800

Tahle země je (už jenom trošku) naše

8. 2. 2018 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

 

Když teď zuřivě řešíme referenda, tak upusťte páru a podívejte se na přiložený obrázek (autor: T. Piketty).

Srovnává kapitálové toky v zemích Visegrádu: zelené sloupečky jsou čisté příjmy z EU ("evropské dotace"), červené jsou pak součty všech odtoků kapitálu z dané země. Jsou to maličko "jablka a hrušky", protože přítok je z veřejných rozpočtů, zatímco odtoky míří nikoli ke státům a tím méně k EU, ale do soukromých kapes, typicky formou repatriace zisků.

Odtok z ČR je vůbec nejvyšší ze zemí V4, dle grafu se blíží osmi procentům HDP a za loňský rok půjde o částku okolo 340 miliard korun. Za tyto peníze by se - jen pro představu - daly dostavět všechny tratě vysokorychlostní železnice ve čtyřech směrech napříč republikou, nebo dostavět všechny chybějící dálnice a ještě by kupa peněz zbyla, nebo dát všem důchodcům o 10 000 měsíčně navíc, nebo si ostatně něco spočítejte sami.

 

Aby bylo jasno: tohle je daň za přistoupení k tržnímu systému z pozice toho chudšího. Zaplatit jsme ji museli; jít zcela vlastní cestou by znamenal model Moldávie nebo Bělorusko. Bez odtoků, ale chudí jak kostelní myši. A je spravedlivé říci, že velikost "odtoku" současně znamená, že ta hodnota se vytváří u nás a kus jí u nás taky zůstane.


Jenomže ten náš odtok je příliš velký - nejvyšší z V4, v porovnání s velikostí přítoku je to ještě dramatičtější - a nelepší se to, spíše zhoršuje. Za získanou prosperitu tak platíme cenu, a ta cena není malá.

Protože jsme nyní v éře různých voleb a přemýšlení o našem směřování, je potřeba jasně označit dva viníky tohoto (extrémního) stavu. Prvním je Václav Klaus a druhým Miloš Zeman.

Václav Klaus se provinil zpackanou cestou privatizace, která v důsledku znamenala téměř úplné vymizení domácích "GDP generators", velkých výrobců, obchodníků i poskytovatelů služeb, úplné uprázdnění trhu, které s radostí a rychle obsadily zahraniční korporace, bez jakýchkoli domácích soupeřů, bez jakýchkoli podmínek ze strany státu. Důvodem, proč takto nezvratně poškodil celý stát a celý národ, byla jeho osobní kariéra a jeho osobní ego. Ten jeho vlastnoruční podpis na každé kupónové knížce nás všechny přišel sakramentsky draho.

Miloš Zeman se provinil tím, že v době, kdy se země už docela zbráborala a mohla nastoupit cestu k moderní západoevropské ekonomice postavené na výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou, na "prodeji vzdělanosti" a špičkových dovedností, prosadil enormní podporu budování montoven, montážních fabrik s výrobními pásy, logistických center a dalších poboček zahraničních podniků, které z České republiky vytvořily bavlníkovou plantáž západní Evropy. I u něj hrál roli faktor okamžité osobní popularity.

Tito dva politici, kteří se dnes prezentují jako největší ochránci českého národa pod laskavým slovanským sluncem, mu nejvíce ublížili.

A doufám že i tomu největšímu zabedněnci dojde, co by se s grafem stalo, pokud bychom z EU vystoupili. Ta vysoká červená čárka by zůstala, jaká je. Ta zelená by zmizela úplně.


Pozn. JČ: Vinu ale nesou i další čeští politikové, protože měli zajistit, aby zahraniční firmy s českými pobočkami platily své daně v ČR, a nikoliv až v sídle svého mezinárodního ústředí, které si záměrně zakládají v zemích s nejmenší daňovou povinností. Mezinárodně sílí nátlak na multinacionální společnosti, aby platily daně přímo v místech, kde podnikají. České vlády se na tomto nátlaku měly a mají podílet, to by ovšem nesměly lézt podnikatelům a jejich lobbistům dlouhodobě kamsi.

0
Vytisknout
16508

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2018