Pět důvodů, proč je ropná velmoc Venezuela tak chudá

21. 4. 2017

Venezuela se topí v ropě, ale chybějí jí peníze. Prázdné regály obchodů a nedostatek léků v nemocnicích vedou lidi k zoufalství. Zde je pět hlavních důvodů ekonomické krize v této bohaté zemi.
Ekonomický systém zaměřený na osvobození Venezuelanů z bídy je spolu se zkorumpovanou vládou táhne ke dnu.

Dotované potraviny, přístup k vyššímu vzdělání a zdravotní péči byly bývalým lídrem Hugem Chávezem označovány za důkaz úspěchu revoluce. Nicméně Chávezova vláda také spustila dva trendy, z nichž vyrostla současná krize: Vyvlastnění ropného průmyslu a masivní import spotřebního zboží.

Venezuela teď čelí nejhorší ekonomické krizi ve své historii a nejnižší ropné produkci za 23 let - pouhých 2,5 milionu barelů denně.

Za prvé, Venezuela má největší ověřené zásoby ropy na světě, přes 300 miliard barelů. Ale ačkoliv to automaticky neznamená peníze, venezuelská vláda se chovala, jako by tomu tak bylo. Chávez postavil ropu do centra ekonomiky: Přes 90 % exportu a zhruba polovina státních příjmů pochází z tohoto odvětví.

Když cena ropy klesla ze 115 dolarů za barel v roce 2014 na zhruba polovinu, hrubý domácí produkt Venezuely klesl o 10 %.

Za druhé, ropa bez expertízy je bezcenná. Chávezův důraz na příjmy z ropy, který jeho následník jen zesílil, lze shrnout jedním slovem: Mizerné řízení.

Po stávce za vyšší mzdy ve společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), k níž došlo v roce 2002, Chávez vyhodil zhruba 18 000 zaměstnanců. V roce 2006 spustil další nebezpečný trend: Minimalizoval investice do infrastruktury a maximalizoval kontrolu nad existujícími ropnými poli. Produkce bez pokročilé technologie klesla, nemluvě o chybějícím zemním plynu používaném k injektáži zvyšující výtěžnost.

Caracas vloni importoval 50 000 barelů lehké ropy, jen aby připravil svou těžkou ropu pro export. Bez toho jsou jeho zásoby bezcenné.

Za třetí, zastaralé venezuelské tankery nemohou na moře, protože neplní environmentální standardy. Venezuela dluží po celém světě, protože bankrotovala kvůli platbám za nové tankery v Íránu a loděnicím v Portugalsku. Investory dále znepokojilo, že společnost PDVSA nesplatila v listopadu 404 milionů dolarů za dluhopisy splatné v letech 2021, 2024 a 2035. Společnost tyto zprávy popírá a připisuje zpoždění technickým problémům.

Za čtvrté, Venezuele teď hrozí všeobecný bankrot kvůli státnímu dluhu. Mezinárodní banky se dlouhodobě distancují kvůli direktivní měnové politice, která vyžaduje od firem, aby nakupovaly devizy od vlády místo od soukromých bank.

V roce 2014 si Venezuela půjčila z Číny takřka 50 miliard dolarů a zhruba 5 miliard z Ruska, když ceny ropy klesly. Smlouva zněla na splátky v ropě a palivu. Reuters ale informovala, že splátky měly v lednu desetiměsíční zpoždění.

Země nedokáže zvýšit těžbu ani zrychlit přepravu ropy.

Za páté, krize může přeskočit do USA. Společnost PDVSA v 80. letech koupila rafinérii Citgo v Houstonu. Koncem roku 2016 použila venezuelská státní společnost takřka polovinu svých akcií jako jistinu k půjčce od ruské společnosti Rosněfť.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5133

Diskuse

Obsah vydání | 24. 4. 2017