Extrémy 40C nad normálem: co způsobuje "mimořádné" oteplení v polárních oblastech?

22. 3. 2022

čas čtení 5 minut
 

Teploty v Antarktidě a Arktidě vědce šokovaly. Jak neobvyklé jsou? Jaké jsou důsledky?


Neobvykle vysoké teploty v Antarktidě i Arktidě v posledních dnech šokovaly vědce, kteří varují, že extrémy budou v důsledku klimatické krize stále častější.

Stanice Concordia vysoko na Antarktické plošině dosáhla v pátek rekordní teploty -11,8 °C, což je o více než 40 °C více, než je sezónní norma. Stanice Vostok zaznamenala teplotu -17,7 °C, čímž překonala svůj rekord o 15 °C.

Zároveň některé stanice v blízkosti severního pólu dosáhly 30 °C nad normál, rekordy byly překonány v Norsku a neobvykle vysoké teploty byly zaznamenány v Grónsku a na ruském souostroví Země Františka Josefa.

Antarktický kontinent jako celek byl v pátek o 4,8 C teplejší v porovnání se základní teplotou mezi lety 1979 a 2000, uvedla agentura Associated Press. Ve stejný den byla Arktida jako celek o 3,3 °C teplejší než průměrná teplota v letech 1979 až 2000.

 
 

"Obě tyto povětrnostní události souvisejí s přenosem tepla a vlhkosti směrem k pólům," uvedl na Twitteru Dr. Zachary Labe, klimatolog z Coloradské státní univerzity.

Alex Sen Gupta, docent na Univerzitě Nového Jižního Walesu v Sydney, uvedl, že k neobvyklým teplotám v Antarktidě přispívají silné větry přicházející z Austrálie.

"Nad Jižním oceánem jižně od Austrálie jsme měli kombinaci silných povětrnostních systémů, které se spojily a vytvořily velmi silné větry směřující k pólům a táhnoucí se od Austrálie k východní Antarktidě."

Podle profesorky Julie Arblasterové, výzkumnice klimatu na Monash University, se na vysokých teplotách ve východní Antarktidě podílela také atmosférická řeka.

"Jedná se o řeky vlhkosti ve vzduchu, které přinášejí teplý a vlhký vzduch do určitých míst, a v této oblasti nad Antarktidou se vyskytovala opravdu významná řeka."

Vlhký vzduch zachytil nad kontinentem teplo, což vedlo k vysokým povrchovým teplotám.

"Právě teď máme v Antarktidě nejnižší rozsah mořského ledu v historii," řekla Arblasterová. "Mnoho mořského ledu kolem Antarktidy, který by se tam mohl normálně nacházet v blízkosti kontinentu, je nyní v oceánu. Bylo by opravdu zajímavé pochopit, zda existuje nějaká souvislost mezi nízkým rozsahem antarktického mořského ledu a těmito vysokými teplotami."

Jak neobvyklé jsou takové teploty?
 

Teplo ve východní Antarktidě bylo "mimořádnou událostí", řekla Arblasterová. "Jedná se o teplotní anomálie v rozmezí 15 až 40 °C."

Gupta řekl: "Vypadá to, že velké části východní Antarktidy dosáhly o více než 20C vyšší teploty, než je obvyklé. Oteplení začalo 15. [března] a stále přetrvává."

Prof. Matt King, který vede Australské centrum pro excelenci v antarktických vědách, uvedl, že kvůli nedostatku dlouhodobých teplotních záznamů je obtížné vlnu veder historicky kontextualizovat.

"První z přesných teplotních záznamů začínají koncem 50. let 20. století, takže je opravdu těžké zjistit, co je pozoruhodné a co ne," řekl King. Upozornil však, že vliv klimatické krize znamená, že podobné události budou "výhledem do budoucnosti. Někdy v budoucnu, v závislosti na tom, co uděláme s našimi emisemi uhlíku, se s takovými teplotami můžeme setkávat mnohem pravidelněji."

V Arktidě se teploty za posledních deset let zvýšily téměř o 1 °C, přičemž severní Sibiř a kanadská Arktida se oteplují třikrát rychleji než zbytek světa. Během arktické vlny veder v létě 2020 na severní polokouli byla v ruské Arktidě zaznamenána rekordní teplota 38C.

Jaké jsou důsledky?

"Tato povětrnostní událost je příkladem oteplování atmosféry nad ledovými šelfy," uvedl profesor Andrew Mackintosh, vedoucí školy Země, atmosféry a životního prostředí na Monash University.

V Antarktidě by podle něj muselo teplo "přetrvávat poměrně dlouhou dobu, aby došlo k podstatným změnám". Hlavní obavou je oslabení ledových šelfů, prodloužených ledových příkrovů, které se vznášejí nad oceánem. Ty hrají důležitou roli při zadržování vnitrozemského ledu.

"Jakmile ztratíme ledové šelfy, uzemněný led, který se nachází ve vnitrozemí, bude rychleji odtékat ... přejde do oceánu a způsobí zvýšení hladiny moří," řekl Mackintosh.
 
King souhlasil a uvedl, že v posledních dnech se objevily ukazatele možného tání povrchu a měknutí sněhu podél východního pobřeží Antarktidy. "V některých ohledech bude budoucnost Antarktidy vypadat jako budoucnost Arktidy, kde jsme za posledních zhruba 50 let zaznamenali oteplení o mnoho stupňů," řekl.

Tento měsíc došlo k prudkému poklesu arktického mořského ledu na Špicberkách, které zaznamenaly anomálně vysoké teploty.

V loňském roce vědci zjistili, že mořský led ve velké části Arktidy řídne dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. Poslední zcela neporušený ledový šelf v kanadské Arktidě se v roce 2020 v důsledku rostoucích teplot zhroutil.

V loňském roce vědci zjistili, že mořský led ve velké části Arktidy se ztenčuje dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo. Poslední zcela neporušený ledový šelf v kanadské Arktidě se v roce 2020 v důsledku rostoucích teplot zhroutil.

Tání ledu vede k začarovanému kruhu: objevuje se větší plocha tmavé vody, což vede ke zvýšené absorpci sluneční energie, která pak způsobuje další oteplování.

Zdroj ZDE

0
Vytisknout
5058

Diskuse

Obsah vydání | 24. 3. 2022