Francie jde do prezidentských voleb motivována frustrací a zuřivostí

22. 4. 2017


Hněv občanů, obavy a frustrace připravují ve Francii velké politické změny, téměř šedesát let poté, co De Gaulle založil francouzskou Pátou republiku, píše Natalie Nougayrède.

Francie je kvazimonarchie, Její instituce se soustřeďují na prezidenta. Avšak v těchto prezidentských volbách nejde jen o volbu prezidenta, či jen o politický a ekonomický program. Ohrožena je samá podstata francouzské demokracie. Vrcholí tu obdobné trendy, jaké vyvolaly brexit a vítězství Donalda Trumpa.

"Lidi mají všeho plné zuby a jsou dezorientovaní," říká majitel obchodu v městě Montauban.

Francouzi jsou známí tím, že neustále bědují a neustále si stěžují, a jsou také známí svou rozhádaností. Podle průzkumů veřejného mínění jsou pesimističtější než Iráčané či Afghánci, a to přesto, že žijí v páté největší ekonomice světa s rozsáhlou sociální sítí a dobře rozvinutou infrastrukturou, která zažila 70 let míru. Avšak nadcházející prezidentské volby budou silně ovlivněny populistickými, extremistickými i konspiračními názory.

Scandály vedly k tomu, že francouzští voliči odmítají třídu politiků jako celek. Chtějí změnu, zároveň sní o tom, "jaká kdysi Francie byla". Vládne zmatek a národ znepokojil terorismus.

Voliči většinou vůbec nerozlišují mezi jednotlivými kandidáty. Odmítají celou politickou třídu. "Oni si kupují drahé obleky a já znám lidi, kteří přespávají v autě, protože nemohou najít práci nebo byt, který by si mohli dovolit," říká majitel kavárny v Montaubanu.

Toxickou kombinací dneška je, že nízká politická morálka jde ruku v ruce s všeobecným názorem, že Francie upadá. Demagogové, kteří šíří na základě tohoto přesvědčení falešné sliby, jsou velmi úspěšní.

Minulost je manipulována. Lidé vzpomínají na šedesátá a sedmdesátá léta, kdy ještě neexistovala masová nezaměstnanost. Od osmdesátých let neklesla nezaměstnanost ve Francii nikdy pod 7 procent. Dnes dosahuje celostátně 10 procent a mezi mladými lidmi ve věku 18-24 let 24 procent. "Zlatý věk", na nějž Francouzi vzpomínají, byla tři desetiletí poválečného francouzského budování státu. V té době bylo prý také silně slyšet hlas Francie na světovém jevišti.

Více než 58 procent Francouzů vlastní chytrý telefon a mnoho rodin si navyklo použivat levné letecké spoje a létat na dovolenou na slunci, avšak většina Francouzů zastává názor, že se život neustále zhoršuje. Francouzi pořád hledají pro to viníky a obětní beránky.

Koloniální historie Francie v arabském světě ji odlišuje od jiných evropských zemí, které měly impéria. Znamená to, že chaos na Blízkém východě tu rezonuje jiným, aktuálnějším způsobem. Muslimská populace je terčem, intenzivního policejního sledování.

Toto jsou desáté francouzské prezidentské volby od zavedení všeobecného hlasovacího práva v roce 1962. Nikdy dosud se tak hluboce nezpochybňovalo to, co svazuje, nebo by mělo svazovat občany dohromady. "Lidé prostě už nevědí, co si mají myslet a mnoho z nich neví, jak má hlasovat."

Kompletní článek v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
3930

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2017