25. 4. 2017
Je znepokojující a ostudné, že levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon dosud odmítl si vybrat mezi Macronem a Le Penovou. Kritizoval oba kandidáty, jak by mezi nimi nebyl žádný rozdíl. Byl to také pokus minimalizovat to, o co nyní jde. Jde o rozhodování mezi otevřenou, liberální Francií a uzavřenou, neliberální zemí. Mezi inkluzivitou na jedné straně a bigotností a nacionalistickou nenávistí na straně druhé. Příslibem posílit evropský projekt reformou oproti plánu uzavřít hranice, zavést ochranářství a odejít z euroatlantických struktur. Je to také volba mezi kandidátem, který rezolutně kritizuje ruského prezidenta Putina a jeho světový názor, a kandidátkou, která ruskému autokratu podlézá a je finančně závislá na jeho sítích.
Dnešní radikální levice podporuje toleranci, rozrůzněnost, boj proti politice škrtů a aktivismus na podporu životního prostředí a proti globálnímu oteplování. Je přirozeně antiestablishmentová - ve Francii je vysoká nezaměstnanost mladých lidí.
Pro dnešní generaci mladých lidí je totalitarismus 20. století, komunismus a nacismus, dávnou historií. Ve třicátých letech komunisté často dávali socialisty a pravici do jednoho pytle - říkali jim "sociálfašismus". Výmluvně o tom jako o nebezpečné pasti psal George Orwell.
O to do jisté míry jde v druhém kolem francouzských prezidentských voleb. Je absurdní dávat rovnítko mezi Macronem a Le Penovou, protože Macron jako bývalý bankéř je údajně otrokem zločineckého kapitalismu. Politický střed musí přežít, pokud je alternativou ultrapravice.
Kompletní článek v angličtině ZDE
https://www.theguardian.com/commentisfree/2017/apr/24/marine-le-pen-beaten-french-presidency-front-national-emmanuel-macron
Diskuse