Je reálné očekávat ukrajinský útok na Krym?

15. 3. 2014 / Karel Dolejší

Ruské zdroje ujišťují, že jednotky shromážděné na všech stranách kolem ukrajinských hranic a na Krymu mají za cíl "ochranu" rusky mluvícího obyvatelstva před "fašisty" v Kyjevě, kteří by se mohli pokusit překazit krymské referendum vojenským útokem. Rozebírají se možné scénáře takového útoku na hranici Chersonské oblasti a Krymu a spekuluje se, jak by tam boje mohly vypadat.

Ale je vůbec reálné, aby se ukrajinská armáda v současném stavu pokusila o nějaký útok?

Rusko má nepochybně svého souseda pod důkladným dohledem, jak o tom svědčí mj. záznamy telefonních hovorů zachycených na jeho území. Pokud jde o armádu, lze s jistotou předpokládat, že hlavní jednotky jsou pod stálým dohledem hloubkových výsadků Specnazu, které sbírají informace a připravují potenciální diverzní akce. Kromě toho zatímco zpravodajská služba SBU je snad relativně intaktní a údajně jí pomáhají americké protějšky, armáda bude nepochybně prošpikována lidmi, kteří si k mizernému žoldu přivydělávají spoluprací s ruskou GRU. Rusové tedy vědí nejméně stejně dobře, jako Američané, v jakém stavu jsou vlastně ukrajinské ozbrojené síly.

Překvapivě podrobné informace v tomto směru obsahuje článek Jevgenije Požidajeva pro informační agenturu Regnum. Stručně shrnuto, autor tvrdí, že ukrajinské námořnictvo již v podstatě neexistuje, kdežto letectvo odpovídá standardům jižně od Sahary, má bojeschopných jen asi 45 stíhacích letounů starších sérií Su-27 a MiG-29 a 26 úderných letounů Su-24 a Su-25 při průměrném ročním náletu pilotů 17 hodin.

Systém protivzdušné obrany sestává ze zastaralých verzí systému S-300, pro něž již nejsou k dispozici náhradní díly a jež jsou patrně dosud funkční pouze coby statická obrana velkých měst, a 40 odpalovacích zařízení systému středního dosahu Buk, částečně schopného vykrývat mrtvé úhly systémů velkého dosahu.

Pozemní vojsko má podle přiznání ministra obrany Teňucha v bojeschopném stavu 6 000 mužů výsadkových vojsk a asi 600 námořních pěšáků; v případě druhých zmíněných je ovšem značná část zablokována na Krymu.

Skutečně bojeschopných tanků je údajně pouze 686, z toho na současné úrovni pouze 86 strojů typů T-64M a T-84U. Velkou většinu ostatních tanků představují starší verze T-64, které při malé vycvičenosti osádek nemají velkou naději na úspěšné použití. Podle staré sovětské koncepce měl být totiž T-64 (a následně T-80) tzv. průlomovým tankem, s nímž se počítalo do výzbroje nejlépe vycvičených gardových divizí, zatímco obyčejné mobilizační útvary měly disponovat jednoduššími a snáze ovladatelnými stroji T-72.

Požidajev zmiňuje značné problémy v logistické oblasti, mj. příležitostné sáhnutí do majetku oligarchy Kurčenka při zajištění nedostatkového paliva.

Jedinou relativně intaktní součástí ukrajinských ozbrojených sil je tak dělostřelectvo. To však samo žádnou válku vyhrát nemůže. Jeho hromadné nasazení na konkrétním místě hypotetické fronty - řekněme u Tureckého valu na Krymu - v podmínkách vzdušné převahy protivníka a za situace, kdy na všech stranách stojí ruské jednotky připravené vtrhnout na území Ukrajiny a zahájit tam manévrový boj, v němž má dělostřelectvo bez moderních průzkumných prostředků jen omezený význam, plus při podpoře obránců ze strany bojových lodí Černomořské flotily, jež mohou snadno fungovat jako plovoucí kontrabaterie - by bylo aktem zoufalého obětování jediné bojeschopné složky vlastních ozbrojených sil.

Podle staré sovětské doktríny je ideálním tankovým terénem ten, v němž se nenacházejí protitankové zbraně. Na zaminovaném okraji Krymského poloostrova je krajina povětšinou plochá a přehledná, útočící obrněnce jsou zde zdaleka viditelné a lze na ně snadno odpalovat protitankové střely z velkého odstupu. Bezprostředně není jasné, jak velkou část z ruských 120 vrtulníků tvoří bitevní stroje schopné odpalovat protitankové střely. Kdyby to ale byla řekněme pouze čtvrtina, podle studií z jiných konfliktů by jen samotné tyto prostředky měly být snadno schopny v krátké době zničit 90 - 150 pozemních obrněných cílů.

Při útoku na Krym by tedy Ukrajinci riskovali obrovské ztráty, které si nemohou dovolit, za cenu víceméně nulových územních zisků.

Podle různých zdrojů 80 000 - 150 000 mobilizovaných ruských vojáků, z nichž 10 000 se nachází přímo u hranice, by při své lepší výzbroji a organizaci a výrazně vyšších standardech vycvičenosti mělo být schopno snadno v krátké době porazit celou ukrajinskou armádu.

A k tomu samozřejmě může pod libovolnou záminkou dojít, pokud je již vše připraveno - strategické komunikace po Dněpr zajištěny hloubkovými výsadky, zmapována čerstvá dislokace ukrajinských jednotek atd. - a Putin k tomu vydá rozkaz.

0
Vytisknout
10451

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2014