Je skutečným problémem skandování v Glastonbury, nebo genocidní násilí Izraele v Gaze?

1. 7. 2025

 
Organizátoři festivalu Glastonbury odsoudili toto skandování  s tím, že na festivalu není místo pro „nenávistné projevy nebo antisemitismus“ – zjevně se mylně domnívají, že všichni židé se ztotožňují nejen se státem Izrael, ale i s izraelskou armádou, kterou odborníci na genocidu široce obviňují z genocidního násilí v Gaze.

Policie vyšetřuje hudební duo Bob Vylan, aby zjistila, zda se dopustili trestného činu, případně teroristického činu. Pokud je nám známo, stejná policie nečiní nic pro vyšetření asi deseti britských občanů, o nichž je známo, že odcestovali do zahraničí, aby se připojili k izraelské armádě, IDF, páchající genocidu v Gaze.

V neděli Victoria Derbyshire z BBC interviewovala Starmerova ministra zdravotnictví Wese Streetinga ohledně vyjádření izraelské ambasády v Londýně, která odsoudila to, co označila za „normalizaci extremistického jazyka“ a „oslavování násilí“ v Glastonbury.

Streeting se nečekaně vyhnul tomu, aby se bezvýhradně přidal k mediálnímu pobouření vedenému ultrapravicovým listem Mail on Sunday, jehož titulní strana požadovala zatčení obou členů kapely za to, co deník lživě popsal jako skandování „Smrt Izraelcům“. Mail zřejmě věří, že všichni Izraelci, pravděpodobně včetně dětí, v současné době slouží v izraelské armádě.

Z rozhovoru mezi Derbyshire a Streetingem vyplývají čtyři důležité body:

1. Izraelská ambasáda v Londýně, stejně jako izraelská vláda, kterou zastupuje, nemá vůbec žádné obavy z „oslavování násilí“, když je to Izrael, kdo násilí páchá nebo oslavuje. Izrael v současné době oslavuje svůj „úspěch“ v zabíjení a mrzačení stovek tisíc Palestinců v Gaze, včetně velkého počtu dětí; útoky svých vojáků a státem podporovaných židovských osadnických milicí na palestinské civilisty na Západním břehu; vyhlazení celých komunit v Libanonu; a bombardování obytných výškových budov v Teheránu, při kterém zahynuly stovky lidí.

Násilí je charakteristickou politikou Izraele již 21 měsíců – a dlouho předtím. Izrael se vyžívá v masakrech, které páchá na obyvatelstvu v celém regionu.

V příspěvku na sociálních sítích izraelská ambasáda k pokřiku Boba Vylana dodala: „Když řeč překročí hranici podněcování, nenávisti a obhajoby etnických čistek, musí být odsouzena – zejména pokud je zesilována veřejnými osobnostmi na prominentních platformách.“

A přesto veřejné osobnosti od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua po britského premiéra Keira Starmera podněcují proti Palestincům, přičemž Netanjahu je přirovnává k „Amalekům“, lidu, který Izraelité měli na Boží příkaz vyhladit, a Starmer označil  hromadné vyhladovění obyvatel Gazy za „sebeobranu“.

Izraelští představitelé od Netanjahua dolů se vyslovili pro etnické čistky v Gaze. A co je ještě závažnější, Izrael nejen vyhrožoval, ale opakovaně prováděl etnické čistky Palestinců pod svou agresivní vládou.

2. Je více než absurdní, že BBC opakuje tvrzení izraelské vlády a upřednostňuje tvrdý zásah proti slovům „oslavujícím násilí“ vůči izraelským vojákům v Glastonbury před skutečným násilím genocidy páchaným těmito izraelskými vojáky.

BBC se vyhýbá kritice izraelské vlády za její skutečné násilí – bombardování a aktivní vyhladovění palestinských civilistů – i Starmerovy vlády  za spolčení se s tímto násilím, nebo za to, co Mezinárodní soudní dvůr před více než rokem označil za „pravděpodobnou“ genocidu ze strany Izraele.

Jak potvrdila nedávná zpráva Centra pro monitorování médií, BBC dramaticky zkreslila svůj jazyk, aby představila Izrael, agresora, v příznivějším světle než oběti, Palestince z Gazy. Vlastní novináři BBC, kteří na tuto skutečnost upozornili, varovali, že BBC prakticky zakázala používání slova genocida, a to i odborníkům na tuto problematiku.

Tím, že vyzbrojil Izrael, zorganizoval špionážní lety nad Gazou z letecké základny RAF Akrotiri na Kypru a poskytl diplomatickou ochranu, Starmer fakticky oslavil izraelské zabíjení palestinských dětí v enklávě Gazy. Skandování Boba Vylana „Smrt IDF“ mají mnohem nebezpečnější protějšek v Starmerově recitaci „práva Izraele na sebeobranu“, když jeho „obrana“ Izraele schvaluje nemilosrdné vyhladovění obyvatel Gazy, kteří nemají přístup k jídlu, vodě a elektřině.

Bob Vylan je punková kapela; Starmer je britský premiér, muž, který řídí britskou zahraniční politiku a velí britské armádě.

