Russiagate aneb Chtějí demokraté znovu přijít o Bílý dům?

21. 4. 2019 / Daniel Veselý

Zveřejnění detailní, leč neúplné zprávy Muellerova vyšetřovacího týmu týkající se potenciálních kriminálních vazeb Trumpova volebního týmu na představitele ruské rozvědky a vlády povzbuzuje jak Trumpův tábor, tak jeho politické protivníky. Americký prezident a jím jmenovaný ministr spravedlnosti William Barr se míjejí se syrovou realitou, když tvrdí, že verdikt zní absolutně nevinen. Avšak ani demokraté a s nimi sympatizující sdělovací prostředky nerozumějí Muellerovu vzkazu - že by bylo nejrozumnější zbavit se trumpovského přízraku v nadcházejících prezidentských volbách, a nikoliv pomocí nejistého a zdlouhavého procesu impeachmentu.

Z Muellerovy zprávy zcela jasně vyplývá, že Trumpovi lidé jsou podvodníci, lháři a korupčníci, kteří se při jednání s ruskou stranou sice mohli dopustit nekalých pletek, nicméně tyto aktivity nejsou kriminálního a ilegálního charakteru. Bílý dům z toho dozajista při prezidentských volbách v následujícím roce vytěží maximum a nekompromisní trumpovské jádro se ještě více utvrdí ve své nenávisti vůči „komplotujícímu establishmentu“, zatímco mainstreamová média a přední demokraté od honby za ruskou stopou v Trumpově volebním týmu patrně jen tak neupustí.   

Domnívám se, že ač se Trumpův štáb v rámci Russiagate se vší pravděpodobností dopustil vícero nepředložeností, stále jde jen o marginální Trumpovy zločiny, jimž by se neměla věnovat většina mediálního prostoru. Jestliže stávající nájemník Oválné pracovny dělá vše pro to, aby se hrozba klimatického rozvratu stala děsivou skutečností, a provádí stupidní rozhodnutí, jež prohlubují nebezpečí jaderné kolize, nebylo by moudřejší poukazovat více na tato fakta?  

Ačkoli někteří progresivní komentátoři soudí, že Demokratická strana v podobě Muellerovy zprávy získala cennou cestovní mapu k impeachmentu, nemyslím, že bylo žádoucí, aby se veškerá energie investovala do tak nejistého podniku. Vždyť Muellerův vyšetřovací tým měl k dispozici spoustu času a prostředků, jakož i rozsáhlý zpravodajský aparát, aby kriminální vazby Trumpa a spol. na Kreml prokázal nade vši pochybnost. Navíc představa křesťanského fundamentalisty Mikea Pence v Oválné pracovně není vůbec lákavá. Prezidentské volby jsou takřka za dveřmi a existuje plejáda domácích a zahraničních témat, které by oranžovému klaunovi v Bílém domě mohly zlomit vaz – kdyby se jich demokraté a velké mediální domy efektivně chopili. 

Demokraté a jim nakloněná mediální scéna mají nyní na vybranou: Budou se i nadále snažit dostat Donalda Trumpa na jeho marginálních - a nadto dosud neprokázaných kriminálních aktivitách ve spojitosti s Russiagate, anebo si projdou nezbytným sebezpytováním a začnou se po desetiletích lhostejnosti zajímat o problémy obyčejných Američanů?

Uvědomí si snad předáci Demokratické strany, že před minulými prezidentskými volbami vsadili na otřesnou kandidátku, a proto byli schopni prohrát i s nebezpečným a velkohubým demagogem, jehož spousta lidí považovala za outsidera volebního klání? Nebylo by lepší akcentovat staré rány americké společnosti, jako jsou pohrdání obyčejnými voliči vládnoucími stranami, příjmová nerovnost umocněná radikálním přepisem daňového kodexu či katastrofální úroveň tamního zdravotnictví? Russiagate se zdá být jen lacinou výmluvou pro předáky Demokratické strany, kteří se nechtějí poučit ze svých četných přehmatů a chyb. Pokud i nadále budou investovat veškerou energii do honby za bondovským přízrakem – a to navzdory nejistému výsledku, existuje reálná šance, že prezidentské volby příští rok znovu prohrají.

0
Vytisknout
3312

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2019