui Dekel-Chena, však novinářům řekl, že věří, že Bidenova administrativa dělá vše pro to, aby zajistila jejich propuštění:

" Bylo to úžasné setkání a rozhovor. Myslím, že jsme všichni odjížděli s pocitem, že jako rodiny americko-izraelských rukojmích, kterých je osm z celkového počtu 138 rukojmích, jsme již dříve cítili, a to nás jen utvrdilo v tom, že vidět znamená věřit, že nemůžeme mít lepšího přítele ve Washingtonu nebo v Bílém domě než samotného prezidenta Bidena a jeho administrativu."

"Psychicky i fyzicky vyčerpaní obyvatelé Gazy naléhavě potřebují pomoc," řekla.

- Valné shromáždění OSN drtivou většinou podpořilo okamžité humanitární příměří v Gaze. Česká republika patřila ke skupince podivných zemí, které tuto rezoluci odmítly. Shromáždění přijalo rezoluci, pro kterou hlasovalo 153 členů, 10 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování. Nezávazné hlasování je do značné míry symbolické, ale slouží jako důležitý barometr světového mínění. Žádná z velmocí se nepřipojila k Izraeli a USA v jejich odporu proti příměří.

-  Izrael a USA projevily dosud nejostřejší veřejný nesouhlas s vedením a budoucností války proti Hamásu. Oba spojenci se dostávají do stále větší izolace v důsledku celosvětových výzev k příměří. Prezident Joe Biden uvedl, že izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekl, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu kvůli svému "nevybíravému bombardování" a že Netanjahu by měl změnit svou vládu, v níž dominují strany tvrdé pravice.

-  Podle "vysokého amerického představitele", kterého citovala CNN, se diskuse o možném příměří dostaly do slepé uličky. Zpravodajská televize uvedla, že Katar, který pomohl zprostředkovat předchozí týdenní pauzu v bojích, jež vedla k propuštění více než 100 rukojmích, byl aktivní ve snaze o novou dohodu, ale Hamás "nereagoval".

- Izraelská agentura pro koordinaci vládních aktivit na okupovaných územích (Cogat) zveřejnila na Twitteru záběry, na nichž se podle ní bojovníci Hamásu zmocnili konvoje s humanitární pomocí a střílejí na civilisty.

- Dva vysocí izraelští velitelé a sedm dalších vojáků bylo zabito Hamásem při složitém přepadu na předměstí města Gazy Šedžajá, v oblasti, kde v posledních dnech probíhaly intenzivní městské boje. Při jednom z nejsmrtelnějších incidentů pro izraelské vojáky během dvouměsíční války byl v bojích s improvizovanými výbušnými zařízeními zabit podplukovník a několik jeho vyšších důstojníků, přičemž byli ostřelováni z budov.

-  Nejnovější izraelská úmrtí v bojích přišla uprostřed obav z rychle se stupňující humanitární krize v Gaze,   region zasáhly silné zimní deště a chladné počasí. Humanitární agentury hlásily tenčící se zásoby potravin pro obrovské množství Palestinců, kteří byli vysídleni na jih Gazy.

- Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci s palestinskými uprchlíky (UNRWA) uvedl, že podmínky v Gaze jsou "peklem". Philippe Lazzarini na zasedání celosvětového uprchlického fóra OSN v Ženevě řekl, že se včera večer vrátil ze své třetí návštěvy Gazy, kterou od začátku války 7. října označil za strastiplnou. "Už není za co nakupovat potraviny, a to ani pro ty, kteří mohou zaplatit. V obchodech jsou regály prázdné," řekl.

-  Izraelská armáda provedla zátah v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská tisková agentura Wafa uvedla, že bylo zabito sedm Palestinců a je zde "řada zraněných civilistů s různými poraněními".

- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podpořila myšlenku, aby EU uvalila sankce na izraelské osadníky odpovědné za útoky na Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu.

-  Papež František znovu vyzval k okamžitému příměří a řekl, že "kéž by toto velké utrpení Izraelců a Palestinců skončilo".

V prohlášení vydaném ve středu biskupové konstatují: "Nedomníváme se, že ničivé ztráty na životech civilistů a humanitární katastrofa, které jsou důsledkem izraelského bombardování a obléhání Gazy, mohou být morálně ospravedlněny.

Povaha a rozsah smrti a destrukce, které jsme svědky v celém regionu, jsou strašlivé... Tato válka si vyžádala příliš mnoho obětí a zničila příliš mnoho domovů."

Vyzvali k zastavení krveprolití a ničení a vyzvali k "zintenzivnění diplomatického úsilí [s cílem] zajistit propuštění všech zbývajících rukojmích, ochranu civilistů a plný přístup humanitární pomoci do Gazy, spolu s kroky k nastolení oživené politické cesty k řešení zastřešujícího konfliktu".

S odkazem na násilí osadníků a zvýšenou vojenskou aktivitu na Západním břehu Jordánu uvedli: "Bezpečnosti Izraele nelze dosáhnout pokračováním okupačního systému, který upírá milionům Palestinců jejich práva a svobody."

Biskupové uvedli, že britská vláda by měla jmenovat specializovaného ministra nebo mírového vyslance pro Blízký východ, "aby dala najevo dlouhodobý závazek podporovat jakýkoli budoucí mírový proces".

Válka v Gaze "hrozí zasetím semene pomsty a násilí pro několik příštích generací, pokud nebude spravedlivě vyřešena hned", uvedli.

- Průzkum veřejného mínění mezi Palestinci zveřejněný ve středu ukazuje nárůst podpory Hamásu a drtivé odmítání prezidenta státu Palestina Mahmúda Abbáse, který má podporu západních zemí.
 
V průzkumu mezi Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Gaze 90 % respondentů uvedlo, že Abbás musí odstoupit, píše agentura Associated Press.

Výsledky naznačují, že v poválečném plánování pro Gazu nás čekají potíže. Bidenova administrativa chce, aby Palestinská samospráva se sídlem na Západním břehu v čele s Abbásem nakonec převzala kontrolu nad Gazou a řídila obě území jako předstupeň státnosti.

Arabští spojenci USA tvrdí, že se do poválečné obnovy zapojí pouze v případě, že dojde k věrohodnému prosazení dvoustátního řešení, což je za vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, v níž dominují odpůrci palestinské státnosti, nepravděpodobné.