Privilegovaní mají hrůzu ze zmizení pochybných jistot
1. 8. 2019
/
Daniel Veselý
čas čtení
3 minuty
Vřele souhlasím s úsečným
textem Jana Čulíka, který v kostce vystihl absurditu
české debaty bránící se zuby nehty brát antropogenní příčiny
klimatických změn jako dávno prokázanou záležitost (či spíše plíživý
klimatický rozvrat akcelerovaný lidskou činností v přímém přenosu).
Jsme svědky naprosto unikátní situace, kdy se ti, kdo celá léta udávali tempo
mediálního diskurzu, děsí mladé aktivistky s Aspergerovým syndromem, která
pouze tlumočí stanoviska vědecké komunity.
Soudím, že předkládání nových a nových vědeckých poznatků o
negativním vlivu lidské činnosti na klima je v řadě případů nošením sov do
Atén. Lidé jako Viliam Buchert, Ondřej Neff či Jefim Fištejn, kteří závažnost
globálního oteplování hrubě bagatelizují a odvážné návrhy na řešení této hrozby
karikují, podle mého soudu podvědomě cítí, že jim zvoní umíráček. Starý
přehledný svět, kdy dobro přicházelo ze Západu a zlo z Východu, se jim
hroutí přímo před očima.
Najednou je dopřáváno sluchu i někomu jinému, než jen „distingovaným
gentlemanům“, kteří v potu tváře budovali polistopadový režim. O slovo se
hlásí nejen mladí aktivisté, ale třeba i progresivní americké kongresmanky. Otevírají
kontroverzní témata, jež byla ještě v době nedávno minulé prakticky
zapovězena. Jistoty, o něž se tito novinářští dinosauři dlouhá léta opírali, se
pomalu, ale jistě bortí. Někteří z nich možná cítí úzkost a paniku a ke
slovu se dostávají emoce maskované za „zdravý rozum“.
Je to paradox: tito privilegovaní lidé se nemají čeho bát,
neboť nikdo nevolá po jejich lynči nebo vyřazení z veřejné debaty;
požadujeme pouze, aby se drželi faktů. Pokud mají dojem, že se s klimatem nic výjimečného
neděje, nechť svůj názor klidně prezentují dál. Solidní sdělovací prostředky by
ale podle mého názoru neměly poskytovat prostor lžím vydávaným za relevantní fakta.
Čeští komentátoři přece s vážnou tváří nikdy nebudou tvrdit, že je země
kulatá. Proč tedy šíří bludy a hlouposti, které věda dávno vyvrátila? Je zatím
strach, panika a naprostá ztráta orientace v nepřehledném světě. Nakonec
budou tito dinosauři zapomenuti.
Potíž je však v tom, že klimaskeptikové v rukou stále drží obrovskou moc a vedou lidstvo do propasti. Nejedná se přitom o
laciný chiliasmus, vždyť nikdo neříká, že za deset či padesát let nastane konec
světa. Budeme-li však v nastalém kurzu pokračovat, věci se nám brzy
vymknou z ruky a my budeme jen bezmocně přihlížet pohromám nevídané frekvence a
intenzity.
Není vyloučeno, že nakonec i mocní nakonec pochopí, že
obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takřka jedinou záchranou, kterou máme
tvář v tvář klimatickému rozvratu k dispozici. Leč OZE jsou
dvojsečnou zbraní. Obří koncerny, banky a politikové je mohou využít tak, aby
dysfunkční politický systém zůstal netknutý. Na druhou stranu jsou OZE skvělou
příležitostí k pozitivní přeměně naší choré společnosti, již deformuje příjmová nerovnost a další chronické neduhy. Tak kupříkladu
Nový zelený úděl, jenž má podporu progresivních amerických zákonodárců, počítá
s vybudováním bezuhlíkové veřejné dopravy, s garancí veřejného zdravotního
pojištění či důstojného bydlení apod. A přesně tato opatření nahánějí privilegovaným hrůzu.
13911
Diskuse