Miliardářské dary na opravu Notre Dame promění ten památník v pokrytectví

19. 4. 2019

čas čtení 3 minuty

V roce 2017 byla v mezinárodním tisku publikována celá řada článků, poukazujících na to, jak je katedrála Notre Dame rozbitá. Pracovníci katedrály ukazovali novinářům, jak se vápenec drolí na dotek prstu. Chrliče, které přišly o hlavici, byly vyspraveny trubkami z umělé hmoty, propadlé balkóny byly nahrazeny dřevěnými prkny. Veškeré tento rozklad způsobilo znečištění ovzduší, kyselý déšť a osm století užívání - ale také oficiální nezájem. Správci budovy prosili o peníze, ale vláda, která utahovalo opasky, ani bohatci, stěžující si na vysoké zdanění, nedali dost.

 
 

Po nynějším požáru se nyní však francouzští miliardáři mohou přetrhnout. Dary ve výši stamilionů euro od nich nyní jen prší.

Lze z toho usoudit, píše Aditya Chakrabortty: Znovu vystavená katedrála se stane památníkem gigantickému pokrytectví politiky vládních škrtů.

Měli bychom se ptát, proč muselo dojít k požáru, aby miliardáři uvolnili své peněženky a proč tito velkomyslní dárci dosud odmítali poskytovat své peníze na financování demokraticky zvolených priorit, což je, co reprezentují daně. Jestliže ultrabohatí dokáží poskytnout tolik stamilionů eur na opravu budovy, co jim brání, aby skoncovali s hladověním a chudobou?

Málokdo se také ptá, zda multimilionářská katolická církev také nějak finančně přispěje.

Pro ty, kdo se chtějí podívat, existuje toho mnoho špinavého. Jean-Jacques Aillagon se vyjádřil, že by stamilionové dary od miliardářů měly dostat 90 procentní daňovou náhradu. Jinými slovy, francouzská veřejnost by měla zaplatit za většinu velkomyslnosti svých milovaných miliardářů. Návrh byl rychle stažen, avšak Aillagon není žádný naivka. Jako bývalý ministr kultury ví, že charitativní dary jsou ve Francii podporovány 60 procentním daňovým odpisem, takže za každých 100 milionů euro, které věnuje nějaký tatíček miliardář, francouzská veřejnost zaplatí 60 milionů euro.

A hned přichází zpráva, že nejbohatší muž Francie, Bernaud Arnault, který věnoval na opravu Notre Dame 200 milionů euro, oznámil, že požádal o belgické občanství. Vůbec nic to zjevně nemá společného s tím, že v Belgii je dědická daň 3 procenta, kdežto ve Francii 11 procent.

Tyto odporné jevy se samozřejmě nevyskytují jen ve Francii. Je to mezinárodní zvyklost a je ortodoxně přijímaná. Tento čtvrtek upozornil deník Guardian, že 1 procento Angličanů vlastní v Anglii 50 procent půdy. Charitativní organizace Oxfam zjistila, že 2200 světových miliardářů loni zbohatlo o 12 procent, zatímco 3,5 miliardy nejchudších lidí na světě o 11 procent zchudlo. Ti, kteří jsou na vrcholu, dobývají své bohatství od těch dole, a pak se jim tleská, když nám hodí pár drobných.

Katolická katedrála nám tak trochu připomíná, že jsme se skoro vůbec neposunuli od středověkého prodeje odpustků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9236

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2019