V Babišistánu vítězí normalizační "řešení"

29. 4. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Když příjezdem "bratrské internacionální pomoci" skončily všechny pokusy o vážně míněné reformy komunismu, starý režim v Československu se nadále držel jednoduché zásady: Nic podstatného už neřešit. Jedinou oblast, kterou normalizátoři nebyli ochotni nikdy zanedbávat, představovaly sociální výdaje zajišťující poslušnost poddaných. Investice, v poslední fázi dokonce včetně investic do armády, naproti tomu postupně vysychaly, stejně jako ochota zabývat se jakýmikoliv dlouhodobými výhledy.


Poté, co dva nejvlivnější praktičtí politici polistopadové éry transformovali ČR v subdodavatelskou ekonomiku s rekordně podfinancovaným školstvím, postupně se rezignuje na veškeré snahy zabývat se systémovými problémy. O důchodové reformě se chvíli hovořilo, všechny pokusy cokoliv měnit však ukřičení odborářští "experti" spláchli nepravdivým tvrzením, že deficitní průběžný systém vlastně funguje skvěle a žádnou reformu nepotřebuje. Namísto financování průmyslové a rozvojové politiky stát kompenzuje premiérovým agrobyznysovým firmám, primárně podnikajícím v bezperspektivních biopalivech první generace, výpadky evropských dotací. Nedostatek pracovní síly vyvolaný demografickými změnami a odmítáním migrace má "řešit" nucené přesměrování mládeže ze středních škol na učňovské. Umírání smrkových lesů nevhodných pro měnící se teplejší a sušší klima se "řeší" další výsadbou smrků a propagandistickou kampaní proti "kůrovci", která upomíná na někdejší "boj s americkým broukem". Modernizaci energetiky má zbrzdit plánovaný byznys s emisními povolenkami pro zastaralá fosilní odvětví, který by primárně látal díry ve státním rozpočtu, u jejichž zrodu stála korupce vybraných voličských skupin vládním hnutím.

Podobně jako v případě porevolučních francouzských roajalistů, i v současné ČR se do funkcí vracejí osoby spjaté se starým režimem, jež se v základních přístupech nic nenaučily ani nic nezapomněly. Jejich jediná "moudrost" spočívá v zásadě co nejštědřeji financovat sociální výdaje, i kdyby jinak vše ostatní ve státě šlo zugrunde. Jen rozsáhlým uplácením klíčových voličských segmentů je totiž možné odpoutat pozornost veřejnosti od endemické korupce a rozkrádání.

Podstatné je také zaměřit korupci voličů na starší věkové skupiny, které často mají potíže s počítačovou gramotností a orientací v současném světě. Připočtěte zkracování časové perspektivy spojené s vyšším věkem i opouštěním vlastních dlouhodobých plánů a ambicí - a dostanete recept na to, jak dostatečně dlouho udržet mimo pozornost fatální dění v klíčových oblastech, které zůstávají mimo pozornost dočasně ukonejšeného elektorátu.

Co provedou "sociálně cítící miliardáři", až nebude z čeho brát a z čeho krást, to se zřejmě jednoho krásného dne dozvíte z médií působících v některém z přiměřeně vzdálených daňových rájů.

0
Vytisknout
10040

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2019