Podlehnou západní voliči opět únikovým iluzím - tentokrát naposledy?

24. 4. 2019 / Karel Dolejší

"Vše, co teď bereme jako samozřejmost, bude minulostí," prohlásil v rozhovoru pro Respekt německý klimatolog Hans Joachim Schellnhuber - s odvoláním na důsledky lability klimatického systému ZDE. Mezitím však slyšíme z jiných stran "moudré rady", podle nichž nejlepší způsob, jak se zbavit Trumpa, údajně představuje podlehnutí iluzi, že okruh záruk, samozřejmostí a jistot lze na zničené planetě stále ještě pro všechny podstatným způsobem rozšiřovat ZDE.

Intelektuálně degenerované levicové uvažování, které někteří začali označovat za "levičákismus", si odmítá dělat podstatné starosti s čímkoliv, pokud se problém nějak netýká "svržení západního kapitalismu". Co na tom, že všechny pokusy o socialismus, co jich dosud bylo, se ukázaly být zajatci stejné predátorské a environmentálně zhoubné průmyslové společnosti, jako kapitalismus sám. Co na tom, že "reálný socialismus" při své extrémní neefektivitě využívání přírodních zdrojů a environmentální bezohlednosti byl dokonce ještě horší než "prohnilý kapitalismus". V magickém myšlení levičákistů všechny racionální otázky a veškerá kritika průmyslové společnosti končí jediným univerzálním zaklínadlem: "Revoluce!".

Kontroverze spojovaná se zprávou zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera se rozhodně netýká výlučně amerických Republikánů, natož pak jen podmnožiny těch, kdo dosud slepě podporují Donalda Trumpa. Muellerova zpráva je především zničujícím verdiktem nad naivním a za každou cenu nepoučitelným pojetím politiky, jaké prosazoval Trumpův předchůdce Barack Obama ZDE. Byl to on, za jehož vlády Peking beztrestně ukradl tajná personální data z prověrek statisíců amerických státních zaměstnanců - a získal tak prostředek, jak spoustu z nich kdykoliv podle potřeby vydírat. Byl to Obama, který do poslední chvíle odmítal zasáhnout proti masivním ruským vlivovým operacím, ačkoliv běžely přinejmenším od roku 2014. Byl to on, kdo opustil osvědčenou teorii rovnováhy v mezinárodních vztazích a začal prosazovat íránskou hegemonii na Blízkém východě. Byl to on, kdo tvrdil, že situace v Sýrii "nemá vojenské řešení" - jen aby mu "reformovaní" íránští imperialisté s vydatnou ruskou pomocí předvedli, že vojenské řešení samozřejmě existuje - jen prostě ne americké řešení a stálo přes půl milionu životů.

Tolik populární Barack Obama byl neskutečně namyšlený politický naiva, který pro samé nadšení nad "úspěchy" nedokázal bránit americkou demokracii ani před vnitřními nepřáteli, ani ji zabezpečit před nepřáteli za hranicemi. A to v nemalé míře právě proto, že podle jeho narcistního obrazu světa už žádní reální a opravdu nebezpeční protivníci dávno neměli existovat. Prohlásil je jednou provždy za "přežitek" a odmítal se jimi seriózně zabývat.

Arogance, s jakou se nereflektovaně trvá na nesmyslných předpokladech - že "velmocenské konflikty jsme už překonali", že "neexistují vojenská řešení", že "zpravodajské operace nepřátelských mocností nás nemohou vážně ohrozit", že "socialismus vyřeší environmentální krizi" - by byla velmi dobře pochopitelná, pokud bychom se s ní setkávali v táboře zatvrzelých konzervativců, kde vždy dominovala kréda a emoce. U levice jsme však na oběť intelektu na oltáři víry bývali zvyklí maximálně ještě v dobách předchruščovovských. Poté se velmi dlouho mělo za to, že původní naivní religiózní komunismus byl podstatným způsobem dopracován a reformován.

Tento předpoklad ovšem také patří k těm, jež bude nutno bez milosti vyhodit z okna.

Zatímco směřujeme k bezprecedentní klimatické krizi, o jejímž příchodu víme přes 60 let, udělali jsme proti ní do této chvíle naprosté minimum a z mnoha hledisek je pozdě, na "levici" zažívají renesanci všeobsáhlé politické sliby, proti nimž by byl i záměrně mlhavý koblihář Babiš stále ještě vzorem uměřenosti.

S nástupem klimatické krize bude příští generaci postupně stále jasnější, že je rostoucím problémem zajistit i to nejzákladnější, co až dosud bylo považováno za banální standard ležící deset pater pod jakoukoliv byť jen trochu přijatelnou životní úrovní. Zdroj vody pitné více jak jednou. Relativní dostatek potravy. Nějakou tu střechu nad hlavou. Elektřinu. Snesitelné teploty uvnitř obydlí. Základní zdravotní péči. Minimum služeb odlišující civilizovanou společnost od prvobytně pospolné. Včasné zpravodajské informace o plánech a záměrech mocenských konkurentů a na ně navazující protiopatření. Prostou obranu teritoria před organizovanými pleniteli, jež může být někdy zprvu těžké odlišit od pokojných přistěhovalců, které potřebujeme.

Levičákismus se tváří v tvář nejzapeklitějším dilematům zmůže ještě tak na dealerství šméčkového křesťanského vykoupení, jež přebalil do rudého saténu.

0
Vytisknout
5248

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2019