Nad cenami potravin v Otázkách V. Moravce

13. 2. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty


V nedělních Otázkách V. Moravce probíhala těžko srozumitelná, ale přece jen výmluvná, debata o vysokých cenách potravin. Kdo za ně může? Debaty se účastnili kromě moderátora zástupce ministerstva zemědělství pan Fialka, zástupce obchodníků pan Prouza a zástupce zemědělců pan Doležal.

Všechno uvedla ekonomka paní Matesová tvrzením, že u nás na mnoha úrovních výroby a prodeje potravin neexistuje skutečná konkurence. A zmínila třeba veliký vliv Agrofertu. Ve studiu probíhal ale zejména střet mezi panem Fialkou a panem Prouzou o to, zda „za všechno“ mohou obchodní řetězce. Pan Doležal se do toho občas pokusil zamotat náznaky, že ty přicházejí z ciziny, ostatně sám pořad ukázal v přehledné tabulce obrat velkých řetězců a jejich zahraniční vlastníky.

 

 

Když pominu vzájemné obviňování a řeči o kartelech a budu hledat okamžiky nějaké shody, musím vypíchnout dvě témata. Jednak tzv. máselnou krizi, kdy se podařilo na základě jasných dat prokázat, že na extrémně vysokých cenách másla neprofitovali ani zemědělci ani obchod, ale výrobci. Tuto interpretaci nikdo ve studiu nezpochybnil. Jenom pan Prouza obviňoval ministerstvo, že se snažilo tato zjištění utajit a zamést pod koberec. Pan Fialka naopak mluvil o zásluhách ministerstva na vypracování těchto zjištění. V každém případě se zdá jasné, že pokud by stát chtěl, může zajistit účinné prošetření vysokých cen potravin.

Druhý velmi zajímavý okamžik bylo naléhání moderátora na pana Fialku, aby sdělil veřejnosti, kolik podnětů k antimonopolnímu úřadu ministerstvo podalo v souvislosti s podezřením na nesmyslně vysoké ceny potravin. Pan Fialka musel připustit, že žádný. Přitom, a to na mne velmi zapůsobilo, pan Doležal tvrdil, že taková podání by měla smysl a že výrobci je nepodávají, protože se bojí řetězců. Že role antimonopolního úřadu by měla být klíčová, o tom zjevně neměl pochybnost ale ani pan Prouza.

Projevilo se to v jeho neustálém opakování požadavku, aby na plánované schůzce na ministerstvu, kde se budou řešit ceny potravin, zejména cukru, byl také účasten právě tento úřad. Pan Fialka ovšem vzdoroval, což při uvážení, že ministerstvo nepodalo zatím ani jeden podnět k ÚOHS, působilo dost podezřele. Pan Fialka neměl po mém soudu žádný vskutku přesvědčivý důvod, proč se ministerstvo vyhýbá zapojení úřadu do celého problému. Naopak když na něj moderátor tlačil, aby vysvětlil, co čeká od plánované schůzky, neuměl říci o moc více než to, že „karty se vyloží karty na stůl“. Zarazilo to i moderátora, který se chtěl ujistit, zda to je opravdu všechno, co ministerstvo od schůzky očekává.

Moderátor shrnul celkový dojem z debaty tím, že se zdá, že různé články tzv. vertikály, tedy postupu potravin od zemědělce přes zpracovatele a obchodníky až ke spotřebiteli, si chtějí při té či oné příležitosti utrhnout co nejvíce na úkor konečné ceny pro spotřebitele, a jednou to vyjde obchodníkům, jindy výrobcům, někdy snad i zemědělcům. Znepokojivé je, že stát zjevně dokáže do celé věci vnést světlo, pokud by ovšem chtěl, jak se ukázalo na příkladu tzv. máselné krize. Proč se to neděje a chce stát skutečně hájit práva spotřebitelů a veřejný zájem na fungující konkurenci bez kartelů a monopolů?

3
Vytisknout
7137

Diskuse

Obsah vydání | 16. 2. 2023