Že by sexuální teror vůči ženám existoval jen v České republice? Vůbec ne!

8. 2. 2024

 

Jeden ze státních zaměstnanců britského ministerstva obrany uvedl: "Musel jsem fyzicky odtrhnout kolegu, který byl mnohem větší a silnější než já, od kolegyně. Protože byl tak silný, musel jsem ho škrábat a bít, abych se ho pokusil sundat. Po celou dobu kolegyně plakala a chytala se mé ruky. Bylo to pro nás obě dost traumatizující - bylo nám tehdy 19/20 let.

"Když jsem o tom řekla své nadřízené, odrazovala mě od toho, abych to oficiálně nahlásila, a protože jsem v organizaci byla nová, důvěřovala jsem jí, takže jsem to dál neřešila."

Jiná osoba uvedla: "Někdo, kdo měl být mentorem, mi v kanceláři sahal na nohu. Také sdílel nevhodné obrázky a šířili se informace o tom, že je úchylný, napříč mnoha odděleními."

Třetí žena pracující ve veřejném sektoru v agentuře ministerstva obrany uvedla, že ji starší mužský kolega neustále přistihoval o samotě a dělal jí sugestivní poznámky.

"Jednoho dne mě zahnal do kouta v kanceláři a snažil se mě osahávat. Odstrčila jsem ho a on odešel. Pak jsem to řekla svému nadřízenému, který si s tím mužem promluvil. Tento muž to udělal mnoha dalším ženám a byl nahlášen. Dnes je však tento muž/pachatel vedoucím profese, kde pracuji," uvedla.

Odborový svaz provedl průzkum poté, co asi 60 žen na vedoucích pozicích v resortu napsalo v říjnu stálému tajemníkovi ministerstva obrany  Davidu Williamsovi společný dopis, v němž si stěžovaly, že došlo k sexuálním útokům, obtěžování a zneužívání ze strany mužských kolegů.

Poté se organizace Prospect obrátila na Komisi pro rovnost a lidská práva (EHRC) s žádostí o prošetření, zda ministerstvo obrany neplní své povinnosti v oblasti rovnosti ve veřejném sektoru, pokud jde o diskriminaci, obtěžování a viktimizaci.

Průzkum odborového svazu byl zaslán přibližně 3 000 jeho členů pracujících v obranném průmyslu nebo ve veřejném sektoru, přičemž míra odpovědí činila 10 %.

Zjistilo se, že 75 % z 300 členů, kteří odpověděli, uvedlo, že byli svědky nebo se setkali se sexuálním obtěžováním alespoň jednou měsíčně, přičemž přibližně 8 % z nich týdně a téměř 4 % denně.

Třetina respondentek uvedla, že se setkala s přímým dotykem, každá pátá respondentka uvedla, že obdržela nežádoucí zprávy prostřednictvím SMS nebo e-mailu, a 7 % respondentek uvedlo, že byly sexuálně napadeny.

Průzkum zjistil, že 45 % ze 100 respondentů pracujících v MO uvedlo, že byli sexuálně obtěžováni někým ve vojenské hodnosti. Zjistilo se, že tento problém se týká i zaměstnavatelů s menší interakcí s vojenskými hodnostmi, včetně 18 % respondentů v agenturách MO a 15 % v soukromém sektoru.

Pokud jde o postoje, 73 % respondentů pracujících na MO uvedlo, že chování, které by bylo ve veřejném životě považováno za toxické a nevhodné, je v obranném sektoru tolerováno, zatímco v agenturách to bylo 64 % respondentů a v soukromém sektoru 61 %.

Z průzkumu vyplynulo, že 58 % respondentů na MO si není jisto, zda zaměstnavatelé v obranném sektoru přijímají účinná opatření, která by zabránila sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve srovnání s 54 % v agenturách a 47 % v soukromém sektoru.

Sue Fernsová, szástupkyně generálního tajemníka organizace Prospect, uvedla, že se jedná o "mimořádně znepokojivá zjištění, která ukazují, jak špatný je stav sexuálního obtěžování v obranném sektoru a zejména na MO".

"Je naprosto zřejmé, že tento typ toxického chování je zaměstnavateli tolerován a často zůstává bez trestu," řekla.

"Všichni zaměstnavatelé, ale zejména ti ve veřejném sektoru, kteří by měli jít příkladem, by měli dělat vše pro to, aby tento typ závažného pochybení vymýtili. Je třeba dát jasně najevo, že sexuální obtěžování bude nulově tolerováno, a podpořit to konkrétními opatřeními."

John Healey, labouristický stínový ministr obrany, řekl, že tato čísla ministerstvo obrany"zahanbují".

"Je to bohužel další důkaz naprosto nepřijatelného chování vůči ženám v obraně," řekl. "Ministr obrany se musí ujmout vedení a vymýtit to."