O zanikání zahrádek

30. 7. 2019 / František Řezáč

Před časem se zde psalo o zanikání zahrádek (Shrebergärten) v Berlíně, protože si toho všiml britský tisk nebo nějaká anglická verze média německého. Napsal jsem krátkou glosu, viz níže, že by nás více mělo zajímat zanikání zahrádek u nás, například v Plzni i s mapkou.

Podobu zahrádek může ovlivnit každý majitel sám. Není těžké vidět jak vypadají současné a jak tradiční zahrádky či zahrady u venkovských nebo příměstských starších stavení.

Na těch současných stromy nejsou a každý sedlák míval za humny ovocný sad a u domu záhony se zeleninou a květinami. Samozřejmě taky ořešák.


Dneska je tam anglický trávník a sem tam keř, většinou jehličnan, bazén a trampolína. Aby v zahradě nebyla žádná velká práce, jenom relaxace.

Kolik je to stromů, které chybí, by se dalo spočítat.

Dříve jste při příjezdu k vesnici viděli napřed stromoví a pak teprve domy.

Dneska jsou to v těch domkových "sídlištích" jenom honosné ploty a baráky.

Kde je nějaká lípa? V krajině, městech a lesích je počet stromů věcí příslušných hospodařících organizací a samosprávy.

Ale pokud nechtějí stromy ani jednotlivci na svých pozemcích, tak to tam asi taky nebude s počtem stromů valné.

Je s tím jenom práce, listí atd.

Tak toto je asi odpověď, proč v ČR ne: protože to skoro nikdo nechce. Nějaké kampaně nic nezmění.

Přestali sekat ve městech trávníky a už toho litují...

* * *

V Plzni je několik lokalit, kde postupně mizí zahrádkářské kolonie. Místo nich se na pozemcích staví byty, obchodní centra či průmyslové haly.

Jde prakticky o většinu městských částí, kde tyto zahrádky byly už za první republiky. Někde sousedily také s většími zahradami zahradníků, třeba na Roudné v blízkosti centra.

Produkty se prodávaly na několika tržištích například u Výstaviště nebo i na Náměstí Republiky. Tzv. farmářské trhy nemusel nikdo vymýšlet a organizovat, všechno šlo samo.

Příčinou je i to, že mladší lidé nemají zájem či dost času se o zahrádky starat a ovoce a zeleninu nakupují v marketech nebo ve speciálních prodejnách, kde prodávají většinou Vietnamci. Ovšem poslední dobou si tito, nejen u zeleniny, najímají české prodavačky a sami jen šéfují.

Příkladem je i území v sousedství bývalé Škodovky o velikosti asi patnáct hektarů. Tam už se zahrádky likvidovaly před dvaceti lety při rozprodeji majetku bývalé továrny.

Na mapě je vidět, jak bylo území protkáno cestami, kudy se dalo chodit a jezdit na kole. Sám nezapomenu na pohled na sedící starou ženu uprostřed demolice zahrádky, to jest kácení stromů a bourání chatky, když jsem tudy jel z práce.

Na mapě je vidět také jednu označenou ubytovnu pracovníků průmyslové zóny Borská pole, která je vlevo dole. Ubytoven je tam víc, ale nejsou označeny.

Týká se to i bývalého Elektrotechnického závodu v Plzni Doudlevcích, kde se renovují budovy na ubytovny ve velkém stylu, což je vidět z trolejbusu a autobusů. Zahraniční pracovníci a pracovnice tvoří v určitých hodinách také většinu cestujících na linkách MHD.

Zpátky k území bývalých zahrádek u Škodovky, Vpravo je objekt bývalé keramičky, tzv. Goldšajdrovky a vysokoškolské koleje. Mezi kolejemi a vilovou čtvrtí z první republiky Bezovka je koridor budoucího průtahu městem. Ten ja zatím jen ve hvězdách, jelikož se pochopitelně obyvatelé sousedících obytných domů brání jeho výstavbě. To už se podařilo obyvatelům Roudné, kteří úspěšně výstavbě podobného průtahu z centra na Lochotín v místech bývalých zahrádek zabránili.


Vlevo nahoře je území bývalé Škodovky, Folmavská ulice je přivaděčem k dálnici D5  Zdola ústtí do okružní křižovatky dálniční přivaděč na Klatovy a také na dálnici D5.

Asi jeden a půl kilometru doleva je okružní křižovatka, do níž má ústit tzv. západní obchvat města Plzně, spojující průmyslovou zónu a dálnici od Klatov s Lochotínem, což je čtvrť spojená s centrem pouze jednou, stále přetíženou komunikací.

Na Lochotíně, v Bolevci a na Košutce bydlí několik desítek tisíc lidí a Karlovarská a Klatovská třída jsou i průtahem dopravy z jihu na sever. Vedení města věří, že obchvat Klatovské třídě ulehčí.

Kdo věří, ať si tam zkusí projet. Kdo nevěří, ať tam radši běží. Někdy je to rychlejší, než autem či autobusem...
 
0
Vytisknout
2984

Diskuse

Obsah vydání | 1. 8. 2019