Česko a Maďarsko zablokovaly sankce EU proti izraelským osadníkům

9. 2. 2024

čas čtení 6 minut
 
 
Tyto dva středoevropské státy jsou jedinými zeměmi EU, které trvale nekriticky podporují izraelské akce v Gaze a na Západním břehu Jordánu, píší bne IntelliNews.


Česko a Maďarsko  blokují krok Evropské unie, který má vést k sankcím vůči izraelským osadníkům na okupovaných územích, kteří napadají místní Palestince.

Spojené státy minulý týden uvedly, že uvalí sankce na čtyři osoby, které zabily nebo vyhnaly Palestince z jejich území. V prosinci navrhl vrchní diplomat EU Josep Borrell podobný krok, který by postihoval dvanáct osadníků za jejich zločiny sankcemi, jako je například omezení jejich vstupu do EU.

 
Tyto dva středoevropské státy jsou jedinými zeměmi EU, které se důsledně zavázaly nekriticky podporovat akce izraelské vlády v Gaze a na Západním břehu Jordánu. Tentokrát sankce EU vůči osadníkům podpořilo dokonce i tradičně proizraelské Německo.

V minulosti Praha a Budapešť často bránily tomu, aby EU zaujala jakýkoli jednotný postoj kritizující Izrael. Přislíbily bezvýhradnou podporu všemu, co Izrael dělá, ať už je veden umírněnějšími vládami nebo krajně pravicovými administrativami vůdce strany Likud Benjamina Netanjahua.

V prosinci byly Česko a Maďarsko (spolu s Rakouskem) také mezi pouhými deseti zeměmi světa, které na Valném shromáždění OSN hlasovaly proti výzvě k příměří v Gaze.

Izraelská invaze do Gazy, která probíhá od 7. října po krvavém vpádu Hamásu do Izraele, zabila podle palestinských úřadů více než 27 000 lidí, z nichž většinu tvoří ženy a děti.

Současně izraelští osadníci na okupovaných územích využili příležitosti a zintenzivnili své útoky na Palestince, několik jich zabili a donutili je opustit své domovy, izraelská armáda se je téměř vůbec nepokoušela zastavit. Rezoluce OSN důsledně vyzývají Izrael, aby se stáhl z okupovaných území a zastavil tamní nelegální osídlování.

Nejnovější důkaz pevného spojenectví obou zemí s Izraelem přichází v okamžiku, kdy přibližně 80 předních českých osobností podepsalo otevřený dopis vládě, aby změnila svůj proizraelský postoj a přestala ignorovat humanitární katastrofu v pásmu Gazy způsobenou izraelskou invazí.

"Česká vláda bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu, a to jak na mezinárodním fóru, tak v Izraeli i prostřednictvím komunikace v České republice. Nerozumíme tomu," píše se v dopise.

Signatáři vyzývají vládu ke kritice porušování lidských práv na obou stranách - nejen na straně Hamásu - a naléhají na vládu, aby se připojila k výzvě Mezinárodního soudního dvora o humanitární podporu v pásmu Gazy.

Signatáři rovněž poukázali na rozdílný přístup vlády k válce na Ukrajině a v Gaze. "Česká republika podporuje Ukrajinu na základě mezinárodního práva. Ve vztahu k Izraeli však česká vláda v rozporu s mezinárodním právem nebere v úvahu základní práva milionů Palestinců," píší.

Prezident Petr Pavel nedávno navštívil Izrael, aby mu vyjádřil podporu, aniž by vyjádřil "jakékoli veřejné výhrady k vedení války ze strany Izraele", upozorňuje dopis.

Mezi signatáři jsou duchovní Tomáš Halík, biskup Václav Malý, spisovatelka Radka Denemarková a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

Česko i Maďarsko dlouhodobě odmítají to, co považují za příliš kritický postoj Evropské unie k Izraeli, a naléhají na blok, aby prohloubil své vazby na Tel Aviv bez ohledu na izraelské útoky na Palestince a pokračující okupaci a zásahy do jejich území po vítězství ve válce v roce 1967.

Oba státy rovněž navázaly vojenské a zpravodajské vazby s Izraelem, který se stal významným dodavatelem zbraní a bezpečnostních služeb do regionu, jak ukázaly nedávné skandály kolem používání izraelského špionážního softwaru Pegasus proti domácím oponentům v Maďarsku a Polsku.

Maďarský premiér Viktor Orbán navázal obzvláště úzké vztahy se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Oba radikální pravicoví vůdci sdílejí etnicko-národní vizi státu a Orbán věří, že Izrael a Maďarsko jsou hrází proti "islamizaci" Evropy.

Podpora Izraele je také považována za užitečný způsob, jak odvrátit obvinění, že se Maďarsko ochotně podílelo na Hitlerově konečném řešení a že Orbánův režim je antisemitský, zejména ve svých kampaních proti židovsko-americkému finančníkovi a filantropovi Georgi Sorosovi.

V Česku je podpora Izraele vnímána jako způsob, jak udělat tlustou čáru za komunistickou minulostí a prokázat atlantistický kredit země. (Přičemž paradoxně Spojené státy zastávají vůči Izraeli nyní podstatně kritičtější postoj.) Prezident Pavel, premiér Petr Fiala, ministr zahraničí Jan Lipavský a předsedové obou komor parlamentu navštívili Izrael, aby mu vyjádřili svou podporu po útoku Hamásu.

Fiala nedávno prohlásil: "nesmíme zapomínat, kdo je v konfliktu agresorem a kdo obětí". Jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar je bývalým českým velvyslancem v Izraeli a bezvýhradným zastáncem židovského státu.

Fiala z pravicové ODS přesunutí ambasády země do Jeruzaléma podpořil, ale narazil na odpor Lipavského z liberální Pirátské strany. Lipavský byl prvním předním politikem EU, který v říjnu po útoku Hamásu navštívil Izrael a přislíbil mu svou podporu.

Česko již uznalo, že Jeruzalém je již prakticky hlavním městem, čímž porušilo solidaritu EU v otázce neuznání izraelského nároku na svrchovanost nad celým svatým městem po jeho vítězství ve válce v roce 1967.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2676

Diskuse

Obsah vydání | 15. 2. 2024