Pouhá souhra náhod?

14. 3. 2014 / Miloš Dokulil

Asi bych měl začít proslulým měsíčníkem VESMÍR; jeho letošním únorovým číslem. Je v něm dvojí úvaha nad knihou, jejíž název by mohl dokonce provokovat: "Mýtus evoluce" (autorem knihy je J. A. Mejsnar; knížka vyšla loni). Jedním dechem bych měl navíc konstatovat, že se citované publikaci dostalo pokaždé nemálo vzájemně odlišného ohlasu (od prof. I. Horáčka a také od prof. F. Vyskočila); nehledě již na to, že centrálním námětem knihy i obou recenzí je "ID" (tj. anglicky "Intelligent Design"; což bych raději překládal jako "inteligentní projekt").

Jde tedy o tématiku, která nabízí pro výklad počátků tohoto našeho světa "spiritualistickou" (případně přímo "theistickou") příčinu. Celkové zaměření knihy, jež dostala dvojím komentářem nepřehlédnutelnou inzerci, prozrazuje její rýmovaný a na Darwinovu adresu mířící posměšný podtitul: "Geny křičí: Jémine, mýlíte se, Darwine". (Ne že bychom okamžitě museli vytáhnout do boje za spontánně probíhající evoluci, prezentovanou celou řadou přírodovědných disciplín jako nezpochybňovaný fakt.)

Hned na počátku letošního března mé oči nějak zavadily o informaci, že v jedné americké "koleji" mají dokonce její profesoři přísahat (a svým podpisem stvrdit), že věří v existenci Adama a Evy. Asi by tu bylo žádoucí další upřesnění. Takže nejdříve adresa, kde má dojít k onomu zvláštnímu prohlášení víry. Je o Bryan College v Daytonu, ve státě Tennessee. A ta víra se má týkat biblické dvojice údajných prarodičů lidstva, o nichž se zmiňuje biblická kniha Geneze.

Vraťme se nejdříve k místu konání. Právě v Daytonu se před 89 lety (roku 1925) konal mezitím nemálo proslulý "opičí proces", také anglicky nazvaný podle obžalovaného učitele "Scopes Trial" (tedy "Scopesův proces"). Podle žaloby Scopes učil na veřejné škole evoluční teorii, což mělo být v rozporu s tehdy ve státě Tennessee platným zákonem. Jeho žalobcem se stal William Jennings Bryan, proslulý svou trojí kandidaturou na funkci prezidenta. Právě toto jméno má ve svém záhlaví škola, která se zrovna teď vydala do boje za doslovný výklad biblického textu.

A nyní pár vět k Adamovi a Evě. Je možné brát příběh té dvojice z první knihy Mojžíšovy doslova? Třeba i s tím nemálo zvláštním anatomicko-genetickým detailem, že Eva pocházela z Adamova žebra? (Na tyto takto pojaté začátky lidstva navazuje ovšem také příběh s hadem z ráje a doprovodná židovská a křesťanská víra, že jsme po prvních lidech zdědili mj. "dědičný hřích".) S tím je samozřejmě spojena závažná otázka, zda opravdu lze ty dávné biblicky zpracované náměty pojímat v 21. století s tou spontaneitou, s jakou byly čteny a vykládány po nemálo staletí v minulosti. Zda bychom třeba zrovna ten příběh o Adamovi a Evě neměli dnes vnímat především jako metaforu? Nehledě již třeba na to, že snad bychom měli světonázorově respektovat soudobou vědu. (Aniž bychom museli hned rozvádět, že věda a víra jsou svými principy -- vším, co, jak a proč tvrdí -- mimoběžkami. Hodně dlouho bylo také tradicí náboženské víry, že by neměla být v rozporu s rozumem; i když se stále připouští, že je některými svými předávanými tradicemi nad ním.)

Takže: Stojí či padají naše lidské jistoty na pochybnostech o evoluci (a obecně o darwinismu)? Starosti kolem Adama a Evy, které teď mají vůdčí činitelé jedné vysokoškolsky prezentované instituce v Daytonu, bychom asi nejen mít nemuseli, ale ani neměli...

0
Vytisknout
7184

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2014