Existuje obrana před šířením nenávistných lží na Facebooku?

23. 4. 2019



Píše Saša Uhlová ZDE:

Klára Samková nasdílela fejkový komentář Dominika Feriho. Napsala k tomu "To se tak stává, že zrádci národa dostávají přes ústa..." Fejkový znamená, že ten komentář nenapsal on (aby náhodou při sdílení nedošlo k nějaké mýlce), ale někdo, kdo si založil profil s jeho jménem. Tehdy v roce 2017 o tom vyšlo několik článků, svým specifickým způsobem se za šíření nepravdivé zprávy Ferimu omluvil i šéfredaktor Parlamentních listů.

Její příspěvek má 1600 sdílení, převážně nekritických. V diskuzi se našli lidé, kteří ji opakovaně upozornili na to, že šíří hoax, dávali jí tam i odkaz na článek, kde se to vysvětluje. Ona na to reagovala mimo jiné takto "Jinak bych prosila všechny, kdo tady tvrdí, že je něco "fejk". Jak prokážete, že označení něčeho - čehokoliv - za fejk není fejk? V době postinformační? Děkuji za poučení..." V komentářích pod fotkou se objevují výkřiky, že dostal málo, stejně tak to komentují lidé, kteří příspěvek sdílí. Pak jsou ti, kteří na argument, že to není pravda, klidně napíšou, že sice není, ale mohla by být, takže si to napadení zasloužil.

Existuje proti tomu nějaká obrana?

Jan Čulík: Ano. Hromadně si Facebooku stěžujte na šíření nenávisti a lží v tomto postu a zalarmujte mezinárodní novináře, pokud Facebook tyto materiály odmítne odstranit. V minulých dnech Facebook odmítl odstranit stránky Tomia Okamury a jeho SPD, přestože obsahují lživé, nenávistné rasistické nehoráznosti, které Facebook odstraňuje v angličtině. Je nutno vytvořit mezinárodní kampaň, která by donutila Facebook přiznat, že nenávist a lži na Facebooku jsou nebezpečné nejen v angličtině.
0
Vytisknout
3052

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2019