Vysvětlení: Řeči o "obrovské ruské ofenzívě" jsou přehnané
13. 2. 2023
Jedním z narativů, který jako by se rozjel, bylo, že Rusové shromáždili obrovské síly nejen nově vycvičených vojáků, ale také tanků a letadel a že jsou připraveni provést obrovský úder na ukrajinské jednotky. Tento článek ve Foreign Policy byl možná nejextrémnějším příkladem. Rusové údajně dali dohromady 1800 tanků, 700 letadel a stovky tisíc nových vojáků. Ukrajina jich naopak neměla dost a ruský útok by začal dlouho předtím, než by dorazily nové tanky podle standardů NATO.
Tento narativ se rozjel jako horký koláč, jak se na něj nabalovaly další a další poplašné zprávy. Deník The Telegraph brzy zvýšil počet 1 800 ruských tanků připravených k úderu na 2000 a hovořil o "obrovské invazi" na Donbas.
Putin prý shromažďuje 2 000 tanků, 4 000 obrněných vozidel, 800 raketových odpalovacích systémů, 400 stíhaček a 300 000 vojáků pro "obrovskou invazi" během 10 dnů. Zatímco Ukrajinci bojují o svou existenci, Zelenskij musí dostat "křídla pro svobodu",
New York Times dokonce vydaly mapu, podle níž Rusové provedli obklíčení kombinovanými zbraněmi (takové, jakého zatím ve válce zjevně nebyli schopni).
To vše znělo nesmírně alarmisticky a většina z toho jako by byla v rozporu se vším, co se za poslední rok ukázalo. Ruský postup, pokud je úspěšný, je postupný, jejich ztráty na tancích a letadlech při střetnutí s Ukrajinci jsou extrémně vysoké (zejména u tanků) a zatím nevidíme žádné známky úspěšného kombinovaného boje ruských zbraní, který by umožnil tak úžasný zvrat v průběhu války.
Navíc, a vím, že je to mé stálé osobní téma, nikdo se neobtěžoval analyzovat, jakým způsobem by byla tak obrovská síla armádních strojů zásobována. Logistika opět v lidové představivosti prohrála s děsivými hordami ruských tanků řítících se vpřed.
Jediné, co mohu říci, je, že nevidím vůbec žádný náznak toho, že by se Rusové mohli pokusit o tak rozsáhlý, letecky vyzbrojený průlom a exploataci. Nevidím, jak by ho mohli zásobovat, nevidím žádné náznaky, že by ho jejich armáda uměla provést, a nevidím, jak by mohli být Ukrajinci zaskočeni, kdyby se o to Rusové pokusili.
1) Logistika. Velké ruské sklady se stále nacházejí mimo dosah Himarsu.
To znamená, že blízko fronty se Rusové musí spoléhat na malé, roztroušené sklady a neustálé zásobování nákladními auty, které kyvadlově přivážejí materiál z jejich větších skladů daleko za liniemi. Zásobování průlomu v těchto podmínkách by prověřilo i tu nejefektivnější armádu na světě s velkým počtem aktuálních nákladních aut, olejářů, přívěsů atd. Ruská armáda taková není. Jedním z důvodů, proč jsme neviděli žádné ruské nasazení (a v této souvislosti pouze jedno ukrajinské nasazení), je to, že dostat zásoby dopředu na frontu je v této válce opravdu obtížné. Tanky, ozbrojené transprotéry atd. hltají palivo a munici. Pokud je nemůžete pravidelně dodávat postupujícím jednotkám, přestanou se pohybovat a v takovém případě se stanou přítěží.. Takže byste museli mít v blízkosti místa průlomu velký sklad nákladních aut, abyste mohli vyrazit po silnici se všemi těmi stovkami, ba tisíci tanků. To se neděje.
2) Provedení velké ofenzívy kombinovaných zbraní je nesmírně obtížné a vyžaduje komplexní operace nejvyššího řádu. Kde je to pro ruské síly? Vskutku nejmarkantnější příklad z tohoto týdne, z ruského útoku v okolí Vuhledaru, ukazuje, že ani některé z údajně nejlepších ruských jednotek nejsou schopny provést komplexní operace.
Tyto jednotky údajně patřily k nejlépe vycvičeným a vybaveným v ruské armádě.
Skutečně, a o tom budu hovořit v druhé části, ruská vojenská kompetence, kterou vidíme, výslovně nesouvisí s prováděním obrněných průlomů a moderních ofenzív kombinovaných zbraní.
3) Představa, že by Ukrajinci mohli být opět převálcováni masivní, dobře naplánovanou ruskou ofenzívou, se zdá nepravděpodobná, když je jasné, že Ukrajina je rychle a průběžně zásobována kvalitními americkými zpravodajskými informacemi. POKUD by Rusko nějakým způsobem dokázalo nasadit na frontu 1800 tanků k velkému útoku, USA by přesně věděly, kde se nacházejí. Tento týden vyšel ve Washington Post článek o rychlém sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou, o němž se všeobecně ví, že probíhá již od jara.
Ukrajina je opatrná se svými HIMARSy a další municí dlouhého doletu, takže je odpaluje, jen když si je na základě zpravodajských informací jistá, že má důležitý cíl.
USA by byly schopny odhalit jakékoliv velké nahromadění ruských tanků tohoto typu a rychle tuto informaci Ukrajincům předat. Nedošlo by k žádným překvapením - skutečně, pokud by Rusové skutečně hromadili vozidla pro velkou ofenzívu, Ukrajinci by s velkou pravděpodobností způsobili další a další Vuhledary.
