Jak Trump s Babišem mění, až vymění

19. 4. 2019 / Karel Dolejší

Když ministr spravedlnosti Jeff Sessions nešel Donaldu Trumpovi dostatečně na ruku ve věci "správného pojetí" Muellerova vyšetřování, Trump ministra vyměnil - tak jako již předtím třeba šéfa FBI. A "kreativní" přístup se až dosud skvěle osvědčuje: Nový ministr Barr po odevzdání kompletní Muellerovy zprávy publikoval tendenční shrnutí, které výsledky vyšetřování spolupráce Trumpovy kampaně s Rusy a prezidentova bránění výkonu spravedlnosti neuvěřitelným způsobem bagatelizuje.

Krátce poté, co česká policie navrhla obžalovat stíhaného premiéra Andreje Babiše, jeho ženu a další osoby v kauze dotačního podvodu Čapí hnízdo, došlo i v ČR k účelové výměně ministra spravedlnosti - na místo Jana Kněžínka přichází Marie Benešová, která již post "uspokojivě" zajišťovala v Zemanem svévolně jmenované nelegitimní vládě Jiřího Rusnoka (2013-2014). Naděje obviněných se samozřejmě upírají k nepodloženým názorům čerstvé ministryně, podle níž si lze v ČR "objednat" trestní stíhání na zakázku.

V rovině veřejné debaty a faktické legitimizace účelového zneužívání justice a cílené likvidace její nezávislosti nacházejí Trump i Babiš poněkud překvapivé spojence - příznivce radikální levice, a to od pivních skautů mudrujících o "fašismu" projevujícím se údajně například frontami u pokladen až po sofistikované ideology ohánějící se Foucaultem či Deleuzem. Přesvědčení, že "buržoazní justice" nezbytně "je třídní" a o její nezávislosti nemůže být ani řeči, protože vždy byla pevnou součástí represivního aparátu; že obhájci nezávislosti justice stejně jako reformisté představují ty nejpodlejší obhájce kapitalismu; a že dokud "buržoazní justice" vůbec existuje, je přece nanejvýš žádoucí ji manipulovat, jenže ve prospěch "té správné politické tendence"; že prohnilý a dysfunkční postkomunismus svou parodií na západní demokracie "odhalil skutečnou povahu kapitalismu" atd.; to vše a ještě leccos dalšího představuje sumu zcela specifických "levicových" důvodů, proč si případů uzurpace a zneužívání moci nevšímat a zlehčovat je.

Pestrá de facto aliance cynických oligarchů transformujících ekonomický monopolismus do politického, aktivistů "alternativní pravice" a levičáckých propagandistů se již několik let jako hejno supů vrhá na těla liberálních demokracií. Zatímco "alt-right" představuje od počátku zjevného Trumpova spojence ve věci zneužívání moci, pro radikální levičáky pohrdající pravidly politického systému znamená oligarchická degenerace vítané alibi vlastního plánovaného zneužívání moci - poté co se k ní, jak doufají, jednoho dne konečně dostanou.

Pokusy zahlédnout za destruktivními tendencemi cosi racionálního a pozitivního narážejí ovšem chtě nechtě na hlasité varování přednesené již zmíněným Deleuzem - "nikoli, masy se neklamaly, masy v konkrétní chvíli toužily po fašismu!"

A také radikální levice by mohla splnit zmíněnou touhu jedině prostřednictvím prožluklých autoritářských projektů, které nedokážou vyřešit žádný z vitálních problémů pozdního kapitalismu, lhostejno zda sociálních či ekologických - a co se týče kritéria emancipace, ve srovnání s liberálně demokratickými "iluzemi" představují jednoznačný úpadek a krok zpět.