FT: Brutální útlak v dnešním Iráku připomíná éru Saddáma Husajna

25. 11. 2019

čas čtení 4 minuty


Bagdád zažívá nejhorší teror za mnoho let. Země se vzdala demokracie


Šestnáct let po pádu diktatury Saddáma Husajna jsou  Iráčané znovu svědky brutálního útlaku jinak smýšlejících - tentokrát tento útlak provádí jejich demokraticky zvolená vláda.

Při brutálních útocích úřadů proti protestům od začátku října usmrtila irácká státní bezpečnost a neidentifikovaní střelci více než 325 osob a zranili více než 15 000 lidí. Je to nejhorší útlak za posledních deset let a je to signál, že vláda v Bagdádu se vzdává demokracie, upozorňují analytikové.

 


"Násilná moc státu je tu používána k potlačování legitimních politických protestů," konstatuje Toby Dodge, expert na Irák v britském think tanku Chatham House. "Vyvolává to vážné pochybnosti o budoucnosti irácké demokracie."

Irácká vláda používá metody autoritářských režimů, a tak tím ještě více ochromuje křehkou víru Iráčanů v demokratický systém, který po invazi v roce 2003 instalovala v zemi americká armáda. Irácké úřady usmrcují demonstranty a trestají uživatele Facebooku za kritiku vlády. Vypínají také celostátně internet. Tento útlak vede k tomu, že mnozí tuto autoritářskou praxi srovnávají s režimem bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna.

"Žijeme v takzvaně demokratické zemi, proč tedy svrhávali Saddáma, jestliže se tohle teď děje," řekl Baan Hashem, 49, státní úředník na ministerstvu školství, který se účastní protestů.

Stát neutlačuje pouze demonstranty. Aktivisté mizí, disidenti jsou zatýkáni a nuceni podepisovat dokumenty odsuzující jejich účast na demonstracích, mnozí občané byli uvěznění za to, že vyjádřili na sociálních sítích podporu protestům.

Belkis Wille, irácký výzkumník pro organizaci Human Rights Watch, to charakterizuje jako "mnohostranný přístup" k potlačování svobody projevu. Vláda "vysílá silný signál, že otevřená kritika vlády už není přijatelná".

Digitální nástroje útlaku jsou stejně důležité. Přístup na sociální sítě byl omezen po dobu 50 dní a celkový přístup na internet po dobu celých 14 dnů. Internet je vypínán skoro každý druhý den.

"Je to orwellovské. Oni zapnou internet, když mluví vládní politici, ale pak ho vypnou, abyste na to nemohli reagovat," konstatuje jeden svědek.

Většina hněvu veřejnosti se soustřeďuje na premiéra Adela Abdula Mahdiho, který jako vrchní velitel nese za útlak odpovědnost. Mahdi sice útlak nenařizuje, ale nese za něj odpovědnost. Stal se premiérem po loňských volbách, v rámci dohody mezi dvěma velkými parlamentními bloky a obecně se usuzuje, že ho podporuje Írán.

Údajná vazba na Írán je pro mnoho lidí kontroverzní. Protesty se soustřeďují ve většinou šiitských muslimských oblastech v hlavním městě a v jižním Iráku, a většina demonstrantů jsou nezaměstnaní mladí muži. Rozzuřeni, že iráčtí politikové plýtvají iráckým ropným bohatstvím, mladí muži a ženy jsou především rozhněváni na šiitské islamistické politiky a na bývalé šiitské milice, které považují za primárně loajální Teheránu a nikoliv Bagdádu.

Iráčané jsou zejména rozezleni tento měsíc zprávami, že Qassem Soleimani, šéf zahraničních elitních jednotek íránských revolučních gard manipuluje dohody v kuloárech v Bagdádu, které podporují vládu a potlačují protesty. Írán z masových protestů v Iráku a v Libanonu obvinil Ameriku a západní rozvědky.

Rostoucí vliv Íránu v Iráku jde ruku v ruce s potlačováním protestů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 



0
Vytisknout
6485

Diskuse

Obsah vydání | 27. 11. 2019