O zoufalství sociálních pracovníků

28. 12. 2021 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty
(Foto z Facebooku Apoleny Rychlíkové)

Nesmyslná koncepce slučování již dnes přetížených pražských pracovišť ÚP na jedno místo bude tvrdou zkouškou profesního a osobního svědomí sociálních pracovníků v roce 2022

"Nikoho nelze nic skutečně opravdového naučit", tuto mnohavýznamovou větu geniálního filmového solitéra a skvělého pedagoga Karla Vachka lze s určitou nadsázkou a fantasií vztáhnout i k pomáhajícím profesím, konkrétně k sociální práci. Alespoň pro mne je tato věta symbolem možná toho nejdůležitějšího sdělení i v mé práci - vše je o uvědomění si, že to opravdové v osudu člověka bude vždy tajemstvím, které nejde technokraticky vyřešit, natož klienty násilně měnit pomocí malých, drobných, formálních, úředních šikan, které otráví a poníží tisíce občanů. Ti nakonec raději o sociální dávku, na kterou mají nárok, raději nežádají.

 
Prakticky to pro nás, sociální pracovníky znamená jediné, dokázat přijmout zásadní fakt, že tzv. stálá a neustále se opakující nesmyslná byrokratická kontrola skupin obyvatel, kde je paradoxně nejméně peněz, nejméně se krade a naopak je zde největších potřebnost rychlé pomoci, je místy až sociální zločin.

Pochopíme a dokážeme konečně zprostředkovat politikům to podstatné a pravdivé z terénu za občany, kteří díky nefunkčnímu systému sociální politiky (mnohaletý politický nezájem, lenost, povýšenost, nadřazenost, mnohdy rasismus a fašismus u těch nejhorších individuí ve veřejné správě), se dostaly do zoufalství, které má primární původ ve finančních problémech jednotlivců, kteří žijí v nefunkčním, oligarchickém systému< Ten je totiž rozpadem sociálního státu do této situace přivedl.

A právě přenášení tohoto nejtěžšího problému politiků na funkčně bezmocný, submisivní, personálně a finančně vyhladovělý obor sociální práce, se kterým si nikdo neví rady, je cesta do pekla. Odbor sociální práce těžce zápolí s faktickou chudobou stále větších skupin občanů ČR ( pracující chudobou, chudobou seniorů, zdravotně a sociálně znevýhodněných osob, samoživitelek, občanů v exekucich, lidí pracujících na černo, ale i nepracujících, jelikož se to vůbec v jejich situaci nevyplatí). A to vše se všemi patologickými následky jak na jedince, tak na celou společnost.

Dokažme to třeba hned v lednu 2022 zájmem a solidaritou s klienty úřadu práce, kterým nepřijde včas zákonná sociální dávka, jelikož dojde nejspíše k nesmírnému přetížení úřadů práce v Praze.

Ono totiž bylo rozhodnuto sjednotit dva největší obvody - Praha 4 a Praha 10 -  a k nim přidat do "jednoho domu smutku na Novodvorské"  k tomu ještě obvody 11,12, 15. A to v době covidu, energetické krize a vzrůstající inflace, což prakticky vede k neskutečné potřebě rychle vyplácet všechny dávky.

Takové sloučení obvodů  může vymyslet jen politický šílenec, který od nás, vystrašených sociálních pracovníků, nemá žádnou zpětnou vazbu anebo nás nikdo z politiků absolutně nevnímá (to je spíše ten důvod). Fungujeme pouze jako fíkový list jejich pokrytectví.

Rok 2022 bude nejspíše rokem určujícím, zda zrušíme asociální kroky a budeme schopni projevovat   pochopení, empatii a hlavně lásku pro ty bezmocné. Dokážeme to?

To hromové NEBOJTE SE, NADĚJE ŽIJE, které je symbolem Vánoc, je nutné v duši udržet déle než jen do Silvestra.

Ani nevíte, jak rád bych se mýlil a všechno alespoň trochu na úřadech práce fungovalo, to bych však nesměl znát realitu..... Bůh s námi! Šťastný rok 2022.

(fotografie vypůjčena s díky a úctou z fb stránky paní Rychlíkové)




1
Vytisknout
13982

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2021