Takže představa nějakého masivního ruského mechanizovaného parního válce, která se minulý týden šířila jako divoký požár, je ve skutečnosti nepřesvědčivá. Zdá se, že i Ukrajinci, kteří tuto historku (anonymně) na začátku týdne přiživovali, pochopili, že jim tato historka neprospívá. Ve skutečnosti byly příběhy o rostoucí ruské vojenské síle přesně tím, čeho se ti, kdo chtěli Ukrajinu donutit k nevýhodné mírové dohodě, okamžitě chytili, aby se prosadili. Deník New York Times zveřejnil řadu článků, v nichž se psalo, že Rusko je nyní v lepší kondici, aby vyhrálo válku, včetně tohoto strašlivě chybného chápání vojenské síly.
Nejvýjimečnější příklad nesmyslné vize ruské síly však zveřejnil Edward Luttwak.
Předpokládá, že velká ruská ofenzíva z Běloruska by přinesla vítězství. Samozřejmě nevysvětluje, jak by to Rusové mohli provést, aniž by Ukrajinci předem podrobně věděli o tom, že se tak stane, jak by Rusové napravili své zjevné nedostatky v kombinovaných operacích atd. atd. Také by to opět vedlo k tomu, že by Rusové byli roztaženi podél nesmírně dlouhé, vzájemně nepodporované fronty, zatímco Ukrajinci by měli výhodu vnitřních linií a vynikajícího zpravodajství. Upřímně řečeno, články jako tento jsou spíše známkou toho, jak málo lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou odborníci, rozumí válce.
Každopádně, jakmile Ukrajincům došlo že vlastně poskytují podporu těm, kteří argumentují nátlakem na Ukrajinu, aby souhlasila se špatným mírem, Ukrajinci změnili svůj narativ. Včera bylo nápadné, jak všechna otevřená, oficiální prohlášení veslovala zpět.. Mám na mysli na toto téma tato dvě twitterová vlákna:
"Ukrajinské jednotky znovu dobyly dříve ztracené pozice a získaly opěrné body "v některých oblastech" podél frontové linie, uvedl 11. února vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj."
Známky vojenského učení
O tom, že se ruská armáda učí a že to bude důležité pro jakoukoli velkou ofenzívu, se toho namluvilo hodně. Tento týden se o tom na veřejném fóru zmínil náměstek ministra obrany USA.
Jistě se objevily známky adaptace ruské armády, i když bych se zdráhal označit ji za hluboké učení. V podstatě neschopnost jejích obrněných vozidel zahájit takové ofenzívy, jaké mnozí před válkou očekávali, a neschopnost ruského letectva ovládnout nebe nad bojištěm vedla Rusy k tomu, že se přizpůsobili tím, že používají nyní útoky těžké pěchoty, aby dosáhli určitých postupných úspěchů v okolí Bachmutu. Asi nejlépe tuto adaptaci popsal Lawrence Freedman.
Popisuje proces, který není "lidskou vlnou", ale spíše lidskou obětí. Ubohé jednotky jsou tlačeny vpřed, aby byly povražděny, ale při svém vraždění snad odhalí ukrajinské pozice, takže následující ruské jednotky, lépe vycvičené, zásobované a motivované, mohou těchto informací využít k postupu.
Předpokládám, že to lze nazvat učením se určitého typu v tom smyslu, že jde o novější taktiku, jak se pokusit dosáhnout cíle. I když bych tvrdil, že k učení má ještě daleko, protože Rusům poskytuje jen malou strategickou výhodu a ve skutečnosti způsobuje tak prudký nárůst ruských ztrát, že snad urychluje jejich celkovou porážku.
Tento druh obětavého způsobu využití jejich vojáků, z nichž mnozí byli dobrovolníci ze zajetí, již ztrácí na popularitě. Ruští zajatci, kteří se dozvěděli o osudu svých druhů, kteří souhlasili se službou v bojích, se přestali hlásit jako dobrovolníci.
Podle Jevgenije Prigožina ze společnosti Wagner už ruská polovojenská skupina nenabírá zajatce pro boj na Ukrajině. Neříká proč, ale podle nezávislých ruských médií zprávy o odsouzených, kteří byli posláni na smrt, odrazovaly nové dobrovolníky
Takže už nyní se ukazuje nedostatek těch, kteří mohou být takto využiti. Adaptace ruské armády není dlouhodobě úspěšná, pokud Rusové nedokážou zajistit stálý přísun obětních vězňů pro takové útoky. Pokud se zprávy o realitě již dostaly zpět do ruských věznic, je nepravděpodobné, že by to byla taktika, kterou by Rusové mohli použít s pravidelnými jednotkami.
Takže ano, viděli jsme určitou ruskou taktickou adaptaci na bojišti, která vedla k novému způsobu dosahování postupných územních zisků, ale osobně bych se zdráhal označit to za významné vojenské poučení.
Ve skutečnosti to ukazuje na to, že ruská masivní ofenziva je skutečně zrychlením tempa toho, co dělali v posledních několika týdnech a měsících. Určitě mají velké počty vojáků, i když jejich výcvik zůstává chabý. Velmi souhlasím s analýzou ISW.
Dokud bude mít Ukrajina dostatek munice (což je vždy klíčové hledisko), měly by být tyto masivní ruské ofenzívy zvládnutelné. Skutečně, za předpokladu, že Ukrajina má dostatek munice, je dobře, že Rusové vynakládají své zdroje tímto nešetrným způsobem. Pro Ukrajince by bylo horší, kdyby Rusové své zdroje inteligentně šetřili.
Diskuse