Tato série učebnic se možná hodí pro studenty v České republice, méně však pro studenty v USA a v Kanadě. Podstata problému spočívá nejen v rozdílech ve struktuře jazykových systémů, ale také ve věcech citlivosti vůči jiným kulturám. Američtí a kanadští studenti, kteří jsou od útlého dětství vedeni k kritické analýze jevů, naleznou v českých textech v těchto učebnicích kontextová "varování", jichž si možná český uživatel vůbec nebude vědom.

Dobrý příklad jev jednom z textů o nečeských studentech, kteří jedou vlakem na prohlídku hradu Karlštejn. Popis jejich cesty je věcný a docela suchý (Prohlídka trvala hodinu a půl a byla moc zajímavá), ovšem obsahuje užitečnou praktickou slovní zásobu, jako zpáteční jízdenka, vagon, obsazený, zastávka, vesnice, atd. Kdyby ve výše zmíněné větě bylo obsaženo adverbium historicky v souvislosti s adjektivem zajímavá, byl by kontext informativnější, zejména, kdyby se text stručně zmínil o tom, že Karlštejn má historický význam.

Věta, která následuje, Navíc průvodkyně mluvila dobře anglicky, obsahující výplňové slovo navíc, poskytne analyticky orientovaným studentům kulturní informaci, že ženské průvodkyně v České republice běžně mluví anglicky špatně. (Slovo navíc americké studenty totiž přesvědčí, že dobře anglicky mluvící žena-průvodkyně je výjimka.) V tomto kontextu jsou české reálie tedy prezentovány jako špatné, což je zbytečné, ne-li dokonce urážlivé.


I když jsou tyto rozhovory plné důležitých lexikálních a morfologických jevů a je v nich černý humor, zdůrazňují záporné jevy a nelíčí autenticky české postavy a autentický český kontext. Vzhledem k tomu, že američtí či kanadští studenti nevědí o historii a o kultuře České republiky téměř nic, vytvoří si na základě těchto učebnic představu, že Česká republika je země každodenního terorismu a krádeží a že čeští občané nemají empatii (auto, tedy hmotný majetek, je důležitější než zraněná, možná mrtvá manželka).