Inovace ve všech pádech a výsledek?

14. 3. 2014 / Michal Giboda

Česko hraje v inovacích třetí evropskou ligu, jak nám sdělil Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise a komisař pro průmysl a podnikání. Patříme mezi takzvané "mírné inovátory", přičemž čelo zůstává stabilní: Švédsko, Dánsko, Německo a Finsko, protože investují nejvíce do výzkumu a vzdělávání. Polepšili si Estonci.

Nevím nakolik níže uvedený údaj o religiozitě může ovlivňovat inovační aktivity v daných zemích, ale uvádím: Švédsko -- luteráni 87%, Dánsko -- luteráni 95%, Finsko -- luteráni 78,4%, Německo -- evangelíci 34%.

A jak na tom jsou Češí? Ministerstvo školství v průběhu března 2014 uvolní miliardu korun z evropských fondů na nákup IT zařízení, zejména tabletů, na důkladné proškolení v jejich využívání alespoň dvaceti tisíců učitelů přímo na školách a na doplňková školení celých učitelských sborů. Nikdo už ale nezjišťoval, zda jsou u nás všechny školy vybaveny vysokorychlostním bezdrátovým připojením k internetu; jinak se tablety uloží do kabinetu, kde přečkají do nejbližší inventury. Ve Spojených státech vyhodnotili po deseti letech dopad miliardových investic do informačních technologií: 1) na studijní výsledky a 2) na procento přijatých studentů na univerzity. A výsledek? Nic se nezlepšilo, jen miliardy dolarů byly investovány do špatně připraveného projektu. Proto raději byla zahájena kampaň na přijímání lidí těsně před důchodem, z výrobní sféry do škol. Na místě je další otázka: kdo u nás vyhodnotil efektivitu hromadného nákupu počítačů a interaktivních tabulí za ministrování pana Eduarda Zemana, které měly zlepšit schopnost dětí vizualizovat procesní postupy a rozvinout imaginaci. Horké chvíle čekají úředníky ministerstva školství. Ti podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu vynaložili na projekt Internet do škol nehospodárně 884 miliony korun. Ještě v květnu se přitom hovořilo o nevýhodné investici ve výši "pouhých" 100 milionů. NKÚ kvůli téměř 900 milionovému neuváženému nakládání s penězi podal trestní oznámení na neznámého pachatele. O interaktivní tabule, notebooky i tablety je na školách velký zájem. Ředitel známé pražské základní školy a velký propagátor interaktivních tabulí se mi přiznal, že výuka s použitím tabulí je sice zábavná, ale žáci v takové hodině jsou pasivními pozorovateli dění na tabuli místo aktivní účasti na vizualizaci probíraných témat, jež se později transformuje do imaginace.

Problém s "třetí ligou" v inovacích je někde jinde, a to v nastavení nesprávného kurzu myšlenkové trajektorie. Každý tvůrčí proces v jakékoliv lidské činnosti prochází etapami, které proběhnou, aniž bychom o nich věděli či si je uvědomovali, 1) imaginací, intuicí, vizualizací, po nichž nastupuje 2) kreativita (serendipity), přes 3) inovaci odvozenou od kreativity použitím 4) technologie (což je aplikace vědy na řešení praktických potřeb) až po 5) produkt.

Imaginace, obrazotvornost, obrazivost, je schopnost představit si živě nepřítomné osoby, události, řešení apod., která vytváří základ a vodítko pro skladbu budoucího díla. Vizualizací rozumíme převedení nějaké myšlenky do obrazové podoby; nazývá se i optická imaginace, schopnost vytvářet obrazy v mysli. Kreativita předkládá, přináší, poskytuje hrubý intelektuální materiál -- myšlenky, koncepty, odhalování problému a nové objevy, které se v budoucnu mohou proměnit v nové teorie, přístupy, prostředky, nástroje, produkty a služby, jež se v budoucnu mohou stát základem inovací. Kreativita je závislá na změně ve způsobu myšlení. Tradičně je spojována s uměním a literaturou, ale počínaje 20. stoletím vnímáme i vědu jako kreativní činnost. Na rozdíl od umění a literatury, kde obsah slova kreativita naplňuje každé nové dílo, kreativní myšlenka ve vědě vyžaduje nejen originalitu a nové myšlenkové asociace, ale musí podstoupit i tvrdý test prokazatelné a ověřitelné pravdy -- Episteme, na rozdíl od Doxa, což jsou pouhá mínění. Zde tušíme předěl mezi vědou a uměním: objektivní -- subjektivní.

Mají kreativní lidé něco společného? Jestliže ano, co je charakterizuje?

