Izrael zřejmě porušuje příkazy Mezinárodního soudního dvora ohledně Gazy, konstatuje vysoká představitelka OSN

10. 2. 2024

čas čtení 10 minut

Zvláštní zpravodajka OSN poukazuje na nedostatek zdravotnického materiálu, potravin a čisté vody a na pokračující demolici infrastruktury


Izrael zřejmě porušuje příkazy vydané před čtrnácti dny Mezinárodním soudním dvorem, které mu ukládají, aby okamžitě přijal opatření na ochranu práv Palestinců a ukončil všechny činnosti, které by mohly představovat genocidu, uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová.

Izraelská vláda dostala čas do 23. února, aby Mezinárodnímu soudnímu dvoru podala zprávu o tom, co udělala pro splnění šesti příkazů, které soud vydal, včetně příkazu týkajícího se ukončení podněcování ke genocidě a dalšího, který požaduje okamžité kroky ke zlepšení dodávek humanitární pomoci.


Vysocí západní představitelé tvrdí, že navzdory dlouhým hodinám jednání s izraelskými představiteli došlo od rozhodnutí z 26. ledna přinejlepším k jen naprosto minimálnímu zlepšení. "Dá se říci, že je to hrozné a stále horší," řekl jeden z nich.

Mezinárodní soudní dvůr  nenařídil Izraeli, aby vyhlásil příměří, jak požadovala Jihoafrická republika, ale velmi výraznou většinou soudci vydali příkazy, které měly mít praktický dopad.

Zaprvé, Izrael má povinnost "přijmout veškerá opatření, která jsou v jeho pravomoci, aby zabránil přímému a veřejnému podněcování ke spáchání genocidy" ve vztahu k Palestincům v Gaze a potrestal je poté, co soud zjistil "zřetelně genocidní a dehumanizující rétoriku pocházející od vysokých izraelských vládních představitelů".

Zadruhé soud požaduje, aby Izrael "přijal okamžitá a účinná opatření, která umožní poskytování naléhavě potřebných základních služeb a humanitární pomoci".

Dále je  Izrael povinen přijmout veškerá opatření, která jsou v jeho pravomoci, aby v rámci působnosti Úmluvy o genocidě zabránil zabíjení Palestinců, způsobování jim vážné tělesné nebo duševní újmy, způsobování životních podmínek, které mají vést k jejich úplnému nebo částečnému fyzickému zničení, a zavádění opatření, která mají zabránit porodům.

Mnozí právníci si to vyložili tak, že zmíněné činy nejsou zakázané, pokud je Izrael provádí bez genocidního úmyslu - což Izrael tvrdí, a soud to plně prověří až později. Albaneseová však uvedla, že s tím nesouhlasí a že soud pověřil Izrael, aby ukončil všechny činnosti, které by mohly představovat genocidu.

Navzdory tomu podle ní násilí a demolice civilní infrastruktury pokračují, což zhoršuje těžké životní podmínky v Gaze. "Oběti na životech nejsou pouze důsledkem bombardování a útoků odstřelovačů," uvedla. "Dochází k nim také v důsledku nedostatku zdravotnického materiálu a ošetření, a co je nejsmutnější, v důsledku nedostatečného přístupu k potravinám a pitné vodě, což nutí ke konzumaci kontaminované nebo znečištěné vody."

Od vydání soudního příkazu bylo v Gaze zabito nejméně 1755 Palestinců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je "neochvějně" zavázán mezinárodnímu právu a svému "svatému závazku nadále bránit naši zemi a bránit náš lid". Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora  označil za "podlý pokus upřít Izraeli toto základní právo". Spojené státy - které podpořily Izrael po útocích Hamásu ze 7. října - žalobu  označily za "neopodstatněnou".

""Stejně jako každá země má i Izrael přirozené právo se bránit," řekl Netanjahu. "Podlý pokus upřít Izraeli toto základní právo je zjevnou diskriminací židovského státu a byl spravedlivě odmítnut."

Právníci varují, že rozsah plnění příkazů ze strany Izraele je testem nejen autority nejvyššího soudu OSN, ale i ostatních signatářů úmluvy o genocidě.

Yussef Al Tamimi, hostující vědecký pracovník na právnické fakultě Newyorské univerzity, poukázal na to, že judikatura Mezinárodního soudního dvora  - zejména rozsudek ve věci Bosna vs. Srbsko z roku 1996 - stanoví, že státy mají povinnost "použít všechny rozumně dostupné prostředky, aby genocidě pokud možno zabránily".

Uvedl, že to platí i pro státy, které mají "možnost účinně ovlivnit jednání osob, které mohou spáchat nebo již spáchaly genocidu". V rozsudku ve věci Srbsko soud konstatoval, že "stát nese odpovědnost, pokud si byl vědom nebo si za normálních okolností měl být vědom vážného nebezpečí, že dojde ke spáchání genocidy".

To ukládá přísnější povinnosti státům, které poskytují finanční, zpravodajskou a vojenskou pomoc izraelské kampani v Gaze, uvedl. Právníci Jihoafrické republiky hodlají dále tlačit na Izrael ohledně dodržování příkazů Mezinárodního soudního dvora a na třetí strany ohledně jejich povinností.

