Odpovědi čtenářům

26. 11. 2019 / Richard F. Vlasák

 

Největší zrádce obyčejných lidí

Ad Pavel Urban:

Jak zradil Miloš Zeman Richarda F. Vlasáka, o tom píšu na Britských listech i v Deníku referendum. Zradou na voličích bylo nevyšetření problémů privatizace, jež jim sliboval, zapříčeněné kontraktem s Václavem Kalusem v rámic tzv. Opoziční smlouvy. Případné zestátnění špatně privatizovaných podniků, jejich následná restrukturalizace a jejich prodej zahraničním vlastníkům (případ Škody Mladá Boleslav), nebo převední na zaměstnance. Vytvoření klientelistického prostředí, v němž se dařilo oligarchům a kmotrům, a obíráni byli obyčejní lidí, poctivě platící daně. Nemluvě o zadlužní sociální demokracie, jediné strany lidí práce.

 

Ad Marek Beneš

Rozhodně máte pravdu. Levice několikrát propásla svou šanci, nechala se například zatrašit pravicovými médii, a neprosadila koalici za zvolení Jiřího Dienstbiera staršího prezidentem po Václavu Havlovi. Pak bychom problém Klaus měli vyřešený. V době první přímé volby jsem podporoval Táňu Fischerovou, jako ideální kandidátku levice a středu, jenže ani v tomto případě neměla sociální demokracie dost důvtipu. Schwarzenberg nebyl volbou.



Největší zrada obyčejných lidí

Ad Pavel Urban

Nejde o vlastnictví lidu, ale o vlastnictví podniku samými zaměstnanci.

Podniky byly prodány pod cenou, aby nefigurovaly jako konkurence (případ mnoha podniků v bývalé NDR, vyrábějíci spotřební zboží, Je zajímavé, že tento jev reflektuje nejen dokumentární, ale i hraná tvorba ARD a ZDF). Vzpomeňte, jak funguje tunel. Nejdřív podnik ovládnete, pak jej přivedete ke krachu, aby jej nový majitel koupil pod cenou a mohl s ním dělat, co chce (Sazka).

Při pojmenování jednotlivých cest jsem vycházel z dostupné literatury. Mluví se o federálním návrhu (V. Klaus), návrhu české vlády ( F. Vlasák), návrhu české národní banky. Další návrhy obsahovaly obměny téhož. Vlasákův model byl použit ve Slovinsku s úspěchem, Klausův s neúspěchem u nás. Náprava zrady obyčejných lidí je prostá, evropské i české právo zná zestátnění majetku, pokud byl nabit protiprávně. Takto zestátněný majetek, pokud jde o velké podniky by mohl zůstat státní (srov. Budvar jako příklad úspěšného národního podniku) nebo by byl převeden na akcie zaměstnanců, lze však kombinovat více modelů.









Stopy totality v sametu

Ad Pavel Urban

Totalitární myšlení popisuje Hannah Arendtová. V rozšířeném pojetí jej definuji v této eseji trojím způsobem. Jde o myšlení, která zná jednu jedinou pravdu (ideologii), vylučuje diskusi ( uráží protivníka) a místo argumentů používá moci. Jistě, 90. léta nebyla totalitou, všimněte si, že hovořím o stopách totalitního myšlení. Obávám se, že je člověku přirozené, a proto je potřeba znovu a znovu své myšlení a výroky zkoumat, být otevřený diskusi a kritice založené na racionalitě i odpovědnosti k Pravdě (etikou).

Humanitní demokracie je pojem zavedený T. G. Masarykem a rozšířený E. Benešem (Demokracie, dnes a zítra). Liberální demokracie má své mouchy, pokud není zároveň právním státem. Ovšem, jak ukázala hospodářská krize 2008, i právní stát může být ohrožen kapitalismem.

Slova džihád má více významů, znamená v překladu duchovní boj (tedy například i sebezapření atp.) Obrazoborectví je kulturně podmíněný fenomén, spjatý obecně se změnou režimů, kácí se modly toho starého. V husitství, stejně jako později v kalvinismu byl obrovský rozdíl, kým bylo ničení výtvarného umění vedeno – často docházelo i k vynášení uměleckých děl z kostelů a jejich úkrytu. Výborně k tomu Prof. Bartlová, Umění české reformace.

Jinak v pojetí českých dějin mi jde spíš o smíření obou proudů, václavského a husovského, ale o tom více a podrobněji v článku Tradice republiky v Deníku referendum.

Nu a nakonec, jde mi o to, aby různým pravdám, náhledům na moderní i starší dějiny byl dán prostor, aby mohlo vzniknout komplementární pojetí diskursu, v němž nevítězí totalitární myšlení.



Soudruhu Zimolo, netunelujte sociální demokracii

Ad František Řezáč

Máte v mnohém ohledu pravdu. Pamatuji si, jak se před mýma očima rozpouštěla národně sociální strana, strana Edvarda Beneše a Milady Horákové. Obávám se, aby stejný usud nepostihl naši nejstarší politckou stranu, proto jsem tak ostrý ve slovníku vůči lidem, kteří představují nebezpečí pro tuto stranu práce a svobody. V ČR potřebujeme moderní, levicovou stranu, která se zastane obyčejných lidí v těžkých krizí, jež jsou nyvhnutělně před námi. Krizí technologickou, enviromentální a krizi osobní svobody. Tady pan Zimola skutečně nepomáhá.



0
Vytisknout
2285

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2019