Nikdo, nejméně ze všech BBC, nepožádal izraelské ani britské představitele, aby se zodpovídali nejen za oslavování násilí, ale za jeho skutečné páchání v průmyslovém měřítku po téměř dva roky.

BBC se však najednou zajímá o to, aby byli dva punkoví hudebníci hnáni k odpovědnosti za to, že vedli skandování – které představovalo symbolickou, hypotetickou hrozbu násilí – proti izraelské armádě, která páchá nejhorší formu násilí, skutečnou genocidu. V seriózních médiích by údajné „obavy“ Izraele o glorifikaci násilí a extremistické řeči byly vysmívány, místo aby byly s úctou vysílány.

3. Ministr Wes Streeting je na sociálních médiích stejně tak chválen jako odsuzován za to, že se nenechal vtáhnout do uměle vyvolaného pobouření Mailu a BBC. „Izraelské ambasádě bych vzkázal, ať si nejdřív uklidí před vlastním prahem,“ odpověděl Derbyshireově. Ale počkejte chvíli. Streetingův odpor k  otázkám Derbyshireové byl možná nečekaný. Ale nezapomeňme, že slouží zájmům jak Starmerovy, tak izraelské vlády.

Streetingovo trvání na tom, aby Izrael „udělal pořádek ve vlastním domě“, nemá, jak jasně řekl, nic společného s 21měsíčním masakriváním Palestinců v Gaze. Starmer stále definuje genocidu v Gaze jako údajné „právo Izraele na sebeobranu“. V reakci na Derbyshirovou Streeting vyjádřil znepokojení pouze nad tím, co nazval násilnými „útoky osadníků“ na Západním břehu. Řekl, že izraelská ambasáda musí „udělat pořádek ve vlastních řadách, pokud jde o chování svých občanů a osadníků na Západním břehu“.

To mělo být čistě odvedení pozornosti, které mělo sloužit Starmerovi a Izraeli, klíčovému klientovi Západu na ropném Středním východě. Britské vládě se hodí dělat problém z útoků osadníků na Západním břehu – a prezentovat je jako neorganizované, náhodné násilí jednotlivých extremistů, za které izraelská vláda nenese odpovědnost, ale musí je lépe kontrolovat.

Zvýrazněním problémů na Západním břehu se Starmerova vláda může vyhnout řešení genocidy v Gaze a jasné odpovědnosti izraelského státu za tuto genocidu. Právě proto Británie v posledních týdnech tolik hlučně prosazuje uložení mírných trestů hrstce extremistických osadníků a dvěma fašistickým ministrům v vládě Benjamina Netanjahua, kteří tyto osadníky zastupují.

To, že Starmer a Streeting upřednostňují násilí Izraele na Západním břehu před násilím Izraele v Gaze, je dvojí změna taktiky a návnada.

Většina násilí na Západním břehu nepochází od extremistických osadníků, i když právě oni jsou trestáni Spojeným královstvím. Pochází od izraelské armády, která tam za poslední rok zbourala tisíce domů a vyhnalo 40 000 Palestinců z jejich pozemků.

Násilí osadníků navíc není náhodné. Je koordinováno s izraelskými veliteli v terénu, z nichž mnozí jsou sami osadníci, s cílem vyhnat Palestince, aby Izrael mohl na jejich místo nasadit židovské osadníky a kolonizovat zemi – nebo, slovy postupných izraelských vlád, „judaizovat“ ji.

Nic z toho není nové. Izrael po desetiletí vytvářel a vnucoval Palestincům násilný apartheidový systém, aby jim život učinil nesnesitelným a přiměl je opustit svou vlast.

Za druhé, rozhořčený pokřik proti IDF v Glastonbury nebyl primárně motivován násilnými akcemi Izraele na Západním břehu. Byl namířen proti izraelské armádě za genocidu v Gaze, kterou britská vláda podporuje. Streetingovým cílem bylo přesunout debatu na pro něj a Starmera bezpečnější půdu: že Británie se nemusí zabývat genocidou v Gaze, ale hrstkou násilných bláznů na Západním břehu.

I když Streeting kritizuje izraelskou vládu za to, že nedělá dost pro potlačení násilí osadníků, stále se pohybuje v mezích veřejného diskurzu diktovaného Izraelem, který upřednostňuje, aby jakákoli kritika směřovala na jednotlivce, nikoli na izraelský stát, který za nimi stojí.

4. BBC, Starmerova vláda a izraelská lobby jsou všechny potěšeny, že mohou hrát svou roli v této hře na odvedení pozornosti a klamání, protože tento druh morální paniky zakrývá skutečný problém: že všechny tyto strany aktivně spolupracují na izraelské genocidě v Gaze. Zatímco média a vláda mohou nyní dlouze diskutovat o tom, zda kritika genocidní izraelské armády musí být zákonem definována jako trestný čin nebo „terorismus“, Izrael dostane volnou ruku, aby pokračoval ve skutečném terorismu: genocidě v Gaze.

Slavný černošský bojovník za občanská práva Malcolm X o roli médií řekl: „Mají moc učinit nevinné vinnými a vinné nevinnými, a to je moc. … Pokud nebudete opatrní, noviny vás přimějí nenávidět lidi, kteří jsou utlačováni, a milovat ty, kteří je utlačují.“ Uplynulo šedesát let a nic se nezměnilo.