Nezávisle na Mezinárodním soudním dvoru zakázala Belgie prodej zbraní Izraeli, japonská společnost Itochu Aviation informovala svého izraelského partnera, že do konce února ukončí strategickou spolupráci, a nizozemský odvolací soud příští týden rozhodne, zda je vláda oprávněna prodat Izraeli letouny F-16.

Yuval Shany, vedoucí katedry mezinárodního práva Hersch Lauterpacht na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, uvedl, že prezentace Izraele před Mezinárodním soudním dvorem by se mohla stát dynamickým procesem, nikoliv předložením jediné zprávy.

"Jihoafrická republika může na základě významných faktických změn na místě usilovat o změnu znění příkazu nebo podstatněji usilovat o nové příkazy," řekl. "V případě Arménie proti Ázerbájdžánu Arménie dvakrát neuspěla s nabídkami na změnu, ale dvakrát uspěla s přidáním nových příkazů ... příkazy z 26. ledna nemusí být posledním slovem."

Shany uvedl, že dvě nejdůležitější obavy v soudních příkazech z minulého měsíce se týkaly pomoci a podněcování ke genocidě. V obou případech je těžké tvrdit, že Izrael postupoval v souladu s předpisy. Hlavním důkazem o podněcování je konference pořádaná ultranacionalistickou organizací Otzma Yehudit v Jeruzalémě tři dny po rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, na níž ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir formuloval dvojí přístup - podporu vyhnání obyvatel Gazy a zároveň podporu přílivu izraelských osadníků. Tvrdil, že jde o "správné, spravedlivé, morální a humánní řešení".

Na stejné akci byla předsedkyně hlavní osadnické organizace Nahala Daniella Weissová jednoznačnější. Na otázku, co se stane s dvěma miliony Palestinců v Gaze, odpověděla: "Arabové se přestěhují." Stejně jako jim Izrael "nedává jídlo", aby vyvinul tlak na Hamás, aby propustil rukojmí, tak by jim také Izrael "neměl nic dávat, takže se budou muset přestěhovat", řekla. Jedním z videí promítaných na konferenci byl klip, na němž vojáci čekající na připojení k pozemní invazi skandují: "V Gaze nejsou žádní nevinní". Konference se zúčastnilo 11 ministrů vlády a 15 členů koalice.

USA označily Ben-Gvirův výrok za podněcující ke genocidě, ale Netanjahu, který je na jeho podpoře závislý,  má-li sám zůstat ve funkci, mlčel. Stejně tak se jen málo podařilo zastavit proud videí Izraelských obranných sil, které oslavují vítězství nad palestinským lidem, a nikoli nad Hamásem.

K nejzávažnějšímu přestupku došlo kvůli příkazu týkajícímu se pomoci. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí o tom informoval 5. února: "V severní části Gazy a v guvernorátech Gazy dosáhla humanitární situace mimořádně kritického stavu, který ještě zhoršují stávající omezení, jež brání dodávkám základní pomoci."

Rovněž poukázala na to, že izraelské orgány v lednu odepřely přístup 56 % misí humanitární pomoci plánovaných do severní části Gazy (34 z 61) a 25 % misí plánovaných do střední oblasti (28 ze 114). Od 26. ledna počet kamionů, kterým byl povolen vstup do Gazy, což je neadekvátní ukazatel, nikdy nepřesáhl 218 a obvykle se pohyboval pod 150.

Izraelští pravičáci od 26. ledna blokují přechod Kerem Šalom, aby zabránili vstupu pomoci do pásma, a policie jejich stany dosud neodstranila. OSN rovněž konstatovala, že navzdory slibům nebyly kontrolní stanoviště ani jednou otevřeny v 6 hodin ráno, kdy jsou provozní podmínky pro doručování pomoci optimální.

Mnoho západních vlád, které vedly měsíce bezvýsledných jednání o zvýšení pomoci, zaznamenávají nahromadění byrokratických překážek a neochotu udělat cokoli, co by mohlo pomoci Hamásu.

Cogat, izraelský vojenský orgán, který je ve spojení s OSN ohledně pomoci, trvá na tom, že humanitární krize není taková, jak ji popisují agentury. Poukázal na to, že ve čtvrtek bylo v Gaze v provozu 15 pekáren, které denně poskytovaly místnímu obyvatelstvu více než 2 miliony chlebů, rohlíků a pity. Počet fungujících pekáren se za poslední dva týdny zvýšil z 10 na 15, uvedl.

Britští a američtí představitelé se domnívají, že by bylo možné množství pomoci přicházející do Gazy poměrně rychle zdvojnásobit, a Izrael je ujišťuje, že jeho strategickým záměrem je "zabránit humanitární katastrofě". Zároveň však připouštějí, že dokud bude Izrael přistupovat ke každému taktickému a operativnímu rozhodnutí plošně s tím, že zboží může být odkloněno k Hamásu, výsledkem může být pouze nedostatečná pomoc.

Kate Fergusonová z britské nevládní organizace Protection Approaches řekla tento týden britskému výboru pro zahraniční věci, proč je reakce USA a Spojeného království na případ ICJ důležitá: "Přístup k masovým krutým zločinům nemůže být nekonzistentní. Nedůslednost je všude faktorem umožňujícím beztrestnost."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1561

Diskuse

Obsah vydání | 15. 2. 2024