Stimulační svoboda (tvůrčí myšlení často obchází rigidní pravidla), funkční svoboda (jiné použití pro známé předměty, postupy, teorie), ochota riskovat (pocit bezpečí nevede k tvořivosti). V celém třístupňovým vzdělávacím systému by se měla rozvoji kreativity věnovat stejná pozornost jako čtení a počítání. Zvláště univerzity by měly být v širším ekonomickém kontextu podstatně důležitějším generátorem a zdrojem kreativity a talentu než nových technologií. A současný stav? Rektorka VŠE chce zvýšit počet mladých docentů tím, že jim sníží požadavky na citace jejich prací na Web of Science, přičemž je všeobecně známo, že slabinou VŠE je věda. A jak to chce rektorka změnit? Po vzoru Fakulty informatiky a statistiky chce zavést motivační systém pro učitele, kteří publikují. Za dobrý článek, který vyjde v zahraničí, může učitel dostat třeba šedesát tisíc korun. Musí to být bohatá škola, když si může dovolit takto hýčkat své vědecké a pedagogické pracovníky! Jinde ve světě je kvalitní výzkum a od něj odvozené publikace podmínkou místa na univerzitě, v Čechách je publikování skvělým "vedlejšákem". Opět jeden z důkazů proč jsme jenom "mírnými inovátory" třetí ligy. Proto nepřekvapí, že lidé z byznysu tvrdí, že "vzdělávání se stává brzdou ekonomiky". Školy nevychovávají odborníky, kteří nás mají posunout kupředu, ale generují nezaměstnatelné, nepřipravují "vůdce, ale zaměstnance".

Konečně se dostáváme k inovacím. Inovace je osvojení a transformace objevů a produktů kreativity. Definice Evropské komise je poněkud komplikovaná, jak to známe z mnoha dokumentů EU: Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. Takto spletitě formulovaná definice EU jen stěží vymezí různá kvalitativní teritoria obou tvůrčích aktivit -- kreativitu od inovací, a rovněž stěží nasměruje myšlenkové paradigma na dvě odlišné trajektorie. Ještě větší problém nastává, když začneme mluvit o kreativním průmyslu (někdy uváděném jako kulturní průmysl) jako o novém odvětví ekonomiky. Podle údajů EU kulturní a kreativní průmysl zaměstnává 1 milion lidí v přímém vztahu a 500 tisíc jako dodavatele. V roce 2010 se podílel zhruba na 3% celoevropského HDP a exportoval své produkty za téměř 260 miliard euro. Očekává se, že v blízké budoucnosti tento sektor poroste ročně mezi 7 až 9%. Evropská komise vyhlásila program Kreativní Evropa pro období 2014-2020, který je určen pro organizace činné v kulturních a kreativních odvětvích. Záměrem programu je posílit konkurenceschopnost Evropy v kultuře a ostatních kreativních odvětvích a zároveň podporovat zachování kulturní a jazykové rozmanitosti. Rozpočet ve výši 1,46 miliardy euro byl oproti minulému období navýšen o 9 %. 

Je potěšující, že některé neziskové organizace nečekaly na direktivy z České kanceláře Kreativní Evropy a dlouhodobě vedou své aktivity v tomto moderním duchu a za jedinou cestu jak vylepšit kvalitu lidského potenciálu, zejména vysokoškolských studentů, ale i lidí z praxe, považují vnímání kultury a racionalitu technických a přírodních věd jako logické jednoty pro rozvoj kreativity. Takovou "neziskovkou" je Uskupení Tesla (www.utesla.cz) Pardubice, která po úspěšné konferenci na téma Třetí kultura aneb ponor do vědy skrze umění, uspořádala ve dnech 13. a 14. února 2014 dvoudenní seminář na téma Kreativita za účasti studentů Pardubické univerzity a lidí z průmyslu. Za vším jsou lidé, kteří umějí předvídat, organizovat a aktivizovat, jako je třeba Ing. Alexandra Prokopová a její syn Ing. Alex Prokop. Jí a jejímu týmu patří hluboký dík za dlouhodobé propojování vědy a umění . Každá koruna, kterou dostanou od sponzorů je uvážlivě investována s vysokou mírou návratností. Oni vědí proč, jinak nejde "dostat" z lidí to nejlepší, co v nich je. Protože jsou vychováváni k tomu, aby se stali dobrými pracovníky, a ne kreativními mysliteli. Protože když někdo není připraven k omylům, nikdy nepřijde s něčím originálním, a protože náš vzdělávací systém má jediný cíl -- dostat studenty na vysokou školu.

(Psáno pro časopis Ateliér)

0
Vytisknout
4518

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2014